Genetické vady rostlin: hořké okurky, ale i přitažlivé úchylky

20. 9. 2019

Poruchy genové výbavy se ve světě rostlin vyskytují v mnoha formách. Některé jsou neslučitelné s dalším vývojem semenáče, jiné zatraktivní vzhled druhu.

Poměrně častou genetickou vadou je je porucha tvorby chlorofylu. Jestliže rostliny nejsou vůbec schopny vytvářet chlorofyl, jedná se o albinismus. Ten je však pro postižené rostliny smrtící (letální), a proto se s ním můžeme setkat jen u mladých semenáčků.

List špenátu poznamenaný albikací

Albikace na listu špenátu

V případě částečné nebo jen lokální ztráty chlorofylu se pak jedná o albikaci. Jestliže se albikace projevuje střídáním zelené části s částmi bílými nebo žlutými, jde o panašování (variegaci). Jestliže ale dochází k zelenání původně nezelených částí (např. květů), pak se jedná o virescence, které však jsou často patogenního původu (virózy nebo fytoplazmózy).

Fasciace

Jiným poměrně častým druhem genetických poruch jsou fasciace neboli svazčitosti, které se projevují zploštěním stonků nebo podélným srůstem několika stonků. Fasciace se nejčastěji vyskytuje u novozélandského špenátu (čtyřboč), ale můžeme se s ní setkat i u kaktusů, jahod (zde dokonce i u plodů), okurek, rododendronů, tulipánů a u řady dalších rostlin. Z volně rostoucích rostlin se nepoměrně často vyskytuje u pampelišek.

 

Anomální čarověníky

Genetického původu mohou být i čarověníky, což jsou chomáčovitě shloučené a zhustlé výhony. Kromě toho, že tyto růstové anomálie mohou být pupenovými mutacemi, tzn. genetického původu, mohou být i projevem onemocnění, jehož původem jsou viry, fytoplasmy, houby nebo i jiné organismy. Záměrné pěstování čarověníků je velmi rozšířenou formou zahradnické i zahrádkářské činnosti. Čarovník však není poloporazitické jmelí nebo ochmet, které vytvářejí v korunách stromů podobné útvary.

Borovicový čarověník

Čarověník na borovici

Sterilní plnokvěté krásky

Za genetickou poruchu lze považovat i plnokvětost, a protože k ní dochází přeměnou tyčinek v okvětní lístky nebo v korunní plátky, jsou tyto rostliny většinou vysoce nebo zcela sterilní.

Netvor a chiméra

Na různých částech některých rostlin se občas objeví i malformace (znetvoření, zrůdnost), což jsou odchylky od normálního růstu a vývoje. Nejčastěji se projevují změnami velikosti, tvaru nebo stavby určitého orgánu.

V případě, že na jedné rostlině rostou pohromadě dvě geneticky různá pletiva, označujeme tento jev jako chiméru. Existuje několik typů chimér, nejzřetelněji se však projeví například při prorůstání jednobarevných výhonů u pestrolisté odrůdy nebo u dvoubarevných květů, což je nejčastěji u saintpaulií, nocenek nebo bugenvilejí.

Chimérovitost květu bugenvileje

Chimérovitost květu bugenvileje

Obecně je třeba upozornit na to, že výše uvedené příznaky genetických poruch mohou být i jiného původu než genetického.

  • Především některé albikace mohou být i virového původu, některé fasciace bakteriálního původu a některé příznaky podobné malformacím mohou být způsobovány např. fytotoxickým působením herbicidů.

Za hořké okurky mohou geny

Genetického původu je i hořkost plodů okurek. Tuto hořkost způsobují látky cucurbitaciny, kterými se rostliny přirozenou cestou chrání proti škůdcům a obecně jsou označované jako fytoalexiny nebo fytoncidy. U většiny stávajících odrůd okurek (především salátovek) je šlechtitelskými metodami tato hořkost odstraněna. V případě, že tomu tak není, dochází k ní především po nějakém stresujícím faktoru, jako je napadení některým patogenem nebo škůdcem, ale i např. suchem, špatnou výživou, výrazným kolísáním teplot i některými dalšími faktory.

Vadná rajčata

Geneticky podmíněnou poruchou je i nevyzrávání stopkové části plodů rajčat. Většinou se uvádí, že předpokladem projevení se této poruchy je nedostatek draslíku nebo boru, ale i vysoká teplota a intenzita světla (nejvíce jsou poškozeny plody na jižních okrajích skleníků či fóliovníků).

  • Genetického původu je i např. prorůstání vijanů rajčat, kdy konec květenství nebo plodenství pokračuje tvorbou listů.
Genetická poruchua prorůstání vijanu rajčete

Prorůstání vijanu rajčete

 

Něco mezi mezi paličákem a nepaličákem

Vývojová potíž česneku

Pacibulky, genetická porucha česneku

Genetických poruch by se dalo vyjmenovat více, a proto snad již jen jednu. U česneků typu širokolistých nepaličáků se občas vyskytne prorůstání drobnějších středových stroužků na redukovaném květním stvolu ze středů cibulí směrem nahoru. Nejčastěji prorůstání končí ještě dříve, než stroužky zcela opustí cibuli a způsobí pouze určitou tvarovou deformaci cibulí. Někdy však středové stroužky zcela opustí cibule a v různé výšce nad nimi se přemění v pacibulky. Jedná se proto o jakýsi přechodový typ mezi paličákem a nepaličákem.

Porucha pravděpodobně souvisí s fylogenetickým vývojem česneků – vývojově mladší nepaličák „se rozpomene na svou minulost a vrací se k vývojově staršímu paličáku“.

Palicovitost lat a latovitost palic kukuřice

Zajímavou genetickou poruchou kukuřice je tzv. palicovitost lat, kdy se na latách (samčích květenstvích) vytvářejí drobné palice (samičí květenství) a latovitost palic, kdy se na palicích vytvářejí drobné laty.

Bradavčitá uzlovitost jabloní

Poněkud strašidelný název nese bradavčitá uzlovitost jabloní, která se projevuje okrouhlými vyvýšeninami ve spodní části kmene a jejichž povrch je pokryt shlukem zkrácených adventivních kořenů. Toto poškození se dává do souvislosti se spolupůsobením určitých odrůd a málo vzrůstných podnoží.

 

Vzrušující zrůdičky

Kristátní forma kryptomérie

Kristátní kryptomérie

Řada výše uvedených genetických zrůdiček je především u okrasných rostlin považována za žádoucí a atraktivní vzhledem. Z toho důvodu jsou záměrně udržovány.

  • Například poruchy v tvorbě chlorofylu jsou u obrovského množství nejrůznějších pestrolistých okrasných rostlin (Coleus, Ficus benjamina, Dieffenbachia, Ficus benjamina, Chlorophytum, Monstera, Scindapsus, Shefflera a další).

Fasciace se uplatňují především u nejrůznějších sukulentů, ale také u Celosia, kryptomérie nebo u vrby (odrůda Sekka) a jsou pak většinou označovány jako kristátní (hřebínkaté, hřebenovité) formy.

  • Plnokvětost je běžná třeba u měsíčku, slunečnice, růží, pivoněk, zákuly a dalších.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

15. 12. 2019

Studené pařeniště v prosinci: Zeminu vyměníme za suché listí

Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování rostlin. V zahradě ji můžeme použít k různým účelům. Část zeminy z lože pařeniště necháme promrznout.

zobrazit další rady a tipy