Dřišťál a jeho choroby: Proti čemu a čím bránit okrasný keř

29. 10. 2021

Červené až tmavě modré, podlouhlé či kulovité bobule dřišťálu vyniknou po opadu listů. Zdravý dřišťál zdobí své okolí jedinečnou zimní krásou.

Jako okrasné rostliny jsou využívány opadavé druhy dřišťálu, například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) nebo dřišťál obecný (Berberis vulgaris). Jejich listy se na podzim krásně vybarvují. K okrase se rovněž využívají kultivary se žlutými, růžovými až fialovými či dvoubarevnými listy i stálezelené druhy, například dřišťál bělolistý (Berberis candidula) nebo dřišťál bradavčitý (Berberis verruculosa). Listy těchto druhů mají rubovou stranu svítivě bílou.

Dřišťál Thunbergův

Plody a listy dřišťálu Thunbergova; foto Shutterstock

Rod dřišťál (Berberis) zahrnuje asi 500 opadavých i stálezelených druhů, které lze nalézt téměř na všech kontinentech, výjimku představuje Austrálie. Dřišťály jsou trnité keře dorůstající do výšky 1–3 (5) m. Na jaře kvete žlutými květy uspořádanými v hroznovitých květenstvích. Z nich se postupně vyvinou zdobné bobule.

Léčivé i jedovaté rostliny

Dřišťál obecný (B. vulgaris) a některé další druhy se v Íránu, Indii a dalších zemích extenzivně využívají jako léčivé rostliny v tradiční medicíně. Kromě plodů jsou všechny části rostliny jedovaté. Toxikologické informační středisko zařazuje plody dřišťálu do skupiny rostlin s plody téměř nejedovatými.

V kořenech, kůře a stoncích dřišťálu jsou obsaženy isoquinolinové alkaloidy (berberin, berbaminpalmatin). Antibakteriální berberin vykazuje kardiovaskulární účinek a využívá se také proti průjmům a onemocnění očí. Zralé plody, které obsahují mnoho vitaminu C, se používají do džemů či želé.

Choroby a škůdci dřišťálů

Okrasná hodnota dřišťálu bývá někdy negativně ovlivněna některými patogeny, zejména padlím a rzí. Dřišťál Thunbergův je často poškozován savým hmyzem. Listy pak předčasně opadávají. Ojediněle se objevují housenice pilatěnky dřišťálové (Arge berberidis), které okusují listy, takže z nich zůstávají jen střední žilky. V krajním případě mohou způsobit holožír.

Padlí dříšťálu

Parazitické padlí se objevuje ve větší míře většinou až koncem léta (u vnímavých druhů dřišťálu již koncem jara) za krásného slunečného počasí s vyšší relativní vzdušnou vlhkostí během noci. Charakteristické světle šedivé povlaky způsobují dva druhy padlí.

Padlí na dřišťálu

Padlí dřišťálu, foto I. Šafránková

Na líci listů, nezdřevnatělých částech výhonů, případně na plodech, se objevuje nápadnější Erysiphe berberidis (syn. Microsphaera berberidis), na rubu listů Phyllactinia berberidis.

V obou případech šedivý povlak tvoří mycelium a nepohlavní rozmnožovací orgány. Padlí se rozrůstá na povrchu pletiv a do pokožkových buněk pronikají pouze tzv. haustoria, kterými odčerpává živiny pro svůj růst a vývoj. Během vegetace se šíří sporami (konidiemi), které jsou roznášeny vzdušnými proudy a vyvolávají nové infekce.

Většinou až koncem léta se začnou tvořit kulovité plodnice pohlavního stadia, které s postupujícím stárnutím mění zbarvení z bílé, přes žlutou až na tmavě hnědou či černou. Tyto plodnice přezimují a na jaře z nich uvolňované spory zajišťují nové infekce.

Mezi jednotlivými druhy a kultivary dřišťálu jsou značné rozdíly ve vnímavosti k padlí, zejména červenolisté odrůdy bývají silně napadány, zatímco zelenolisté a planě rostoucí druhy padlím netrpí. Výskyt onemocnění podporuje hnojení vyššími dávkami živin, zejména dusíku.

  • Většinou není nutné ošetřovat fungicidy, pouze při časném (konec jara/počátek léta) či každoročním výskytu padlí je nezbytné ošetření některým z povolených přípravků na ochranu okrasných rostlin proti padlí., jak je uvádí Rostlinolékařský portál.

Využít lze přípravky např. na bázi oleje, síry  či některý fungicid. Ke snížení napadení v příštím roce přispívá i likvidace opadaných napadených listů.

Rzivost a dřišťál

Dřišťál je také mezihostitelem rzi travní Puccinia graminis, která na obilninách způsobuje onemocnění označované jako černá rzivost trav. První příznaky rzi se objevují na jaře na líci listů dřišťálu v podobě oranžově červených skvrn (často se žlutým lemem), v jejichž středu jsou černé tečky. Po čase se na rubu lisů, ojediněle i na řapících, tvoří miskovité plodničky s oranžovými sporami a roztřepeným vyklenutým okrajem pokožky. Následkem napadení se listy deformují.

Protože se jedná o tzv. dvoubytnou rez, je k dokončení jejího vývoje nezbytný další hostitel, v tomto případě některý druh trav, často obilnina. V dřívějších dobách býval dřišťál ve snaze omezit napadení obilnin klučen a pálen.

  • Náchylnost dřišťálu k napadení rzí závisí na jeho druhu a kultivaru. Za deštivého počasí jsou vysoce náchylné dřišťál obecný a dřišťál kanadský (Berberis canadensis) na rozdíl od dřišťálu Thunbergova.

Ochrana dřišťálu proti rzi spočívá v preventivním výběru odolných druhů a kultivarů, při ojedinělém napadení v odstřižení napadených částí, u silnějšího či opakovaného výskytu je třeba brzy na jaře aplikovat fungicidy.

Listové skvrnitosti

Skvrnitosti listů dřišťálu mohou způsobit i různé druhy hub či bakterie.

Například houba Phyllosticta berberidis vytváří na listech purpurové skvrny, Gloeosporium berberidis tvoří na líci listů okrouhlé hnědé skvrny s načervenalým lemem a listy předčasně opadávají. Napadeny mohou být i nové výhony, které zasychají a odumírají.

Listová skvrnitost na dřišťálu

Příznaky listové skvrnitosti dřišťálu, foto I. Šafránková

Onemocnění se často objevuje za deštivého jara, protože k vyklíčení spor a dalšímu šíření je nezbytná voda. Proto také mezi preventivní opatření patří vedle odstřihnutí napadených výhonů a odstranění opadaných listů i zálivka ke kořenům (nikoliv postřikovači).

Proti původcům listových skvrnitostí u silně náchylných či každoročně napadaných keřů lze aplikovat fungicidy.

Bakteriální skvrnitost Pseudomonas syringae pv. berberidis se v tuzemských podmínkách běžně nevyskytuje, ale může se objevit na importovaných sazenicích. Symptomy se vyskytují především na jaře za chladného vlhkého počasí. Napadení se projevuje drobnými vodnatými tmavě zelenými skvrnkami, někdy s purpurově hnědým lemem. Skvrny rychle mění zbarvení na tmavě hnědé až černé a lem je chlorotický, infikované listy předčasně opadávají. Přes řapíky listů se bakterie mohou rozšířit i do nových výhonů a starších větviček a způsobit jejich odumírání.

Bakterie produkují rostlinný toxin syringomycin (rozkládá pletiva) a protein, který působí jako ledová jádra a zvyšuje náchylnost k poškození mrazem. Vzniklé mrazové trhlinky snadno osídlují bakterie, které se dále šíří.

Napadené části je nutné odstranit a zlikvidovat. Preventivně je třeba udržovat povrch rostlin suchý a k závlaze nepoužívat postřikovače. K potlačení skvrnitosti lze na podzim a na jaře rostliny ošetřit měďnatými fungicidy.

 Projevy napadení houbou Thielaviopsis basicola

Projevy napadení houbou Thielaviopsis basicola, foto I. Safránková

Kromě nadzemních částí mohou být napadeny i kořeny houbami Verticillium spp., Thielaviopsis basicola aj. Na nadzemních částech se napadení projevuje žloutnutím, svrašťováním a předčasným opadem listů, odumíráním výhonů, případně celých keřů. Identifikace patogenu je však možná pouze mikroskopicky. Proti těmto půdním patogenům účinná fungicidní ochrana není známa.

Foto autorka a Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x