Deštivé počasí podporuje rzivost slivoní. Jak stromy ošetřit?

8. 7. 2021

Rzivost slivoně se v minulosti objevovala v Česku jen místně. Nezavinila vážné škody. Ale od roku 2009 se výskyt choroby v některých letech významně násobí.

V mnoha místech pak rzivost způsobí předčasný opad listů slivoní a omezí

  • růst stromů,
  • množství a kvalitu sklizně,
  • potřebné vyzrání dřevních pletiv stromů.

Škodlivý výskyt rzivosti souvisí s červencovým, případně srpnovým počasím příznivým pro šíření choroby. Proto především v deštivém a teplejším počasí je na místě zvážit, zda zasáhnout a ohrožené stromy ošetřit.

Rzivost slivoně: hranaté žlutozelené skvrny na listech slivoně v detailu

Příznak rzivosti slivoně na líci listu v detailu

Původce a hostitelé rzivosti

Slivoně napadá houbová choroba rzivost slivoně neboli rez švestková (Tranzschelia discolor nebo T. pruni- spinosae).

Hlavními hostiteli těchto dvoubytných rzí jsou některé druhy rodu slivoň (Prunus) a mezihostiteli především některé druhy sasanek (Anemone).

T. discolor napadá především slivoň švestku a slivoň obecnou a jejich křížence, dále slivoň myrobalán, meruňku a v teplejších oblastech i broskvoň a některé další příbuzné druhy dřevin. Mezihostiteli jsou „cizí“ druhy sasanek, nejčastěji sasanka věncová.

T. pruni-spinosae napadá především trnku obecnou a dále meruňku, slivoň myrobalán, slivoň švestku, slivoň obecnou a některé další příbuzné druhy dřevin. Mezihostiteli jsou tuzemské druhy sasanek, nejčastěji sasanka pryskyřníkovitá a některé další druhy.

Přítomnost mezihostitelů však není nezbytná, choroba může přetrvat i na napadených opadaných listech (fakultativní střídání hostitelů). Rzi se mohou vyskytnout společně i na stejném stromě a dokonce i na stejném listu.

V zahradách se pěstitelé mohou nejčastěji setkat s napadením slivoně švestky a slivoně obecné, méně často s napadením meruňky a broskvoně. U slivoní je rozdílná odrůdová citlivost. Velmi náchylná je především odrůda Domácí velkoplodá.

Projev houbové choroby rzivosti slivoně neboli rzi švestkové

Rzivost slivoně: hranaté žlutozelené skvrny na listech

Jak rzivost poznat

Na slivoních:

Na líci listů se vytváří drobné hranaté, žlutozelené až žluté, u některých hostitelů červenofialové (například u slivoně myrobalánu), později béžově hnědé až hnědé skvrny.

Na rubu listu se vyvíjejí početná skořicově hnědá uredia (ložiska letních výtrusů) a později černohnědá telia (ložiska zimních výtrusů).

  • Při silném napadení listy žloutnou a opadávají. Předčasný opad listů může vyvolat nové rašení letorostů.
Předčasný opad listů po silném napadení rzí švestkovou

Při silném napadení rzivostí slivoně předčasně opadají listy

V teplejších oblastech rzivost napadá také letorosty a plody, zejména broskvoně. Napadení letorostů a plodů nebylo u slivoní pozorováno ani při velmi silném výskytu.

Rzivost slivoně: hnědá uredia na rubu listů

Hnědá uredia na rubu listů slivoně

Na sasankách:

Na obou stranách listů sasanek se na jaře vyvíjejí drobná hnědá spermogonia a později na rubu listu miskovitá aecia. Napadené rostliny sasanek jsou nižší, světle zelené a mají tvarově pozměněné listy i květy. Často nevykvétají.

Jak se rzivost šíří

Přetrvává podhoubí v oddencích hostitelských druhů sasanek a urediospory (spora = výtrus) v hnědých ložiscích na napadených opadlých listech hlavních hostitelů (především slivoně).

V teplejších oblastech je uváděna, zejména u broskvoně, také možnost přetrvání rzi na napadených větévkách. Napadené větévky mohou být v tomto případě zdrojem infekce po dva následující roky.

Zdrojem infekce pro slivoně a další hlavní hostitele jsou tedy jednak aeciospory, které se uvolňují z napadených listů hostitelských druhů sasanek (případně dalších mezihostitelů) a dále urediospory z napadených opadaných listů hlavních hostitelů.

Aeciospory i uredospory jsou rozšiřovány vzdušnými proudy. Pokud jde o šíření choroby, jsou rozhodujícím zdrojem primárních infekcí i dalšího šíření v průběhu vegetace urediospory.

K hlavnímu šíření choroby urediosporami dochází pravidelně až za deštivého a teplejšího počasí v průběhu července a na počátku srpna. Urediospory klíčí a infekce může nastat při teplotách 10–38 °C (širší optimum 13–26 °C). O intenzitě šíření rozhodují především dešťové srážky.

Pro infekci listů jsou optimální teploty v rozmezí 15–25 °C, při době ovlhčení delší 18 hodin. Uvolňující se urediospory z napadených listů slivoně, jsou roznášeny vzdušnými proudy. Silný vítr zvyšuje jejich výskyt ve vzduchu, deště jej naopak snižují.

  • K infekci jsou vnímavé především mladé listy, napadeny však mohou být i starší a výjimečně i staré listy.
Rzivost slivoně (červenofialové skvrny na líci listů slivoně myrobalánu)

Červenofialové skvrny na líci listů slivoně myrobalánu prozrazují přítomnost rzivosti slivoně

Možnosti ochrany

Izolace hostitelů nemá podstatný význam, neboť rozhodujícím zdrojem infekce pro hlavní hostitele (především slivoň) jsou urediospory z napadených opadaných listů.

Důležité je zajistit vzdušnost porostu a korun stromů a tak omezit podmínky vhodné pro infekci (optimální hustota výsadby, zapěstování a udržování vzdušné koruny).

Infekci tedy omezíme likvidací napadených opadaných listů (shrabáním nebo zapravením do půdy).

Svého času – při prvních větších výskytech choroby mezi lety 2009 a 2012 – prokázaly velmi dobrou účinnost  proti rzivosti slivoně přípravky s látkami tebukonazol (Horizon 250 EW) a mankozeb (Dithane M 45). Ošetření byla prováděna v průběhu července s přihlédnutím k předpovědi a průběhu dešťových srážek.

  • V současnosti je třeba zjišťovat, které přípravky proti rzivosti slivoní jsou zaregistrovány a dostupné mj. i podle velikosti balení pro hobby pěstitele. Podrobnosti a termíny platnosti povolených přípravků uvádí Rostlinolékařský portál. Ten provozuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, specializovaná instituce státní správy.

Fungicidní ochranu provádíme v období rozhodujícího šíření choroby. Zpravidla slivoně ošetřujeme 2–3x v průběhu července a na počátku srpna, pokud trvá deštivé počasí, příznivé pro šíření rzi. Počet ošetření a interval mezi ošetřeními by měly zohlednit skutečný průběh počasí, zejména množství a četnost dešťových srážek. A také stanovenou délku ochranné lhůty.

Při ošetření by měly být listy dokonale smočeny aplikační kapalinou. Ošetření se ukončí nejpozději na počátku skanutí prvních kapek aplikační kapaliny z ošetřovaných listů.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 4. 2024

Duben je příznivým měsícem pro výsadbu trvalek

Po 5–10 letech podle druhu ustávají trvalky ve vývoji a růstu. Proto je dobré jejich zmlazení a případné rozmnožení. Dělení provádíme v době, kterou určí termín kvetení toho či onoho druhu: před rašením, po odkvětu nebo časně na podzim. Rozmnožit je můžeme i odkopky.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x