Co dělat, když léčivá bylina onemocní? Léčit? Vyhodit?

7. 6. 2020

Radost z pěstování nejen léčivých, ale i čerstvých kořeninových a aromatických bylinek mohou pokazit nepříjemná překvapení. Choroby.

Padání klíčních rostlin

Tento termín je vyhrazen pro onemocnění klíčících semen a vzešlých rostlin do stadia prvních pravých listů, v dalších fázích se již mluví o hnilobách kořenů. K napadení jsou vnímavé zejména pozvolna klíčící druhy, např. petržel. Infikované osivo špatně klíčí nebo vůbec nevyklíčí.

Krátce po výsevu se mohou ve výsevních miskách objevit prázdná kruhovitá místa, případně vzešlé mladé rostlinky ve stadiu děložních lístků či prvních pravých listů padají na povrch substrátu a hynou. Při bližší prohlídce je stonek na rozhraní substrátu a vzduchu tmavý a zaškrcený.

Padání klíčních rostlin

Padání klíčních rostlin postihlo výsev petržele

Pokud je substrát dostatečně vlhký, může se na odumřelých částech objevit povlak:

  • Tmavě hnědý až černý způsobují spory hub rodu Alternaria (čerň),
  • světlý, postupně šedohnědý porost patří často se vyskytující houbě Botrytis cinerea (plísni šedé).

Kromě těchto druhů se na padání podílejí i Fusarium (srpovnička neboli fuzáriová hniloba), Macrophomina, Aphanomyces (afanomyces neboli hnileček), Cylindrocladium aj.

U starších rostlin se mohou vyskytnout hnědé proužky na povrchu stonku nebo tmavé svazky cévní v průřezu.

Na napadení fusarii je citlivá např. bazalka. Houba proniká z půdy přes kořeny do cévních svazků a ucpává je. V důsledku nedostatečného zásobování vodou a živinami nadzemních částí rostliny vadnou. Sazenice zaostávají v růstu, případně ohýbají vrcholky výhonů k povrchu půdy a okraje listů se podvinují nebo lžícovitě stáčejí.

Ochrana proti původcům cévního vadnutí je obtížná

Základem je zdravé osivo, případně výběr rezistentních kultivarů. K omezení výskytu jsou vhodná všechna opatření, která podporují urychlení klíčení semen:

  • odpovídající hloubka výsevu či výsadby,
  • intenzita světla,
  • nepřemokření substrátu,
  • vyrovnané hnojení,
  • dostatečný prostor mezi rostlinami,
  • pečlivé ošetřování rostlin,
  • případně rychlé odstranění napadených rostlin.

Hniloby bylin

Mnohé byliny (např. levandule, petržel, kopr, máta, bazalka, routa, šalvěj, tymián a rozmarýn) jsou vnímavé k houbám způsobujícím hniloby kořenů a kořenového krčku. K nejčastějším původcům tohoto onemocnění patří druhy rodů Pythium, Phytophthora a Rhizoctonia.

Zástupci rodů Pythium (pytium) a Phytophthora se vyskytují ve vlhkých až mokrých půdách. K rozmnožování a šíření spor vyžadují volnou vodu v substrátu a nižší teploty. Naopak v teplejším prostředí a sušších substrátech, zejména v horní vrstvě, se vyskytuje rizoktonia.

Poškození kořenů neumožňuje dostatečné zásobování nadzemních částí vodou a živinami, rostliny zaostávají v růstu, a i při dostatku vláhy vadnou, žloutnou a postupně hynou.

Bazalka napadená houbou

Sklerocia napadla kořeny bazalky

Napadené rostliny již nelze vyléčit.

Druhy rodů Pythium a Phytophthora tvoří v odumřelých pletivech kořenů trvalé spory, Rhizoctonia tzv. sklerocia, která se vyznačují dlouhou životaschopností. Trvalé rozmnožovací útvary za příznivých podmínek obnoví svůj růst a opět napadají kořeny.

Proto pokud k pěstování opakovaně používáte stejné nádoby, je nezbytná jejich dezinfekce, stejně jako substrátu. Fungicidy se aplikují k zabránění dalších infekcí a rozšiřování patogenů.

Plíseň šedá

Ve vlhkém prostředí jsou mladé rostlinky, zejména v hustých výsadbách, často napadeny plísní šedou – houbou Botrytis cinerea. Napadení plísní šedou se projevuje

  • padáním klíčních rostlin,
  • zahníváním listů,
  • nekrózami stonků.

Rostliny mohou být infikovány kdykoliv během vegetace, v kterékoliv vývojové či růstové fázi, ale k napadení jsou nejvnímavější nově vyrůstající části a právě poškozená či odumírající pletiva.

Identifikace plísně šedé (B. cinerea) je poměrně snadná: Napadená pletiva se velmi rychle pokrývají hustým šedohnědým povlakem rozmnožovacích orgánů (konidioforů s konidiemi).

Plíseň šedá

Plíseň šedá (Botrytis cinerea) na tymiánu

Mezi nejvnímavější bylinky k napadení plísní šedou patří nejen bazalka, ale i meduňka, petržel a tymián. Spory houby jsou snadno přenášeny proudy vzduchu či smývány vodou a pro úspěšnou infekci stačí několikahodinové ovlhčení povrchu pletiv.

Prevence plísně základ obrany

Základem ochranných opatření je

  • úprava podmínek prostředí (teplota, vlhkost, vzdušnost) a délky ovlhčení pletiv,
  • odstranění plevelů a rostlinných zbytků.

Mezi rostlinami musí být dostatečný prostor umožňující cirkulaci vzduch a rychlé osychání. Právě proto je nutné zavlažovat pouze ráno, aby se voda z povrchu pletiv během dne rychle odpařila.

Padlí

K častým původcům onemocnění bylinek patří padlí. Za vysoce vnímavé jsou považovány rozmarýna, šalvěj, máta a třezalka.

Padlí na šalvěji

Padlí na šalvěji

Nejčastěji na listech, ale i na ostatních nadzemních nezdřevnatělých částech rostlin, se tvoří bělavé až špinavě bílé povlaky. U některých druhů jsou nejprve napadeny nejstarší listy a první příznaky snadno ujdou pozornosti, stejně jako u druhů s šedozeleným zbarvením pletiv.

Na rozdíl od většiny původců chorob rostlin, padlí pro klíčení spor nevyžaduje volnou vodu na listech, ale vyšší či kolísající relativní vzdušnou vlhkost (vyšší než 70 %) a teploty 20–30 °C.

  • Spory se přenášejí vzduchem, a pokud dojde k infekci, objevují se příznaky přibližně za týden.

K preventivním opatřením patří dostatečný prostor mezi rostlinami umožňující nejen proudění vzduchu, ale v případě potřeby i lepší pokrytí fungicidy.

Rozmarýn napadený padlím

Příznaky padlí na rozmarýnu

Listové skvrnitosti

Skvrnitosti listů způsobují nejčastěji druhy rodů Alternaria (čerň), Septoria (braničnatka), ale příležitostně se mohou objevit i další, např. Ascochyta (niťometel), Ramularia (větevnatka), Colletotrichum (hladkoplodka) aj.

Rozlišit původce pouze na základě skvrn však většinou není možné.

  • Druhy Alternaria způsobují tmavě hnědé až černé skvrny se světlejším okrajem, někdy s viditelným zónováním.
  • Septoria tvoří drobné tečkovité šedohnědé skvrny s tmavým lemem.

Pod lupou jsou ve středu skvrn viditelné plodničky (černé tečky), např. u levandule. Spory se z plodniček uvolňují až po ovlhčení a jsou smývány vodou. Septoria přežívá na napadených zbytcích rostlin.

Houby rodu Colletotrichum způsobují např. hnědnutí listů a odumírání výhonů třezalky. Houba se přenáší osivem a během vegetace při závlaze postřikovači jsou spory splavovány na další části.

Skvrnitost listů bylinek mohou způsobovat i plísně

Počáteční příznaky jsou zaměnitelné za příznaky vyvolané nedostatky ve výživě, nevhodným pH či teplotou. Na líci listů se objevují žlutozelené, případně nekrotické skvrny, za vlhka se na rubové straně listů tvoří povlak. Rozmnožovací orgány a napadené části, případně celé rostliny velmi rychle odumírají.

Větevnatka napadla listy jablečníku

Skvrnitost listů způsobuje také větevnatka

Plísně jsou přenosné osivem, během vegetace se šíří sporami přenášenými vodou.

Mezi bylinky, zejména hrnkové ve sklenících, které jsou často napadány plísněmi, patří např. šalvěj (Peronospora lamii), bazalka (Peronospora belbahrii).

Základem ochrany je bránit ovlhčení povrchu pletiv a zajištit rychlé oschnutí. Chemická ochrana pro užitkové bylinky není k dispozici.

Rzi

Za chladnějšího vlhkého počasí se objevují také rzi. K nejrozšířenějším rzím na bylinkách patří rez Puccinia menthae (rez mátová), která kromě máty může napadat i meduňku a saturejku. Rzi se mohou objevit i na dalších bylinkách, např. na divizně, pelyňku a dalších.

Příznaky napadení jsou ve většině případů velmi podobné:

  • Na líci listů světle zelené skvrnky,
  • na rubu praskající puchýřky s rezavě, méně často žlutě či černě, zbarvenými sporami.

Rzi bývají velice úporným patogenem a je vhodnější napadené rostliny včas odstranit než se snažit o záchranu.

Bakterie

Bylinky jsou vnímavé k napadení bakteriemi, avšak v současné době nepředstavují vážný problém. Občas se objevují u hrnkových bylinek předpěstovaných ve sklenících.

Ojediněle se objevují fasciace (Rhodococcus fascians), tj. abnormální větvení a srůstání stonků v blízkosti báze. Výhony jsou krátké, zduřelé, dužnaté se znetvořenými listy. Rostliny nehynou, ale růst je silně potlačený.

Symptomy na listech, tj. vodnaté, postupně černající hranaté skvrny, jsou někdy obtížně odlišitelné od symptomů vyvolaných houbami.

Proti bakteriím není dostupná chemická ochrana. Podezřelé rostliny je lépe vyhodit (do domovního odpadu).

Viry

Ojediněle se mohou objevit i viry. Některé mají jen úzký okruh hostitelů, jiné početnější. Jsou přenášeny během rozmnožování rostlin (vegetativně), ale také hmyzem, rostlinnou šťávou aj.

Příznaky virového onemocnění stévie

Virová choroba na stévii

Identifikace virů je možná pouze ve specializované laboratoři.

  • K nejčastějším symptomům patří mozaika, ale může docházet i ke kadeřením či deformacím listů, tvorbě proužků, kroužků, liniových vzorů, potlačení růstu, rostliny i po infekci mohou zůstat bez symptomů.

Základem ochrany je zdravé osivo nebo řízky, likvidace plevelů, redukce hmyzích přenašečů a likvidace podezřelých a napadených rostlin. Chemická ochrana proti virům není k dispozici.

Ochrana proti původcům chorob bylinek je problematická. Veškerá ochranná opatření jsou pouze preventivní, založena na hygienických a pěstebních opatřeních.

Foto autorka

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x