Vlhko, vysoké teploty a současně i chladná rána. To je typické pro měsíc červenec. Pravé plísně tak mají k růstu ideální podmínky.
V dlouhodobém průměru spadne v červenci největší množství srážek během celého roku. Často se objevují bouřkové lijáky nebo dokonce padají kroupy. Teplota vzduchu bývá však vysoká. Červenec nebo v některých letech srpen jsou zároveň nejteplejšími měsíci v roce.
Současně koncem července a začátkem srpna se již znatelně prodlužuje noc a rána mohou být již poměrně chladná a často doprovázená výraznou rosou na rostlinách. To společně s velkými rozdíly v teplotách mezi polednem a ránem vytváří téměř ideální podmínky pro rozvoj nebezpečných organismů patřících do skupiny tzv. pravých plísní. Přestože se mezi zahrádkáři běžně považují pravé plísně za houbové choroby, patří celá tato skupina do jiné skupiny škodlivých organismů.
Příznaky plísně dýňovitých na listech okurek
Způsobem šíření, příznaky na rostlinách i škodlivostí se houbovým organismům velmi podobají. Pravé plísně a houbové choroby však zásadně rozděluje účinnost přípravků, respektive fungicidů.
Můžeme ji najít na zahrádce již v červnu. Stejný organismus způsobuje během léta také plíseň rajčete nebo plíseň lilku.
Na všech uvedených druzích rostlin se příznaky projevují podobně. Obvykle na okrajích listů se objevují velké šedozelené vodnaté skvrny. Postupně se pak objevují na listech nekrózy a listy usychají. Příznaky se šíří na lodyhy a rostliny mohou odumřít.
Plíseň bramborová způsobuje především hnilobu hlíz. Na rajčeti ničí plody, a to i po sklizni a podobně tato plíseň likviduje plody lilku.
Dříve známá jako plíseň cibulová. Tato plíseň se objevuje na cibuli v druhé polovině června nebo v červenci. Způsobuje šedozelené až žlutozelené skvrny na listech, které se postupně zvětšují. Listy následně postupně odumírají. Vlastní cibuli sice patogen přímo nepoškozuje, ale vlivem předčasné ztráty listů bývají cibule malé a špatně se skladují.
Dříve nazývaná jako plíseň okurek. Nejčastěji se šíří v porostech okurek koncem července a celý srpen. K infekci rostlin dochází pouze při ovlhčení rostlin např. rosou nebo deštěm a při vyšších teplotách okolo 15 až 25°C. Podobně jako u jiných pravých plísní se na listech nejdříve projevují žlutozelené skvrny, později listy a lodyhy nekrotizují a poměrně rychle odumírá celá rostlina. Plody však poškozeny nebývají.
Jde o parazitickou řasovku. Napadá různé druhy salátu, ale i artyčoky či čekanku. Poškozuje hlávku ve všech jejích vývojových fázích. Projevuje se nažloutlými až žlutozelenými skvrnami na listech. Začíná vždy na vnějších listech přiléhajících k půdě a rychle se rozšiřuje na celou rostlinu, která následně zasychá.
Příznaky plísně salátu
Jedná se o polycyklickou chorobu. Dochází k opakování více vývojových cyklů patogenu během vegetace.
Pravé plísně nepoškozují jen zeleninu. V tomto případě napadá révu vinnou. Významně poškozuje listy, květy a bobule během celého léta. Napadené listy mají světle zelené, později žlutozelené až žluté skvrny v místě infekce. Výjimečně dochází k zaschnutí celých listů.
Množství skvrny postupně přibývá, napadené pletivo odumírá a nekrotizuje. Při silném napadení pak listy přestávají plnit svou vyživovací funkci. Květy a vyvíjející se bobule jsou velmi náchylné do doby, než si vytvoří voskovou vrstvu na povrchu. Jde o poměrně krátké období, kdy buď květy zasychají nebo bývají napadeny bobule pouze do velkosti 2,5 mm.
Před každou aplikací fungicidů zkontrolujeme ochrannou lhůtu a pečlivě ji dodržujeme.
Na první ošetření použijeme optimálně kontaktní přípravek. V období největšího infekčního tlaku poté zvolíme systémové přípravky. Ke konci vegetace jsou vhodné přípravky na bázi mědi. Jejich aktuální přehled a popis včetně účinků na jednotlivé plodiny a dostupnosti v malobalení uvádí Rostlinolékařský portál.
Pozor! Přípravky na bázi mědi nepoužíváme v první polovině vegetace, protože zpomalují růst a zakládání plodů. Ke konci vegetace v období sklizně okurek nebo rajčat je jejich aplikace naopak výhodná zejména kvůli krátké ochranné lhůtě.
Škodlivost uvedených patogenů je velmi závislá na průběhu počasí. Při nadprůměrně horkém a suchém počasí v létě je škodlivost jen nízká. Ochranu tak můžeme omezit.
Foto autor
Plíseň révy (Plasmopara viticola) se rozvíjí při teplém a deštivém počasí. Ekologické přípravky proti plísni je třeba aplikovat včas.
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
Zkušení pěstitelé zeleniny a brambor při deštivém a teplém počasí jistě už zpozorněli a včas preventivně ošetřují porosty proti plísním a houbovým chorobám.
Jak známo, plísně potřebují ke svému rozvoji vlhko. I pro rostliny tedy platí, že mokré stonky, listy a plody přitahují houbové choroby. Lze rostliny chránit před mokrem?
Sasanka japonská (Anemone japonica = A. hupehensis) je krásná na podzim kvetoucí trvalka, asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.
