Co na pravé plísně, aby během léta nezničily úrodu?

19. 7. 2022

Vlhko, vysoké teploty a současně i chladná rána. To je typické pro měsíc červenec. Pravé plísně tak mají k růstu ideální podmínky.

V dlouhodobém průměru spadne v červenci největší množství srážek během celého roku. Často se objevují bouřkové lijáky nebo dokonce padají kroupy. Teplota vzduchu bývá však vysoká. Červenec nebo v některých letech srpen jsou zároveň nejteplejšími měsíci v roce.

Současně koncem července a začátkem srpna se již znatelně prodlužuje noc a rána mohou být již poměrně chladná a často doprovázená výraznou rosou na rostlinách. To společně s velkými rozdíly v teplotách mezi polednem a ránem vytváří téměř ideální podmínky pro rozvoj nebezpečných organismů patřících do skupiny tzv. pravých plísní. Přestože se mezi zahrádkáři běžně považují pravé plísně za houbové choroby, patří celá tato skupina do jiné skupiny škodlivých organismů.

Detail listu okurky napadený plísní dýňovitých

Příznaky plísně dýňovitých na listech okurek

Způsobem šíření, příznaky na rostlinách i škodlivostí se houbovým organismům velmi podobají. Pravé plísně a houbové choroby však zásadně rozděluje účinnost přípravků, respektive fungicidů.

  • Obvyklé fungicidy, které se používají na zahrádce proti padlí, rzím, septoriózám či strupovitosti jsou proti pravým plísním prakticky neúčinné. Použijeme proto přípravky s jinými účinnými látkami.

Nejdůležitější zástupci pravých plísní

Plíseň bramboru (Phytophtora infestans)

Můžeme ji najít na zahrádce již v červnu. Stejný organismus způsobuje během léta také plíseň rajčete nebo plíseň lilku.

Na všech uvedených druzích rostlin se příznaky projevují podobně. Obvykle na okrajích listů se objevují velké šedozelené vodnaté skvrny. Postupně se pak objevují na listech nekrózy a listy usychají. Příznaky se šíří na lodyhy a rostliny mohou odumřít.

Plíseň bramborová  způsobuje především hnilobu hlíz.  Na rajčeti ničí plody, a to i po sklizni a podobně tato plíseň likviduje plody lilku.

Plíseň česnekovitých (Peronospora destructor)

Dříve známá jako plíseň cibulová. Tato plíseň se objevuje na cibuli v druhé polovině června nebo v červenci. Způsobuje šedozelené až žlutozelené skvrny na listech, které se postupně zvětšují. Listy následně postupně odumírají. Vlastní cibuli sice patogen přímo nepoškozuje, ale vlivem předčasné ztráty listů bývají cibule malé a špatně se skladují.

Plíseň dýňovitých (Pseudoperenospora cubensis)

Dříve nazývaná jako plíseň okurek. Nejčastěji se šíří v porostech okurek koncem července a celý srpen. K infekci rostlin dochází pouze při ovlhčení rostlin např. rosou nebo deštěm a při vyšších teplotách okolo 15 až 25°C. Podobně jako u jiných pravých plísní se na listech nejdříve projevují žlutozelené skvrny, později listy a lodyhy nekrotizují a poměrně rychle odumírá celá rostlina. Plody však poškozeny nebývají.

Plíseň salátová (Bremia lactucae).

Jde o parazitickou řasovku. Napadá různé druhy salátu, ale i artyčoky či čekanku. Poškozuje hlávku ve všech jejích vývojových fázích. Projevuje se nažloutlými až žlutozelenými skvrnami na listech. Začíná vždy na vnějších listech přiléhajících k půdě a rychle se rozšiřuje na celou rostlinu, která následně zasychá.

Plíseň salátu napadá mnohé druhy salátu

Příznaky plísně salátu

Plíseň révy – peronospora (Plasmopara viticola)

Jedná se o polycyklickou chorobu. Dochází k opakování více vývojových cyklů patogenu během vegetace.

Pravé plísně nepoškozují jen zeleninu. V tomto případě napadá révu vinnou. Významně poškozuje listy, květy a bobule během celého léta. Napadené listy mají světle zelené, později žlutozelené až žluté skvrny v místě infekce. Výjimečně dochází k zaschnutí celých listů.

Množství skvrny postupně přibývá, napadené pletivo odumírá a nekrotizuje. Při silném napadení pak listy přestávají plnit svou vyživovací funkci. Květy a vyvíjející se bobule jsou velmi náchylné do doby, než si vytvoří voskovou vrstvu na povrchu. Jde o poměrně krátké období, kdy buď květy zasychají nebo bývají napadeny bobule pouze do velkosti 2,5 mm.

Pravé plísně a preventivní opatření proti nim

  • Snížení vlhkosti porostu.
  • Porosty by měly být vzdušné, nezaplevelené.
  • Listy nezaléváme  .postřikem, ale vodu lijeme přímo ke kořenům rostliny.
  • Rostliny by měly růst na plném slunci. Důležité je především přímé sluníčko brzy ráno, aby rostliny rychle oschly.
  • Napadené rostliny nebo jejich části je nutné průběžně odstraňovat. Včasná likvidace například napadené natě brambor spolehlivě zabraňuje hnilobě hlíz.
  • Pesticidní ochrana musí být provedena vždy včas, nejlépe ještě před prvními viditelnými příznaky na listech.
  • V případě vlhkého a teplého počasí postřik pravidelně opakujeme v 10–14denních intervalech.

Před každou aplikací fungicidů zkontrolujeme ochrannou lhůtu a pečlivě ji dodržujeme.

Na první ošetření použijeme optimálně kontaktní přípravek. V období největšího infekčního tlaku poté zvolíme systémové přípravky. Ke konci vegetace jsou vhodné přípravky na bázi mědi.

Pozor! Přípravky na bázi mědi nepoužíváme v první polovině vegetace, protože zpomalují růst a zakládání plodů. Ke konci vegetace v období sklizně okurek nebo rajčat je jejich aplikace naopak výhodná zejména kvůli krátké ochranné lhůtě.

Škodlivost uvedených patogenů je velmi závislá na průběhu počasí. Při nadprůměrně horkém a suchém počasí v létě je škodlivost jen nízká. Ochranu tak můžeme omezit.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 8. 2022

Živé ploty z jehličnanů během srpna sestřihneme a prořežeme

V srpnu sestřihneme živé ploty z jehličnatých dřevin. Stěny plotu udržujeme skloněné. Svislé stěny by se snadno odspodu vyholovaly. Ideální tvar je dole širší, směrem vzhůru se mírně zužující.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x