Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Choroby » Bakteriální nádorovitost skrytě škodí na kořenech rostlin

Bakteriální nádorovitost skrytě škodí na kořenech rostlin

V tuzemských podmínkách se můžeme setkat přibližně se stovkou bakterióz rostlin. Příznaky těchto chorob jsou velmi rozličné. Mohou to být různé skvrnitosti, nekrózy, dírkovatosti, vadnutí, zakrslosti, měkké hniloby, nádorovitosti, strupovitosti a další.

Některé bakterie dokonce ucpávají svazky cévní (tzv. tracheobakteriózy) a na rostlinách se pak onemocnění projevuje hnědnutím a černáním svazků cévních a vadnutím celých rostlin nebo jejich částí.

Bakteriální nádorovitost na kořenech broskvoně

Bakteriální spála a další bakteriózy

Pravděpodobně nejzávažnější je bakteriální spála jabloňovitých (růžovitých). Způsobuje ji bakterie Erwinia amylovora.

Ale mezi pravidelně se vyskytující bakteriózy patří i bakteriální spála ořešáku, skvrnitost okurky, tečkovitost rajčete, skvrnitost a vadnutí muškátů a černá žilkovitost brukvovitých.

• Bakteriálního původu jsou i kašovité a zapáchající hniloby prakticky všech rostlin, z nimiž se nejčastěji setkáváme na skladovaných výpěstcích (např. na kořenové zelenině a bramborách).

Základem ochrany proti bakteriózám obecně jsou preventivní opatření. K nim patří všeobecně platné postupy, jako je střídání plodin, výběr odolných nebo alespoň odolnějších odrůd, likvidace napadených rostlin. Bakteriemi napadené rostliny nebo jejich části nesmí přijít do kompostů. Prevencí je také vyvážená výživa (především nepřehnojování dusíkem), dezinfekce substrátů (např. tepelně) a nářadí (např. etanolem, chloraminem, savem).

Přímá ochrana proti bakteriózám je velmi omezena a to především proto, že nejsou povoleny žádné přípravky s přímou baktericidní (= bakterie zabíjející) účinností. Pouze bakteriostatický účinek (= omezující šíření bakterií, ale ty nezabíjí) mají přípravky obsahující měď.

Bakteriální nádorovitost

Existuje však jedna bakterióza, která může způsobovat výrazné škody, ale prakticky o ní nevíme, protože viditelné příznaky jsou většinou jen na kořenech. Na nadzemních částech se projevuje pouze druhotně a to zpomaleným růstem, chlorózami listů a občas i předčasným odumřením.

• Samozřejmě, že největší škody způsobuje na mladých rostlinách a proto největší škody mohou způsobovat v ovocných školkách.

Tato bakterióza se nazývá bakteriální nádorovitost a původcem je bakterie Agrobacterium tumefaciens (syn. Rhizobium radiobacter).

Nejčastěji napadá kořeny jádrovin, ale i peckovin, révy vinné, maliníků, ostružiníků, ořešáků, rododendronů, růží, okrasných rostlin (např. jiřinek, asparágusů, pivoněk, pelargónií, ale i dalších) a nakonec prakticky všechny dvouděložné rostliny.

Bakteriální nádorovitost na kořenech meruňky

• Nádory na kořenech brukvovitých rostlin však nezpůsobuje tato bakterie, ale mikroorganismus Plasmodiophora brassicae.

Nádory, které dřevnatí

Vlastním příznakem bakteriální nádorovitosti jsou kulovité nádory, které postupně dřevnatí. Mohou dosáhnout průměru až 30 cm. V naprosté většině případů se nádory vytvářejí na kořenech nebo na kořenových krčcích eventuálně na větvích, které se dotýkají půdy.

• Této bakterii se přisuzují i nádory na kmenech stromů, nejčastěji asi na břízách. Přímé důkazy však údajně neexistují, protože ve vytvořených nádorech zmíněnou bakterii již není možné identifikovat.

Uvedená bakterie je typicky půdní organismus a do rostlin se dostává přes různá mechanická poškození. Není vyloučeno že následná infekce nemusí být jen lokální, ale i systémová, tzn. že se v rostlině šíří svazky cévními.

Základem ochrany je samozřejmě prevence. I když ovocné školky se nesmějí zakládat na pozemcích zamořených uvedenými bakteriemi a školky nesmí prodávat napadené výpěstky, je přesto třeba při nákupu vždy důkladně prohlédnout kořeny a to nejen z hlediska jejich množství a uspořádání, ale i jestli na nich nejsou již nádorky. Všechna vzniklá poranění je třeba včas nejvhodnějším způsobem ošetřit. Protože není vyloučená systémová infekce, je nezbytné opatrnosti i při odběru roubů a oček.

Foto autor

Související články

mšice padlí plži skvrnitost stračka svilušky třásněnky virová mozaika

Braňte krásné stračky; napadá je padlí, viry, mšice, bakterie…

22. 6. 2021

Vědecký název dostal rod stračka – Delphinium – kvůli poupatům, která připomínají malé delfíny. Jak hezká jsou květenství, tak usilovně je třeba stračky chránit před patogeny a škůdci.

číst více

bakterie čerň fuzáriová hniloba hniloby kořenů padání klíčních rostlin padlí plíseň šedá

Co dělat, když léčivá bylina onemocní? Léčit? Vyhodit?

7. 6. 2020

Radost z pěstování nejen léčivých, ale i čerstvých kořeninových a aromatických bylinek mohou pokazit nepříjemná překvapení. Choroby.

číst více

abionózy abiotické poruchy bakteriózy deformace nekróza pěstování rajčat plísně rajčata svinování listů virózy

Co způsobí vady rajčat? Výživa, sucho, viry, bakterie, houby…

23. 5. 2020

Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?

číst více

bakteriózy kaktusů červci hniloba šedá kaktusy kořenovka svilušky virózy kaktusů vlnatka

Které viry, bakterie, houby a kteří živočichové ohrožují kaktusy

4. 10. 2019

V našich zeměpisných šířkách a délkách nemají kaktusy úplně ideální podmínky k růstu. Především jim schází dostatek slunečního svitu během podzimních a zimních měsíců.

číst více