
Které oblíbené druhy rostlin ze Středozemí krášlí české zahrady
14. 7. 2021Řadě rostlin původem ze Středozemí se v tuzemských podmínkách daří. V rámci rodů lze však s úspěchem pěstovat jen vybrané zimovzdorné druhy. Připomeňme si některé.
Nemáte zahradu? Nevadí! I balkón, terasu nebo okenní parapet můžeme využít pro pěstování bylinek, zeleniny i květin.
Na okenním parapetu se dobře pěstují bylinky, jako jsou bazalka, pažitka nebo koriandr. Ve venkovních truhlících (nejlépe samozavlažovacích) se dobře daří rajčatům, paprikám a salátům – hlavně dubáčkům. Na vnitřních parapetech můžeme nakličovat semena k přímé spotřebě, jako jsou luštěniny, vojtěška a prakticky všechny druhy rostlin z čeledi brukvovitých.
Balkon poskytuje více možností pro pěstování. Kromě příjemného venkovního posezení (pokud nehledíme do rušné ulice) a třeba i místa pro grilování (existují i minigrily k zavěšení na zábradlí balkonu) si tu můžeme vytvořit malou zahrádku. Podle orientace ke světovým stranám zvolíme vhodné rostliny:
Ty stínomilné nebo stín snášející ocení logicky stanoviště orientovaná na sever. Hodí se jehličnany, kapradiny, nízké azalky, břečťan a barvínek, některé traviny (včetně bik a ostřic – např. Carex morrowii). Z výrazněji kvetoucích druhů čemeřice a zběhovec, lomikameny a prvosenky, fuchsie, begónie, do větší nádoby bohyška. Z bylinek a zelenin jmenujme například různé kultivary salátů, polníček, pažitku, ale i mátu nebo kopr…
Jižně orientovaný balkon ideálně poslouží k pěstování středomořských bylinek, jako jsou levandule, šalvěje, rozmarýna, tymián, yzop nebo svatolína se žlutými klubíčky květů, která odpuzuje hmyz. Skvěle se zde daří i naší voňavé mateřídoušce. Z klasických květin se hodí pro tyto balkóny nejtypičtější – petúnie, muškáty, lobelky, takzvané million bells (Calibrachoa), a také zajímavé sukulenty (netřesky, rozchodníky, ale i ty u nás nepůvodní – nádherně kvetoucí Delosperma, tlustice, nebo agáve, pokud máme prostor pro velkou nádobu). Možností máme mnoho.
Můžeme pěstovat také dřeviny. Klasika jsou odolné jehličnany, buxus, nízké stromkové okrasné vrby (např. Salix caprea cv. pendula), dřišťály, skalníky, které se dají také dobře tvarovat.
Snad nejčastější jsou druhy rostlin se středními nároky na vláhu a teplotní podmínky – různé zvonky, bakopa, kopretinka Osteospermum, sporýš, gazánie… Můžeme použít i drobnější oblíbené druhy skalniček nebo nižších běžných zahradních druhů, které v takovýchto „miniskalkách“ vypadají velice hezky. Zejména na jaře oceníme doplnění kvetoucími cibulovinami.
Pokud chceme balkón využít opravdu v co největším rozsahu, snažíme se pěstební prostor tvořit ve třech dimenzích a ještě využívat volné plošky, které vzniknou během roku. Můžeme vrstvit nádoby na sebe, využívat vertikální pěstování ve speciálních truhlících na zdi nad sebou (někdo využívá umně upravené dřevěné palety), zavěšovat na zeď nebo zábradlí, využívat police, pěstovat liány na sítích a trelážích…
Nebezpečí vyschnutí pomáhají omezit dobří pomocníci – nejen známé samozavlažovací truhlíky a květináče, ale i levné a jednoduché kuželovité zavlažovače, které se aplikují na snadno plnitelné plastové láhve. Nadměrné oslunění zejména v poledních hodinách řešíme zastíněním rohožemi, markýzou nebo popínavými teplomilnými rostlinami.
Při pěstování na balkóně si můžeme vybrat okrasné rostliny nebo zvolit ovocné a zeleninové druhy a bylinky. Obohatíme tak naši kuchyň čerstvými vlastnoručně vypěstovanými plodinami.
Šlechtitelé speciálně vyšlechtili sloupovité kultivary ovocných stromů pro pěstování v nádobách. V nádobě můžeme při dobrém dohledu a péči pěstovat rybíz, angrešt, maliník, zimolez kamčatský i kanadskou borůvku nebo plodové kultivary meruzalky alpinské (např. cv. Black Giant Missory). Z popínavých užitkových rostlin jsou nejvděčnější fazole, případně hrách, za klasiku pro velké nádoby se dají považovat rostliny z čeledi tykvovité. Balkony lze využít i k pěstování „normální“ zeleniny – salátů, ředkviček, mrkve… Z jednorázově sklízených rostlin tedy spíše ty, které mají kratší vegetační dobu a jsou určené k okamžité spotřebě. Plodiny, kterých spotřebujeme hodně, je pravděpodobně účelnější si vypěstovat na velké ploše nebo koupit – pokud nechceme experimentovat a pěstovat např. brambory ve vysokých nádobách (postupuje se tak, že místo okopávání se navrch přisypává vrstva živinami bohaté zeminy, ale nesmí se poškodit nať).
Zato ale můžeme pěstovat jahody (vděčné jsou zejména po celou sezonu plodící měsíční jahody a nebo převislé kultivary velkoplodých) a plodovou zeleninu, hlavně rajčata a papriky. I u těchto druhů byly vyšlechtěné speciální kultivary, které mohou růst dokonce i jen v truhlíku na okenním parapetu. Melounky Pepino jsou méně známé, ale zajímavé rostliny plodící velmi chutné voňavé ovoce a pěstování v nádobě naopak preferují. Aby dobře plodily, nádoba nesmí být příliš veliká (30 cm průměr květináče se uvádí jako nejvhodnější). Zálivku a výživu ale potřebuje mít pečlivě zajištěnou.
Na balkón můžeme umístit nádržku s vodou, mohou v ní růst i vodní nebo bahenní rostliny. Kromě toho, že je krásná, udělá radost živočichům, hlavně hmyzu a ptákům.
Nádoby na pěstování mohou být různé, od klasických terakotových přes plastové (klasické i samozavlažovací) po kovové a dřevěné. Vždy je potřeba myslet na požadavky rostlin a nezapomenout na dobrou drenáž. Také uvažovat výslednou hmotnost nádoby s rostlinami a substrátem vzhledem k nosnosti a brát ohled na sousedy pod námi. Protože substrát v nádobách obvykle dlouhodobě neobsahuje dostatek živin, pěstitelé je musí pravidelně doplňovat. Ostatně na balkoně si můžeme najít i místo pro vermikompostér a zužitkovat tak kompostovatelný kuchyňský odpad.
Balkony nebo venkovní okenní parapety ideálně poslouží k umístění ptačích krmítek, budek a domků pro různé opylovače, jako jsou včelky samotářky nebo zlatoočka. V městském prostředí obvykle uvítají každé vhodné stanoviště, kde mohou přežít. Rozhodně i na malém prostoru lze aspoň něco málo pro radost vypěstovat a také podpořit volně žijící druhy.
Foto autorka
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …