Odrůdy asijských hrušní rozdělujeme podle zralosti stejně jako hrušně evropské na letní, podzimní a zimní. Přesto se hrušky ve zralosti liší.
Mnozí se rozplýváme nad jedinečnou chutí rajčat pěstovaných na zahrádce. Už kvůli ní je dobré zrání sledovat a sklízet plody včas.
Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro.
K jídlu dozrávají plody mišpulí v nejteplejších lokalitách obyčejně až na konci října, jinde až po prvních mrazících. Teprve po dozrání se stávají atraktivním stolním ovocem.
Kdo neodolá a kousne si do ne zcela vyzrálého kaki, bývá zaskočen vysokým obsahem tříslovin s trpce svíravou chutí, která ničím nepřipomíná budoucí lahodné, šťavnaté a voňavé ovoce.
Kdy je bobule stolní odrůdy zralá, to napoví vzhled její dužniny a barva semen. Pro sklizeň hroznů stolní révy však obecně platí, že je sklízíme postupně a podle chuti.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
