
Proč máme zahradu? Dobře si odpovězme, až pak plánujme
20. 4. 2023 Jana Kolková Rydvalová, Petr KolkaCo člověk, to názor. Zahradu chce každý z nás k jinému účelu. Jak si ji naplánovat a co by na ní nemělo chybět, aby nás bavila?
Co člověk, to názor. Zahradu chce každý z nás k jinému účelu. Jak si ji naplánovat a co by na ní nemělo chybět, aby nás bavila?
Puškvorec údajně rozšířili Tataři z východní Asie při svých nájezdech ve 12. století. Prý věřili, že tam, kde ho nasadí, bude voda pitná.
Pojmenování vrbina nese rozsáhlá skupina vytrvalých bylin, které jsou rozšířeny hlavně v mírném a subtropickém pásu severní polokoule.
Kejklířky na první pohled zaujmou krásnými velkými květy. Jejich vybarvení u některých druhů dokonce připomíná nalíčenou tvář herce.
Pryskyřníky jsou nápadné, přirozeně se v mokřadech vyskytující rostliny, které vynikají zejména svými květy.
Pobřežní rostliny až na výjimky potřebují dost vláhy. Snesou dočasné zaplavení. Ale hlubší voda zahradního jezírka jim obvykle neprospívá.
Svými nafialovělými květy, které tvarem připomínají svíce, kyprej zdobí mokřady a současně láká nespočet motýlů a včel.
Mezi vodní a mokřadní kapradiny kořenící ve dně zahradního jezírka patří například marsilka čtyřlistá nebo míčovka kulkonosná.
Přesličky zatím patří v našich zahradách ke zřídka pěstovaným rostlinám, přestože působí velmi dekorativně a jejich pěstování není složité.
O vzhledu plavínu nejlépe hovoří jeho vědecké jméno Nymphoides. Tedy: leknínu podobný. Plavín opravdu připomíná lekníny, ale není z jejich rodu.
Přes celé léto vzniká na zahradě a v domácnosti dostatek odpadů využitelných pro kompostování. Dostatečné provzdušnění obstarají hrubší organické odpady přimíchané ve vhodném poměru do kompostované hmoty (nastříhané či drcené větvičky ap.).