Zjara využijeme pro výsev a výsadbu zeleniny tepelné pařeniště. Pokud ho nemáme, pomůžeme si s úspěchem pařeništěm studeným.
Kdy se jaro naplno rozběhne, nelze předem určit, ale některé postupy užívané při jarní péči o půdu, při výsevech a výsadbě má smysl dodržet.
V zimě vyséváme mrkev a petržel, pastinák, mák, třeba i kopr. Semena projdou dobou chladu, vyplaví se z nich inhibitory, po jarním oteplení rychle vzejdou.
Ředkvičky jsme si oblíbili jako časnou jarní zeleninu. Na záhonech se jim však daří i na přelomu léta a podzimu. Lépe než během letních veder.
Okurky nakládačky pěstujeme mnohdy z přímého výsevu. Je na něj čas až do poloviny června. Okurkám svědčí teplo, vláha, ochrana před mšicemi i před větrem.
Někdy váháme nad zapomenutým sáčkem osiva oblíbené zeleniny, jestli je ještě čas na výsev a předpěstování. Jindy nás do takové situace pošle příliš chladný květen. Jak se rozhodnout?
Sklízíme jahody, ochutnáváme jahodové dobroty. Zbývá v červnu čas na jiné radosti ze zahrady? Určitě. Červen voní a je k pokoukání. Zážitky přinesou i výsevy, výsadby a péče o budoucí úrodu.
Čím upoutat děti? Poznáváním semen zeleniny a bylinek? Bude je to zajímat, bude je to bavit? Chce to vyzkoušet. Tady je tip, jak na to – výsevní kolečka.
Než dorazí jaro, můžeme si zpestřit jídelníček chutěmi listového koriandru a vyzkoušet i méně známou salátovou zeleninu šruchu zelnou.
Potřebovat budeme železné hrábě, rýč, motyku na okopávání brambor, motyčku a další kypřicí a odplevelující nástroje, pak sázecí kolík, lopatku a bytelnou lopatku dloubák na vytrvalé plevele.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
