Ve skleníku v květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.
Při pěstování broskvoní v chladnější oblasti je vedle výběru odrůdy stejně důležité dobře zvolit místo výsadby.
V předjaří se probouzejí begonie, jejichž hlízy máme od loňska pečlivě uskladněné nebo jsme si je v únoru či březnu nakoupili. Aby krásně kvetly, potřebují ošetřit a vysadit.
V předjaří nás už od února zahrada volá, že potřebuje péči. Tak ji vyslyšme a vzpomeňme si například, že můžeme vhodným řezem prospět rybízu.
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Oblíbený rakytník se dá s úspěchem pěstovat na úrodných půdách, ale i v extrémních pěstebních podmínkách.
V tuzemských klimatických podmínkách lze pěstovat opadavé magnolie neboli šácholany. Většinou jde o velké keře až menší stromy s atraktivními květy.
Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.
Někteří pěstitelé doporučují výsadbu cibulek narcisů koncem září, další až v první polovině října a to hlavně v záhřevných půdách nebo v teplém přelomu léta a podzimu.
Při zimní ledovce na pěších cestách a chodnících je nejvhodnějším materiálem pro posyp ostrý písek. Použít můžeme dál i štěrkovou drť, nebo jemnou škváru.
