Odhadněte dobře, kam dorostou stromy a keře z výsadby, radil jsem v půlce října v iZahrádkáři k obměně ovocných dřevin, které dopsaly příběh svého života.
Vyměnit stromy v jabloňovém sadu jsem se definitivně rozhodl, když už jim do třicítky chyběly dva roky. A tak se i stalo.
Výsadba ovocného výpěstku má zásadní vliv na to, aby stromky v raném věku dobře rostly a do plodnosti vstoupily v kondici. Ač je sázení stromku svátkem, chybuje se při něm.
Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, také drobné cibuloviny, jako jsou modřence nebo ladoňky.
V zahradách bývají brusinky málo rozšířené. Jsou náročné na kyselost půdy, ne každý si troufne je pěstovat. Komu se to daří, ten oceňuje i okrasnou hodnotou brusnic.
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
–Ať je rok, jaký chce, platí, že se při současném pěstování okurek potýkáme s nízkou životností porostů nakládaček. Konec okurkové sezony většinou urychlí plíseň.
Macešky se poměrně snadno pěstují ze semene. Letní výsevy jsou určeny pro podzimní nebo jarní výsadbu. K té jarní je třeba plánovat i způsob přezimování.
Nepravá dužnatá cibule s nasládlou lékořicovou příchutí, to je fenykl, pozoruhodná zelenina, kterou můžete pěstovat na zahradě až do podzimu.
Kdo se rozhodne pro vysoký neprůhledný živý plot ze zeravů neboli tújí, a kupuje si proto velké drahé sazenice, může být nepříjemně překvapen.
Místo každoročního hrabání listí lze do některých polostinných míst vysadit dřeviny a trvalky, které ve svém hustém koberci nechají listí zmizet přirozenou přeměnou v půdní živiny.
