Zjara využijeme pro výsev a výsadbu zeleniny tepelné pařeniště. Pokud ho nemáme, pomůžeme si s úspěchem pařeništěm studeným.
Vysévat okurky pro bohatší sklizeň lze až do června. Rovněž cukety a dýně Hokkaido. Budou sice později, ale vydrží víc sucha i výkyvy počasí.
Kdy se jaro naplno rozběhne, nelze předem určit, ale některé postupy užívané při jarní péči o půdu, při výsevech a výsadbě má smysl dodržet.
Černá netkaná textilie zdomácněla na polích i na zahradách. Brání růstu plevelů, udržuje déle vláhu. Prohlédněte si návod na pokládku pod sazenice rajčat.
Potřebovat budeme železné hrábě, rýč, motyku na okopávání brambor, motyčku a další kypřicí a odplevelující nástroje, pak sázecí kolík, lopatku a bytelnou lopatku dloubák na vytrvalé plevele.
Udělalo se krásné počasí. Přeprchá, sluníčko se mezi mraky objevuje jen sporadicky. Ideální čas pro výsadbu zeleniny.
Nastává čas výsadby zeleniny. Třeba salátu a kedluben. Můžeme vysazovat sadbu z kelímků nebo přepichovanou, prostokořennou.
Zatímco velkopěstitelé vysévají keříčková rajčata přímo na stanoviště, pro zahradu obvykle předpěstujeme jak rajčata tyčková, tak keříčková.
Sazenice papriky ze skleníku nebo z parapetu prodlouží vegetační období tak, jak to teplomilná zelenina potřebuje. Sezona od května do října by jí při výsevu na záhon nestačila.
Zeleninové záhony osiřely, aby odpočívaly, nejlépe pod mulčem, a posilovaly kondici organickým či jiným doplňkem půdní výživy: hnojem nebo hnojivem.
Mezi volně rostoucími nebo kulturně pěstovanými rostlinami, najdeme velké množství nebezpečných a problematických druhů. S těmito rostlinami se můžeme setkat ve výsadbách veřejné zeleně, zámeckých a městských parcích, v soukromých zahradách.
