Vše se dnes rychle vyvíjí. V tom ohledu se zahrada zdá být místem, kde není co měnit. Tím víc překvapí, když i zde přestává platit zavedené. Třeba u rajčat.
Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.
Základní pravidlo říká: Keříčková rajčata nezaštipujeme, tyčkové odrůdy v růstu mírníme. Ovšem intenzitu vylamování zálistků může ovlivnit další péče o kondici oblíbené plodiny nebo i odrůda.
Révu sázíme do půdy prohřáté na 10 °C. Termín, kdy zem dosáhne této tzv. vegetační nuly pro révu vinnou, se podle oblasti liší, ale zhruba nastává v době od 20. dubna do konce měsíce.
Kvalitu hroznů, mrazuvzdornost čili vyzrálost réví a dobrou tvorbu spících oček příznivě ovlivňuje i to, zda umíme odstraňovat zálistky.
Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.
Připomeňme, že na rozdíl od keříčkových odrůd vyžadují tyčkové odrůdy rajčat jak oporu, tak pravidelně odstraňovat zálistky.
Samozřejmě také zaléváme. Koncem června sbíráme první zralé plody z prvních výsadeb rajčat. Vysévat naopak můžeme pekingské zelí.
Zpravidla začátkem června se na prvních výhoncích révy objevuje násada květů. Těsné před kvetením nastává příhodný čas k podlomu, k vylamování výhonů.
Dubnem začíná nejkrásnější roční období v té podobě, na kterou se tolik těšíme. Za tepla a bezvětří se vzduch nasycuje vůněmi země, pryskyřice, lesa, dřeva. Ptačí volání je stále slyšitelnější, světlo dne slaví převahu.
