Vysévat okurky pro bohatší sklizeň lze až do června. Rovněž cukety a dýně Hokkaido. Budou sice později, ale vydrží víc sucha i výkyvy počasí.
Okurky nakládačky pěstujeme mnohdy z přímého výsevu. Je na něj čas až do poloviny června. Okurkám svědčí teplo, vláha, ochrana před mšicemi i před větrem.
Sklízíme jahody, ochutnáváme jahodové dobroty. Zbývá v červnu čas na jiné radosti ze zahrady? Určitě. Červen voní a je k pokoukání. Zážitky přinesou i výsevy, výsadby a péče o budoucí úrodu.
Tak jako člověk nenosí od malička velké boty, do kterých doroste, tak i květiny a předpěstovaná zelenina jsou šťastnější, když se do velkého květináče dostanou, až nastane ten správný čas.
Mnozí kupujeme vajíčka s vědomím, že díky jejich obalu snadno v zimě vzejde, co na jaře chceme vysadit. Ať jsou plata s důlky z papíru, nebo z plastu, zhodnotíme je jako sadbovače.
Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu pro průběžné pěstování sazeniček vybraných odrůd.
Většina zahrádkářů má svůj způsob setí okurek, a pokud jim vychází, není třeba jej měnit. Ale jsou i tací, kterým se nedaří. Mají prostě smůlu, což je v přírodě i na zahrádce normální.
Do uvolněného pařeniště, studeného skleníku či fóliovníku lze vysít ředkvičky a špenát. Bulvičky a lístky sklízíme v říjnu a listopadu.
Ten samý den, jen o pár hodin později, jsme se sešly v Mexico střed neboli na zahrádce místní hospůdky u zaslouženého, krásně oroseného žejdlíku piva.
Při zimní ledovce na pěších cestách a chodnících je nejvhodnějším materiálem pro posyp ostrý písek. Použít můžeme dál i štěrkovou drť, nebo jemnou škváru.
