
Také v září je na místě závlaha košťálové a listové zeleniny
14. 9. 2021 Martin KoudelaKošťálová zelenina zahrnuje druhy náročné na zalévání. Hodí se pro ně závlaha postřikem. Listová zelenina se liší potřebou vláhy v různých obdobích růstu.
Košťálová zelenina zahrnuje druhy náročné na zalévání. Hodí se pro ně závlaha postřikem. Listová zelenina se liší potřebou vláhy v různých obdobích růstu.
Ve skleníku v květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.
Projet Českem od hranice k hranici trvá jen několik hodin, přesto se už i v únoru dostanete z tuhé zimy do teplého předjaří, cestou spatříte metrové závěje i kvetoucí mandloně a možná i meruňky.
Zvykli jsme si, že ovocné stromy poslední roky přinášejí kvalitní ovoce. Otepluje se, sázíme víc a víc. Vysazujeme ovocné stromy všude, nejen tam, kde mají tradici. Jenže sázka na meruňky nebo broskvoně, ale i na ostatní druhy nemusí vyjít ani v té nej oblasti. Stačí, aby přišel noční mráz v době ledových mužů a máme po úrodě.
Stromy před mrazem v době okolo květu nijak významně neochráníme. Někde lze účinně použít mlžení, rosení, zadýmování stromů, trochu zvládne Kuprikol, snad existují i další přípravky.
Zato s ochranou zeleniny je to jinak. Podle oblastí se při její výsadbě řídíme tradicemi a místními zvyky. Ředkvička, stejně jako hrášek snese nějaký ten stupínek pod nulou, ale důležité jsou v tuto dobu výsevy a příprava sadby.
Zeleninu totiž můžeme pěstovat v teplém skleníku, ve studeném skleníku, v pařeništi, ale i doma za oknem a samozřejmě že i venku. Tím jak se prodlužuje den, se krátí doba od výsevu k výsadbě, krátí se i doba od výsadby do sklizně u jedné odrůdy.
V prosinci setá kedlubna potřebuje do doby výsadby možná dva měsíce, v únoru setá je k sázení připravená již za 4-6 týdnů. Snížení teplot pod 10 °C po postupném otužení rostliny nepoškodí, nižší teploty u některých odrůd kedluben mohou vést k tomu, že některé z nich mohou mít tendenci spíše kvést než vytvářet jedlou část.
V dobrých podmínkách – ve skleníku – stačí začátkem března vysít papriky pro výsadbu ven po ledových mužích. Doma s ní začínáme obyčejně již v únoru, někdo i v lednu. Takové sazenice jdou ven s květy, mnohdy již s prvními maličkými plůdky. Sice bychom měli tyhle kvítky a plůdky vylomit, aby sadba lépe zakořenila, ale kdo to dělá? Barbar, kterému není těch kvítků a plůdků líto, nebo jinak – správný pěstitel.
Obyčejně se počítá, že paprika potřebuje k vývoji 12 týdnů. A zatímco kedlubny, květák, kapusta či zelí klíčí dobře i při teplotách pod 20 °C a v noci snášejí i teploty nižší, papriku je třeba hýčkat a po výsevu ani v noci nedovolit, aby teplota substrátu klesla pod 20-22 °C.
Ovšem, kdo má vytápěný skleník, může s výsevy s výsadbou začít mnohem dříve. Některé salátové okurky vysévané v lednu mohou plodit již v březnu. U odrůdy Minisprint se uvádí doba od výsevu do prvního květu 63 dny. I okurky jsou citlivé na chladno, pokles teplot pod 10 °C pro ně může být nepřekonatelný.
Na chlad je citlivý i celer. Vysévá se časně, aby se do výsadby stihlo dvojí přepíchnutí. Sazenici se zaštipují kořínky, aby jich vytvořila co nejvíce, aby celer pěkně narostl. Pokud se dostane celer do nízkých teplot, je schopen již v prvním roce vykvést.
Do teplých a poloteplých skleníků sejeme již během února rajčata na ven. Pro výsadbu po ledových mužích je stačí vysévat v březnu. Znám pěstitele, kteří rajčátka roubují a řízkují – ti začínají s výsevem již začátkem ledna a jakmile trošku narostou, začnou je řízkovat a zakořeňovat. Mnohdy si udržují ta nejlepší rajčata ze řízků i přes zimu a množí je vegetativně.
Nesmíme zapomenout na saláty. Ty patří mezi odolné, výsevy i přepíchnuté rostlinky mají rády (tolerují) i vysoké rozdíly denních a nočních teplot (16–20 °C a 6–8 °C).
Málokdo ví, jak chutná a jak se připravují artyčoky. Pokud bychom si je chtěli pěstovat venku, je právě teď vhodný čas k výsevu. Ven se vysazují po ledových mužích. Artyčoky jsou i hezkou okrasnou trvalkou.
Artyčok se seje v únoru. Silné sazenice vykvetou už první rok. Kardy a artyčoky jsou zeleninou i léčivkou.
Jednoletou zeleninou, která vyžaduje od výsevu ke sklizni stejné podmínky, jaké má mít paprika, je lilek. I on patří mezi méně časté lahůdkové zeleniny.
Foto autor
Uvolněnou půdu vyčistíme, prokypříme a můžeme sít rané odrůdy ředkviček, polníček, zimní špenát, šruchu zelnou, jarní cibulku, roketu a saláty pro sklizeň mladých lístků.
Rané kedlubny, saláty a štěrbák vysadíme začátkem srpna, abychom stihli podzimní sklizeň. S dalšími druhy budeme počítat až napřesrok.
Co se záhonkem sklizeného hrášku, raných brambor nebo fazolek? Nechat ho ladem, vyset zelené hnojení, nebo tu pěstovat další druhy zeleniny?
Také v červnu vyséváme v intervalu 2–3 týdnů malé dávky osiva hlávkového salátu, kedlubnů a květáku.
Zatímco zahrádkáři v květnu pokračují ve výsevech salátové zeleniny na venkovní záhon, vlastníci balkonů a parapetů vysévají baby saláty do truhlíků, optimálně se zajištěnou závlahou.
Za normálního průběhu jara se můžeme radovat ze vzcházejících březnových výsevů. Na zahradě ve vyšší poloze však první výsevy a výsadby teprve dokončujeme.
Předjaří se hodí pro plánování úprav či oprav zahrady, ať už se týkají zahradních staveb nebo výsadby. Pamatujeme i na děti, které rády pomáhají se zaléváním, sklizní a dalšími činnostmi.