Právě řízkování letniček se těší vzrůstající oblibě. Stačí dbát na zdravou mateční rostlinu, čisté nástroje a vhodný substrát a prostředí.
Jícnovky neboli eustomy mě nadchly hned dvakrát. Nejen krásou, ale i zjištěním, že je lze pěstovat jak ve skleníku, tak venku jako letničky.
Mezi letničkami naleznete stovky druhů, ale jen několik jich kvete modře. K nim patří i lobelka drobná, latinsky Lobelia erinus.
Nejsnáze muškáty zakoření z postranních krátkých, jen vylomených výhonků. Použít můžeme i ne příliš měkké stonkové řízky pelargonií.
Tak jako člověk nenosí od malička velké boty, do kterých doroste, tak i květiny a předpěstovaná zelenina jsou šťastnější, když se do velkého květináče dostanou, až nastane ten správný čas.
Mnozí kupujeme vajíčka s vědomím, že díky jejich obalu snadno v zimě vzejde, co na jaře chceme vysadit. Ať jsou plata s důlky z papíru, nebo z plastu, zhodnotíme je jako sadbovače.
Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku.
Pěstování sadby nejčastěji začínáme výsevem do mělkých nádob naplněných substrátem. Po vyklíčení rostliny přesazujeme například do sadbovačů. Připomeňme si detaily.
Nepřeberná paleta barev, tvarů květu a typu růstu z dělá z petúnie stálici na nebi letniček, která se celosvětově drží v první trojici těch nejprodávanějších.
Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu.
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
