Pokud místo, které jsme si pro vodomilné trvalky na zahradě vytyčili, není nějak přirozeně a především pravidelně zásobováno vláhou, pak se o ni budeme muset postarat sami. Četnost závlahy pak bude samozřejmě záviset na konkrétním stanovišti, v letních měsících rovněž na délce období bez deště a na teplotě vzduchu.

Na půdách těžších, s vyšším obsahem jílovitých částic nám postačí zalévat obvykle jednou za 7–10 dní. Na půdách lehkých, s vyšším obsahem písku, může být potřeba závlahy daleko vyšší.

Plamenky, zavinutky, rozrazilovce, třapatkovky a krásnoočka patří mezi druhy s podobnými stanovištními nároky, lze je proto dobře kombinovat na jednom záhonu

Níže uvedené druhy jsou voleny tak, aby vyhovovaly nejen daným podmínkám, ale především, aby záhon kvetl po většinu vegetačního období. Tedy zhruba od začátku či poloviny května až do říjnových týdnů.

Trvalky kvetoucí v květnu

Orlíček

Mezi časně kvetoucí druhy vhodné pro tento typ stanoviště patří určitě orlíčky (Aquilegia). V současné době nalezneme v nabídce odrůd  nepřeberné množství zahradních kultivarů lišících se výškou, barvou i tvarem květů.

Většinou se jedná o rostliny, které se snadno kříží a rády přesévají. Nebývá tedy výjimkou, že se po nějaké době objeví i na místech, kde jsme si je přímo nevysadili. Pokud chceme tomuto přesévání zabránit, je nutné po odkvětu odstranit zrající semeníky.

Orlíčky kvetou obvykle v první polovině května a mimo slunná stanoviště dobře snášejí i polostín.

Orlíčky rovněž patří k těm nemnoha trvalkám, které se množí téměř výhradně semeny. Dělení trsů, respektive zakořeňování oddělků, je sice omezeně možné, ale obvykle nepřináší příliš velký počet dceřiných rostlin.

Čistec velkokvětý

Ve druhé polovině května velmi bohatě nakvétá čistec velkokvětý (Stachys macrantha). Kvete nápadnými nachovými květy a dorůstá zhruba 50–70 cm.

Kopretina

Červen je dobou kvetení kopretin, které se rovněž velmi dobře hodí pro slunná stanoviště a nevysychavé půdy. Jde především o odrůdy druhu Leucanthemum x superbum.

U výsadeb kopretin je dobré mít na paměti, že se obvykle jedná o poměrně krátkověké byliny, které jsou vděčné za pravidelné přemnožení a novou výsadbu, zhruba každé 3–4 roky.

Trvalky kvetoucí v létě

Ostrožky

V červnu rovněž nakvétají první opravdu vysoké trvalky. Jsou jimi oblíbené zahradní kultivary ostrožek neboli straček rodu Delphinium. Ve většině případů se jedná o rostliny dorůstající v době květu 100–150  cm. Hodí se především do středních partií květinových výsadeb. Barvy květů jsou nejčastěji v odstínech modré, fialové, růžové a bílé barvy.

• Výhodou ostrožek je jejich schopnost opakovaně kvést. Pokud koncem června odstraníme odkvetlé květní stonky, pak rostliny kvetou ještě jednou během léta.

Krásnoočko velkokvěté a třapatkovky

Na přelomu června a července se již začínají objevovat první květy jinak klasicky letních druhů. Jde zejména o odrůdy krásnoočka velkokvětého (Coreopsis grandiflora) a časněji kvetoucí kultivary třapatkovek (Echinacea purpurea). Třapatkovka nachová toleruje i sušší půdy. Oba tyto druhy pak kvetou obvykle naplno v první polovině letních měsíců, resp. na přelomu července a srpna.

Zápleváky a plamenky

Počátkem července rovněž nakvétají nejčasnější odrůdy zápleváků (Helenium) a plamenek (Phlox paniculata a P. amplifolia). I u těchto druhů je však obvyklou dobou vrcholného kvetení přelom července a srpna.

Stejně jako ostrožky mohou i zápleváky a plamenky opakovaně kvést a prodloužit tak celkovou dobu kvetení až do podzimu. Abychom tohoto efektu docílili, je nutné včas odstranit odkvétající květy, ale ne celé stonky. Zejména u plamenek pak nenechat uzrát semena. Kvetení opakují zejména ranější odrůdy.

Zavinutka

Třetím rodem klasického letního trojlístku je spolu s plamenkami a zápleváky i zavinutka (Monarda), byť z těchto tří zmíněných trvalek asi nejlépe snáší občasné letní přísušky. Nejlépe roste v půdě, která je stále mírně vlhká. Pro zahradní výsadbu jsou nejčastější odrůdy druhu:

• Monarda didyma, která většinou kvete šarlatově červeně.
• Monarda fistulosa, kvetoucí nejčastěji v odstínech fialové barvy.

Rostliny jsou nápadné svými patrovitými květenstvími a rovněž aromatickými listy. Jejich výhodou je i zajímavý tvar suchých stonků se zbytky plodenství, které vypadají zajímavě dlouho do zimy.

Naopak nevýhodou je relativně velká náchylnost mnohých odrůd k padlí společně s plamenkami, ostrožkami či některými hvězdnicemi. Během vegetace se nám vyplatí, pokud jejich porost několikrát ošetříme běžně dostupnými fungicidy proti této houbové chorobě.

Letní nedoceněné trvalky

V létě nakvétají zatím spíše nedoceněné, ale velmi efektní a nenáročné rozrazilovce (Veronicastrum). Rostliny zdobí dlouhá klasovitá květenství růžové, fialové nebo modrofialové, popř. i bílé barvy. Jde obvykle o mohutné, 120–150 cm vysoké byliny, které jsou mimo dobu kvetení okrasné i svým habitem a olistěním.

Na podzim se navíc barva listů mění do svítivě žlutých tónů. Rozrazilovce jsou velmi atraktivní i pro hmyz, především čmeláky a včely.

Rozrazilovec (Veronicastrum Fascination) vyniká velmi výraznými květy

Trvalky kvetoucí na konci léta

Třapatka zářivá

Dnes naopak již klasickou letní trvalkou, která by na záhonu podobného typu neměla chybět, je třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida). Koncem července a především v srpnu nakvétá masou jasně žlutých květů s tmavým středem. Je zcela nenáročná a snáší i občasné přísušky. Zajímavě vypadá i po odkvětu a patří mezi velmi dlouhověké druhy.

Hvězdnice

Konec léta a časný podzim bývá především ve znamení hvězdnic (Aster). Nejrozšířenější jsou stále tři severoamerické druhy Aster dumosus, Aster novi-belgii a Aster novae-angliae a jejich odrůdy. Ty obvykle kvetou od konce srpna až do října. Nabízejí pestrou paletu barev od čistě bílé, přes růžovou, fialovou, modrou, karmínově červenou, nachovou a jiné.

Liší se rovněž svou velikostí.

• Nejnižší jsou odrůdy  Aster dumosus.
• Střední až vyšší odrůdy  Aster novi-belgii.
• Nejvyšší odrůdy jsou Aster novae-angliae.

Výčet všech vhodných trvalek by byl dlouhý

Položit ostrou hranici mezi jednotlivými druhy a jejich nároky není vůbec snadné. Existuje samozřejmě mnoho tolerantních rostlin, které dobře snášejí jak sušší, tak i stále mírně vlhké půdy.

Zdroj: Autor je kurátorem sbírek trvalek
a okrasných rostlin Botanické zahrady v Praze Troji

Foto autor a Shutterstock