Na letorostu, který vyrůstá z hlavního očka, je největší násada květenství a většinou také největší hrozny. Teoreticky mohou ze zimního očka vyrůstat tři letorosty. Při podlomu potom na keři ponecháme většinou pouze jeden letorost z jednoho zimního očka. Počet oček ponechaný při zimním řezu na keři v takovém případě určuje počet letorostů.

Vliv řezu a počtu oček na kvalitu hroznů

Méně hroznů na letorostu vylepší jejich kvalitu

Zahrádkáři častěji pěstují stolní odrůdy révy. Ty jsou náročnější na teplo a slunce.

Není proto vhodné keře přetěžovat vysokou úrodou, protože ta se negativně projeví na vzhledu hroznů, velikosti hroznů, bobulí. Sníží i jejich chuťovou kvalitu.

• Obrázek názorně ukazuje proměnlivost vzhledu a kvality hroznů na letorostu.

Na každém letorostu je vidět jeden velmi dobře vyvinutý hrozen. Další hrozny jsou pak menší a také začínají později vyzrávat, což prozrazuje i vybarvení bobulí.

U stolních odrůd proto kombinujeme počet oček ponechaných při řezu na keři s redukcí násady hroznů během vegetace.

Velmi vysoká násada hroznů

Další obrázek ukazuje keř, kde násadu ovlivnil pouze počet oček ponechaný při zimním řezu. Na letorostu rostou až tři nové letorosty. Násada hroznů je proto velmi vysoká.

Jeden hrozen odrůdy Moldova na jeden letorost

Třetí obrázek ukazuje odrůdu Moldova, kde pěstitel naopak redukoval násadu hroznů na jeden hrozen na letorost. Hrozny odrůdy Moldova potom dosahují vynikající kvality.

Při zahrádkářském pěstování proto na keři ponecháme jeden dlouhý tažeň s počtem 8–16 oček nebo dva tažně s počtem 6–8 oček na letorost (tažeň).

Toto tzv. zatížení, které nastavujeme zimním řezem, kombinujeme s redukcí násady hroznů. U stolních odrůd většinou odstraňujeme celé hrozny. Na keři ponecháváme vždy pouze jeden, nejlépe vyvinutý hrozen na letorost.

Násada hroznů na pergolách podle počtu oček

K přetížení keřů plodnými očky častěji dochází na pergolách nebo i jiných kordonových tvarech. Také u těchto tvarů počítáme očka, která na keři při řezu ponecháme.

Na kordonových tvarech často dochází k intenzivnímu rašení ze spících oček, takže má pak velmi významnou úlohu i podlom.

Dobře upravený kordonový tvar

Snímek ukazuje kordonový tvar se zcela optimálním počtem oček ponechaných na keři. Keře s kordonovými tvary zatěžujeme plodnými očky postupně a sledujeme, jak na zatížení keř reaguje.

Jestliže dochází ke slabému růstu a vývoji menších hroznů, omezíme násadu hroznů během vegetace a poté v zimě ponecháme nižší počet zimních oček na keř. U kordonových tvarů využíváme řez na čípky nebo krátké tažně.

Předjarní řez révy

Vhodná kombinace řezu na tažně a krátké čípky

Réva u staveb: řez na tažně a krátké čípky

Na keřích umístěných u různých staveb můžeme tedy využívat řez na tažně nebo kombinaci řezu na tažně a krátké čípky, jak ukazuje fotografie. Zatížení upravíme i podlomem. Tak získáme krásně vzdušný keř s optimální násadou a dobrým osluněním všech hroznů.

Připomenu, že zatížením se rozumí počet oček ponechaných na keři při zimním řezu. Podlom provádíme po rašení oček, nejčastěji ve stádiu, kdy mají letorosty délku 10–15 cm.

Z jednoho očka mohou vyrůstat až tři letorosty, ale při zahrádkářském pěstování révy vinné dva letorosty vylámeme a ponecháme růst jeden letorost.

Foto autor

Révový keř pěstitelé zpravidla vysadí u vstupu do skleníku, v některých případech i mimo něj. Pokud je kmínek vysazený mimo skleník, chráníme ho slámou nebo drcenou borkou proti případnému zmrznutí.

Kordonové rameno a kordonový tvar révy

Kmínek révy vysazené ve skleníku nebo před ním vedeme do štítu a postupně přes celý skleník. Ve vrcholu štítu vytváří kordonové rameno. Ošetřujeme ho stejným způsobem jako kordonový tvar révy.

Réva vedená ve štítě skleníku

Pěstování tímto systémem vyžaduje především pevnou konstrukci skleníku, na kterou můžeme bez obav kmínek zavěsit. Hrozny na keři v plné plodnosti mohou mít hmotnost i několika desítek kilogramů a konstrukce skleníku musí tuto úrodu unést.

Na kmínku můžeme ponechat plodný obrost. Řežeme do jednoletého dřeva na dvě očka. Většinou se však kmínek začistí a ponechává bez plodného obrostu. Plodné dřevo se rozmísťuje až na ramenu ve štítě skleníku.

Část révoví po opadu listů

Při řezu na kordonovém ramenu pamatujeme na vhodné rozmístění plodného dřeva. Mělo by být po celé délce ramena a zároveň keř extrémně nepřetěžovat.

Plodné dřevo musí být rozmístěné tak daleko od sebe, aby zelené letorosty nezahušťovaly keř a nezastiňovaly zónu hroznů.

Necháváme letorosty 30–40 cm od sebe po celé délce ramena. Již při zimním řezu promýšlíme, kam letorosty upevníme. Použít můžeme i dráty v horní části skleníku.

Aby si réva nestínila

V plodných patrech je vhodné aplikovat řez na zásobní čípek a plodný krátký tažeň. Řez na dlouhé plodné dřevo není úplně optimální, protože by se v jednom plodném patře vytvořilo velké množství letorostů, které by si navzájem stínily.

Vyrůstající letorosty a listy by při řezu na dlouhé plodné dřevo zastínily celý skleník. Ve skleníku se obvykle pěstuje také zelenina a květiny, takže úplné zastínění nemusí být vždy výhodné.

Na tažni ponecháme 3–4 očka. Tak se vyhneme riziku, že odrůdy, které plodí pouze na dlouhém dřevě, nebudou mít hrozny. Většina stolních odrůd pěstovaných na zahradách má dobrou plodnost i při řezu na krátký tažeň.

Kordonové rameno po řezu na zásobní čípek a plodný krátký tažeň

Před výsadbou révy do skleníku dobře připravíme půdu. Jelikož réva ve skleníku vytváří velký pěstitelský tvar a často je zatížena i větším množstvím hroznů, je třeba připravit půdu s dostatkem živin a humusu. Obohatíme půdu o směs kompostu a zahradnického substrátu.

Často se vyhloubí jáma o rozměrem 50x50x50 cm a půda se zcela vymění. Jde o to, aby půda byla dostatečně živá a probíhalo v ní uvolňování živin z organické hmoty. Není proto vhodné ve skleníku používat dezinfekční prostředky a herbicidy, které dokáží půdní organismy zcela zničit.

Velmi důležité je při pěstování révy vinné ve skleníku ošetření proti roztočům, kteří mají ve skleníkovém prostředí optimální podmínky pro přežívání. Vhodné je proto předjarní ošetření révy přípravky na bázi síry nebo rostlinných olejů.

Foto autor

Na druhou stranu čím více starého dřeva na keři necháme, tím lépe snese zimní mrazy. Některé stolní odrůdy a odrůdy náchylné ke sprchávání vyžadují ponechat víc starého dřeva. Mladší révové hlavy řežeme později.

Velmi plodné odrůdy střiháme na 3–4 výhony (tažně) pouze se 4 až 6 očky na každý m² pěstební plochy, málo plodné odrůdy s menšími hrozny až na 10–12 oček /m². Na řezání tažňů a čípků upřednostňujeme jednoleté dřevo s průměrem 8–12 mm.

Příklad, jak by řez révy neměl vypadat: Takto tenké réví je třeba odstranit celé. A to dříve, než bude narašené jako na snímku, aby réva po řezu neslzela. Foto Shutterstock

Jednoleté dřevo vyrůstající přímo ze starého dřeva je tzv. jalové (méně plodné), proto ho přednostně využíváme pro řez na krátké zásobní čípky.

Některé odrůdy mají spodní očka na jednoletém dřevě neplodná, potom volíme řez na delší tažně (Frankovka, Muškát Ottonel, Tramín červený, Veltlínské červené rané). Necháváme u nich přednostně dvaceti a více očkové tažně.

Méně znamená více

Vyšší zatížení očky nevede k vyšší úrodě, ale zahušťuje obrost a tím zvyšuje výskyt chorob a škůdců a snižuje kvalitu vyzrávání. Zejména stolní odrůdy nepřetěžujeme velkým množstvím plodného dřeva, protože pak kvalita hroznů klesá. Staré dřevo je navíc nevzhledné.

Podle způsobu vedení révy vyvazujeme tažně k opoře vodorovně do oblouku, čímž omezíme apikální dominanci a podpoříme rovnoměrný vývin všech letorostů na tažni.

Zimním řezem révy regulujeme pěstitelský prostor révy. Réva je liána, která by se bez pravidelného zimního řezu  zahustila. To by snížilo kvalitu a velikost hroznů. Rostliny by častěji poškozovaly houbové choroby.

Na řezání tažňů a čípků upřednostňujeme jednoleté dřevo s průměrem 8–12 mm, foto Shutterstock

Vedení na hlavu, hrozny narostou na vyvázaných letorostech u hlavy révy; foto P. Pavloušek

Typy řezu podle tvarování révy

K základním typům patří například řez na hlavu neboli na babku, který v minulosti patřil k běžným způsobům vedení révy a mnozí zahrádkáři jej využívají stále.

Byl a je ceněn i kvůli snadné ochraně révy před jarními mrazy, především květnovými ledovými muži. Jako chrániče se používaly velké kornouty z tvrdého papíru, kterými se babka zakryla.

Opakovaným řezem vznikne u země útvar velikosti pěsti, v dobrých podmínkách velký jako lidská hlava.

Výhony se zpravidla vyvazují ke kůlu, ale je možné natáhnout dvojici drátů a výhony mezi ně zasunovat.

V zásadě se využívají dva způsoby řezu. U vrcholových tvarů je to řez na tažně. U kordonových tvarů je to řez na kordonové rameno s čípky nebo krátkými tažni.

Po vertikálním Guyotově řezu zůstává na keři tažeň a zásobní čípek, obvykle se dvěma očky. Z nich vyrůstá plodonosný tažeň pro příští rok.

Rýnsko hessenské vedení počítá s výškou kmínku 60–80 cm. Řezat lze i na jednoramenný horizontální kordon.

Révu vinnou je možno pěstovat i na kordonových a vrcholových tvarech. Každý z těchto způsobů pěstování má svoje zákonitosti, které je třeba respektovat. Kordonové tvary mají větší podíl starého dřeva. Vhodné jsou proto do méně příznivých klimatických podmínek.

Na vrcholu kmínku lze formovat 3 kordonová ramena. Na jejich vrcholu se řežou 1-3 dvojoké čípky.
Foto Shutterstock

• Zimní řez révy vinné provádíme v období vegetačního klidu. Pro zahrádkáře je nevhodnější termín pro řez révových keřů na konci února a začátkem března. Při tomto termínu nedochází k intenzivnímu slzení – vytékání mízy z řezných ran.

Bujný Viking

Mezi vzhledově velmi atraktivní odrůdy patří Viking. Roste bujně, je vhodný pro pěstování na pergolách.

Hrozen je velký až velmi velký, kuželovitý. Atraktivní je především tvar bobulí, který je podlouhlý, zašpičatělý. Bobule mají tmavofialové až černé zbarvení, s výrazným voskovitým ojíněním slupky. Chuť je příjemná a osvěžující.

• Odrůda dozrává okolo 10. září. Hrozny je vhodné sklízet postupně probírkou během září.

Odolnost k zimním mrazům je střední až dobrá. Odrůda je vhodná do teplých, záhřevných lokalit nebo pro pěstování ve sklenících. Odolnost k plísni révy je dobrá, k padlí révy potom střední až dobrá.

V nevinařských oblastech je vhodné ponechat vždy pouze jeden hrozen na letorostu.

Vhodný je řez na dlouhý tažeň doplněný redukcí násady hroznů během vegetace. Redukci je vhodné provádět po odkvětu a na letorostech se ponechávají nejlépe vyvinuté hrozny. Podobně je potřeba počítat s redukcí i na pergolách. Vysoké zatížení by mohlo vést k oslabování keřů.

Otužilá Viktoria

Mezi odrůdy s velmi dobrou odolností k zimním mrazům patří Viktoria. Odolnost k plísni révy je dobrá, k padlí révy střední až dobrá. Platí ovšem, že při silném infekčním tlaku je třeba počítat s ochranou proti padlí révy. Viktoria má střední až vyšší citlivost na sprchávání květenství.

Hrozen je velký až velmi velký. Třapina je výrazně rozvětvená. Tvar hroznu je kuželovitý. Bobule je velká, vejčitá. Slupka má červené až červenofialové zbarvení a je voskovitě ojíněná. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté.

• Zraje v polovině září. Vhodná je postupná sklizeň dozrávajících hroznů.

Protože má odrůda funkčně samičí květ, je potřebná výsadba s odrůdami, které kvetou ve stejnou dobu, aby mohlo dojít k dobrému opylení.

Je vhodná pro pěstování v okrajových oblastech pěstování révy s přihlédnutím k době zrání hroznů.

Vhodný je řez na dlouhé tažně. Během vegetace redukujeme hrozny až po odkvětu podle situace, kolik hroznů se vyvíjí. Odrůda má bujný rozložitý růst. Při pěstování na drátěnkách včas upevněte letorosty do dvojdrátí.

Ellada

Odrůdou vhodnou pro zahrádkáře je také Ellada.

Hrozen je středně velký až velký, válcovitě kuželovitý. Bobule je středně velká až velká, kulatá až mírně oválná, zelenožlutá až žlutá v plné zralosti. Uspořádání bobulí v hroznu je husté až velmi husté.

• Ellada dozrává do optimální kvality v polovině září. Hrozny vydrží na keři poměrně krátkou dobu, přibližně 14 dnů.

Pro pěstování nejsou vhodná vlhká stanoviště.

Odolnost k zimním mrazům a k padlí révy je dobrá. Pouze při velmi vysokém infekčním tlaku padlí révy může docházet k napadení listů a bobulí. V takových případech je vhodná ochrana proti padlí révy. Vhodné jsou vzdušné pěstitelské tvary. Odrůda nevyžaduje redukci násady hroznů během vegetace. Velmi dobrá je odolnost k plísni révy.

Foto autor

Po prvním – červnovém – osečkování vyrážejí z paždí listů letorostů předčasné výhony – zálistky (fazochy nebo též pazochy). Dokud jsou malé, zkracujeme je zpravidla na 1 list. Nesprávné je však ošetřovat všechny letorosty najednou.

Odstraněním nebo zkrácením přebytečných nebo zahušťujících výhonů provzdušníme keř révy. Podpoříme tak i vyzrání výhonů a oček; foto Shutterstock

Na nezkrácených letorostech zálistky upravíme až na počátku srpna, aby očka založená na příští rok předčasně nevyrašila. Zálistky zkrátíme na 1–2 listy. Toto je předpokladem správného vývoje révy a přispívá i k dobrému vyzrání spících oček.

Na zkrácených plodných letorostech, které budou po sklizni přebytečné, zálistky vylamujeme, jakmile je olistění příliš husté.

U odrůd rostoucích bujně necháváme 2–3 nejvýše postavené fazochy bez zaštípnutí, abychom nenarušili vývoj oček pro další rok.

Odstraňovat zálistky není třeba, pokud jsou na keři jen malé nebo v nepatrném množství.

Kvalita révy použité k zastínění terasy nebo jiné přístavby zpravidla potvrzuje, jak je důležitý dostatek světla na listech pro zrání hroznů a vyzrálost výhonů; foto Shutterstock

Foto Shutterstock

V patnácti vysadil první sazenice révy

„Pocházím ze Žíželic, to je 20 km od Kolína, zde jsem se narodil v roce 1940. Dostal jsem od svého dědy pozemek a ve svých patnácti letech, v roce 1956, jsem vysadil první sazenici révy. Bohužel, nikdo neví jakou odrůdu. Tam, kam jsem ji vysadil, roste už přes 60 let, je to drobnoplodá odrůda.“ vypráví František Jonáš.

Zahradníkem a pěstitelem révy se ovšem stal až později, když si v roce 1996 z italské Ceseny přivezl několik sazenic odrůd, například Pisutelo Bianco. Bylo jasné, že v důchodu bude mít o zábavu postaráno.

Sazenice připravené k jarní výsadbě

„Svůj vinohrad jsem postupně rozšiřoval o slovenské odrůdy z Výzkumné a šlechtitelské stanice vinařské a vinohradnické v Šenkvicích. Měl jsem většinu z jejich 25 stolních odrůd.“

Zahrada Františka Jonáše z Kolína tak patří především stolním odrůdám révy vinné.

Odrůdy pak postupně měnil, mění a poznává. Slovenské nahradily maďarské, italské, ruské, japonské. V průběhu let přidal desítky odrůd z Ukrajiny.
 Rostou tu například Luna, Uran, Picurka.

Pěstitel si ověřil, že ukrajinské odrůdy začínají plodit již druhým rokem a mají bobule velké a zdravé. Podle jeho zkušenosti některým odrůdám stačí k ochraně před patogeny jednou ročně postřik fungicidy a akaricidy.

Odrůdy Venus (bezsemenná) a Římský V 25-20

• V kolínském vinohradu má zastoupeny také bezsemenné odrůdy, například Attiku, Kišmiš moldavský, Niagaru, Elmu, Jupiter, Neptun, Venus, Kišmiš lučistý, Arseněvský. Až 12g bobule této odrůdy patří k největším ve skupině bezsemenných.
• 
Ze semenných odrůd mají největší bobule Monarch, Talisman, Everest (s bobulemi až 25g).

Everest patří k semenným stolním odrůdám s velkými bobulemi, až 25g

František Jonáš získal pěstitelské zkušenosti také s japonskými odrůdami vyšlechtěnými ve vinařském institutu Uehara. Velké bobule se vyznačují zvláštním vybarvením a velkou odolností proti mrazu a houbovým chorobám (Tjan Šan, Manicur Finger, Gold Finger, Skarb, Muškát červený).

Révu vysazuje na jaře

Roubované sazenice sází pěstitel do hloubky 40–60 cm, přičemž písčitou půdu vylepšuje vlastním kompostem. Sazenice si nechává roubovat na Slovensku. Sám si pěstuje i pravokořenné sazenice, které sází do hloubky 20–30 cm asi metr od sebe.

Stolní odrůdy Nížina a Julian

Vysvětluje, proč vysazuje révu na jaře: „V Kolíně bývá málo sněhu a při podzimní výsadbě hrozí nebezpečí, že sazenice uschnou. Proto je nechávám přes zimu v květináčích nebo kbelících ve skleníku, ve vlhkém písku. Zalévám je jednou za tři neděle.“

Výsadbu plánuje obvykle na polovinu dubna: „To už jsou sazenice pěkně narostlé, třeba až do výšky 0,75 m.“ Hned je vysazuje k trubkám, na kterých jsou nebo budou vodorovné pozinkové dráty v různých výškách, první zhruba 70 cm nad zemí.

Odrůda Jabločnyj má jablečnou chuť, Pamjať Negrul je z Moldavska

Řez révy

Když v červnu vyrazí letorosty, nechává jen 1–2 nejsilnější. Tyto tažně dosáhnou u některých odrůd délky 3–4 m. V prvním roce na nich pěstitel průběžně jen vyštipuje zálistky.

V následujících letech ponechává při řezu jeden nebo dva polotažně se 4–6 očky (na jednom rameni 4–5 oček, na druhém 3–4 očka) a zároveň jeden záložní čípek s jedním nebo dvěma očky.
 Letorost ze záložního očka použije příští rok jako základ pro polotažeň s pěti očky.

Léto končí pěstiteli révy v prosinci; zpravidla sklízí poslední hrozny sezony


Zálivka révy

Vody na zálivku má pěstitel dostatek, výška hladiny podzemní vody je stabilní díky blízkému Labi.
 Protože je ve zdejší půdě z 90 % písek a vrstva humózní zeminy sahá jen do 6–7 cm, je třeba zalévat pravidelně každý týden. K závlaze přidává hnojivo, dva až třikrát za sezonu přihnojuje na list.

František Jonáš chrání hrozny před ptáky a vosami – sáčky z netkané textilie nebo síťoviny

Úspěch Františka Jonáše už vidělo mnoho zahrádkářů, návštěvám se nebrání a rád se dělí i o své znalosti. Navíc je propagátorem pěstování stolních odrůd. S jeho výpěstky se tak můžete setkat na zahrádkářských výstavách.

Foto F. Jonáš a autor

Abychom pokryli celou opěrnou konstrukci pergoly, je třeba použít více sazenic révy vinné. Čím víc révových sazenic použijeme, tím méně zatížíme rostlinu plodnými očky a tím lépe zajistíme kvalitu sklizně. Například pro pergolu čtvercového nebo obdélníkového tvaru se hodí vysadit čtyři sazenice révy vinné.

Pergola v původním slova smyslu; loubí přepjaté liánami révy

Než pergolu postavíme

Při založení pergoly počítáme s tím, že vznikne velký pěstitelský tvar. U révy vinné přitom platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy s kořenovým systémem.

V místě výsadby sazenic důkladně připravíme půdu:

• Odstraníme původní zeminu a nahradíme ji kvalitním zahradnickým substrátem.
• Vykopeme jámu minimálně 50 x 50 x 50 cm.
• Zajistíme dostatečnou závlahu a to zejména v době zapěstování tvaru.
• Ke každému kůlu opěrné konstrukce je zapotřebí vysadit jednu révovou sazenici.

Při výstavbě pergoly, tedy opěrné konstrukce révy, máme na zřeteli, že ponese poměrně velkou hmotnost dřevní hmoty, listů a hroznů.

Pergola přistavená k domu může mít i účel technického prostoru

Ze dřeva i z kovu

Také kvůli vzhledu zahradní stavbynebo přístavby domu se pro výstavbu pergol nejlépe hodí dřevěné kůly nebo hranoly a trámy. Vhodná bývá i kombinace dřeva s kovovými tyčemi, roxory, případně se silnější dráty.

Pergola poskytne příjemný stín, ale…

Při tvarování pergoly bychom měli mít na paměti, že nám sice může zpříjemnit horké dny svým stínem, ale na druhé straně réva vinná vyžaduje dostatek světla. Většina listové plochy a hroznů by měla být rozmístěna na stěnách pergoly a nikoliv ukryta uvnitř.

Řešením může být pergola jednostranná, z jedné stšny otevřená, což zajistí dostatečný přístup slunečního záření k hroznům. Negativem se však může stát vysoká násada hroznů.

Hodí se stolní odrůdy

Pergola porostlá révou zvlášť vynikne díky výsadbě stolních odrůd. Za správné péči se odmění dobře narostlými hrozny s velkými bobulemi. Ovšem v přiměřeném množství. Silně přetížené liány s hrozny vážícími až několik desítek kilogramů mohou kvalitu vypěstovaných plodů snížit. Hrozny a bobule bývají pak menší, opožděně dozrávají, mají vysoký obsah kyselin, případně i tříslovin.

Zapěstování kmínku

Při zapěstování révy je vhodné vytvořit kmínek z jednoho letorostu. Růst letorostu po výsadbě podporujeme pouze závlahou.

V prvních letech zapěstování tvaru není vhodné dusíkaté hnojení. To totiž podporuje rozvoj „řidších“ rostlinných pletiv a silného jednoletého dřeva, které není zárukou zapěstování kvalitního kmínku. Výživu révy vinné dusíkem aplikujeme až přibližně od 4. roku po výsadbě.

Kmínek se nemusí podařit vypěstovat již v prvním roce po výsadbě. Celý tvar je potom vhodné seříznout opět na dvě dobře vyvinutá očka a zapěstovat kmínek v následujícím roce.

Pergolu ve tvaru vícestěnu je možné osadit odpovídajícím počtem sazenic révy

Inspirace

Kresby ukazují, že je možné kmínek a ramena tvarovat rozmanitým způsobem. K tomuto je třeba, aby byl zahrádkář vybavený znalostmi, že základ tvaru je tvořený ze starého dřeva. Další velmi důležitá skutečnost je, že réva vinná plodí na jednoletém dřevě. Na keři proto musíme ponechat jednoleté dřevo, které ponese hrozny.

Plodné dřevo je možné na pergole tvarovat systémem na tažně anebo kordonovým tvarem s větším využitím starého dřeva.

Ploché tažně lze vést po stěnách pergoly

Kresba znázorňuje možnost tvarování plodného dřeva ve formě plochých tažňů. Tyto tažně je možné tvarovat po stranách pergolové konstrukce a vyvazovat je k drátěnce anebo je ponechat až na „střešní“ části pergoly. Při tvarování plodného dřeva po stranách konstrukce pergoly, je třeba mít na zřeteli, že letorosty mohou za vegetaci narůstat do délky až několik metrů. Jednotlivé listové stěny by si neměly stínit.

Kordónová ramena vytvářejí symetrický obrost

Kresba přibližuje častější způsob tvarování plodného dřeva na pergolách. Celý pěstitelský tvar je zapěstován za starého dřeva, které vytváří kordóny. Na těchto kordónových ramenech ponecháme buď dvouoké čípky anebo krátké tažně. U stolních odrůd je vhodné volit řez na krátké tažně, na kterých se vytvářejí větší hrozny i větší bobule.

Základní řez

Základem ošetřování révy vinné na pergolách je každoroční zimní řez révy vinné. Jestliže v únoru až březnu zapomeneme nebo nestihneme révu vinnou na pergole ořezat, začne velmi rychle přerůstat. Letorosty budou kratší, listy i hrozny budou menší, ale především bude keř hustší.

Kresby P. Tichá