Dříve morušovníky po léta mohutněly u silnic i na venkovských dvorech. Koruny příjemně stínily, plody zpestřily jídelníček člověku i drůbeži.
Chyby v řezu ovocných stromů mohou pramenit také z mýtů o termínech řezu. Vycházejme z faktu, že existují dva základní termíny.
Nenáročná a přitom mimořádně nutričně hodnotná. Aronie je taková. Přečtěte si, proč černá jeřabina patří do zahrady.
Řez révy: V místech klimaticky příhodných pro pěstování révy bývá v únoru – s ohledem na aktuální počasí – nutné keře silně zkrátit.
Kdo svého času ochutnal plody zimolezu kamčatského, řekl si možná, že se bez něj dál obejde. Dnes zimolez získává své příznivce díky novým odrůdám.
Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.
V předjaří nás už od února zahrada volá, že potřebuje péči. Tak ji vyslyšme a vzpomeňme si například, že můžeme vhodným řezem prospět rybízu.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě.
Koruna hrušně obtěžkaná plody nás může přimět k otázce, zda zda jsme množství hrušek neměli včas omezit, protože za rok to může s úrodou vypadat úplně obráceně.
V srpnu běží poslední týdny vhodné na letní úpravu korun ovocných dřevin. Stromům pomůžeme s úrodou podpěrami, ošetříme případná poranění.
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.
