Nabízejí celoroční efekt, minimální údržbu a dlouhou životnost. V článku představím druhy, které splňují nároky na hustotu, stálezelenost i bezproblémové pěstování.

Trvalky pro pokryv půdy

Celá řada zahradních trvalek dokáže vytvořit velmi hustý, zapojený a relativně nízký porost, a proto je často používám jako náhradu trávníku na stanovištích, kde potřebujeme souvislý porost, ale trávníku se zde z různých příčin nedaří. „Náhrada trávníku“ je spíše jen vizuální, protože takto zarostlé plochy nelze trvale využívat k pochozím účelům nebo hrám. Nemusí však jít vždy o náhradu trávníku. Půdopokryvné trvalky dobře slouží na okrajích záhonů, jako součást podrostových výsadeb, u hrobových míst či na přechodových plochách mezi záhony a trávníkem.

Jak vybrat ideální půdopokryvné trvalky

Aby trvalky pro pokryv půdy opravdu fungovaly, musí splňovat několik kritérií. Patří k nim schopnost vytvořit hustý porost, který odolává plevelům. Ideální jsou stálezelené či polostálezelené druhy, které ponechávají zelené listy i v zimě. Díky tomu zůstává plocha zakrytá celoročně. Důležitá je také dlouhověkost, aby výsadba prosperovala řadu let. Výhodou je nenáročnost na údržbu, schopnost snášet sucho i absence potřeby zimního řezu. Trvalky, které splňují tato kritéria, představuji v následující části článku.

Kakosty – univerzální volba pro slunce i stín

Pravděpodobně nejlepším druhem pro různé zahradní podmínky je kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum). Bezproblémově vytváří hustý, dlouhověký, polostálezelený porost, který na přelomu května a června kvete růžově či bíle. Starší listy se na zimu barví do bronzových odstínů. Nekvetoucí porost dorůstá do cca 20 cm, v květu 30 cm, a nevyžaduje zimní sestřih. Podobným druhem je kakost kantabrijský (Geranium × cantabrigiense), který má nižší vzrůst a lesklejší listy, přičemž nároky i použití zůstávají stejné. Miniaturní variantou je kakost dalmatský (Geranium dalmaticum). Nejlépe roste na slunci v propustné, štěrkovité půdě, ale zvládá i polostín až stín. Hodí se i do skalek či zídek. Porost bývá vysoký do 10 cm, v květu 15–20 cm.

Mochničky – raně kvetoucí trvalky

Mezi významné půdopokryvné byliny patří mochničky (Waldsteinia). Jde o spolehlivé dlouhověké trvalky, které spolehlivě pokrývají půdu. Pěstují se hlavně mochnička kuklíkovitá (W. geoides) s trsnatým růstem a mochnička trojčetná (W. ternata) s podzemními výběžky. Oba druhy rostou na slunci i v polostínu, ačkoli preferují stále mírně vlhkou půdu. Kvetou velmi časně na jaře, obvykle v dubnu, jasně žlutými květy. Jde o polostálezelené (v létě narostlé listy přes zimu nezatahují) trvalky, které nepotřebují žádnou údržbu ani po odkvětu.

Pachysandra – spolehlivá stálezelená trvalka

Na vhodném stanovišti bezúdržbově roste také pachysandra (Pachysandra terminalis) původem z Japonska. Stálezelená, dlouhověká trvalka s tmavě zelenými kožovitými listy a krémově bílými květy vytváří porost o výšce okolo 20 cm. Pěstuje se i panašovaná odrůda Variegata. Rostliny milují živné, mírně vlhké půdy, ale starší porosty zvládnou i sucho.

Škornice – trvalky z lesních podrostů

Velmi dekorativní a dlouhověké jsou škornice (Epimedium). Husté olistění výborně pokrývá půdu, listy se na podzim barví a květy působí velmi atraktivně. Škornice preferují humózní, hlinité půdy a polostín.

Snadno se pěstuje například:

• E. × rubrum – červené květy
• E. pinnatum – svítivě žluté květy na bezlistých stoncích
• E. × warleyense – oranžové květy

Listy zůstávají pěkné dlouho do zimy, poté hnědnou. Vyplatí se je seříznout v předjaří před rozkvětem. Porost dorůstá 20–30 cm.

Ožanka – nenáročná a stálezelená

Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) je stálezelená bylina s podzemními oddenky. Vytváří hustý porost a výborně roste na plném slunci i ve stínu. Snáší sucho a v červnu kvete růžově (Alba – bíle). Po odkvětu lze porost seříznout, ale není to nutné. Hodí se do skalek, suchých zídek i na okraje záhonů. Květy jsou velmi atraktivní pro hmyz.

Mechovec – porost pro specifická místa

Mezi nízké půdopokryvné trvalky patří mechovec (Cotula), nejčastěji C. squalida původem z Nového Zélandu. Ozdobou jsou hlavně listy, květy jsou nenápadné. Porost měří 3–5 cm. Mechovec roste nejlépe v polostínu, ale zvládne i plné slunce. Vyžaduje propustnou, stále mírně vlhkou půdu. Místo musí být dokonale odplevelené, protože mechovec není tak konkurenčně schopný jako ostatní zmíněné druhy.

Cotula squalida

Závěrem

Pokud chceme brzy získat hustý porost trvalek pro pokryv půdy, doporučuji vysazovat 8–10 kusů na m² (u drobnějších druhů i 12–15 kusů). Ideální je podzimní nebo časně jarní výsadba, aby plocha během první sezony zarostla a omezila růst plevelů. Půdopokryvných druhů existuje celá řada – mezi známé patří také barvínky (Vinca), zběhovce (Ajuga) či mnohé rozchodníky (Sedum). Ale o nich třeba někdy příště.

Foto autor