Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Jakmile se v zahradě objeví první květy ovocných rostlin, mnozí začínáme pozorněji sledovat vývoj počasí. Ve vzduchu visí otázka: Ohrozí jarní mrazíky úrodu ovoce?
Správnou pěstitelskou péčí o půdu podpoříme přirozenou odolnost révy vinné k chorobám i škůdcům. Zdravé vitální révové keře pak plodí kvalitní hrozny.
K mulčování, ať už kvůli plevelům, suchu, promrzání či přehřívání půdy, používáme nejrůznější materiály, a jak už to bývá, každý má jak výhody, tak i nevýhody.
Správné mulčování neboli nastýlání nám šetří práci a rostlinám prospívá. Účelem pokrytí okolí pěstovaných rostlin je chránit holou půdu a zabránit v růstu plevelům.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace.
„Až poté, co vykvétají první cibuloviny, odstraníme loňské zbytky rostlin,“ popisuje Adam Baroš svou zkušenost s pěstováním vybraných trvalek v mulčovaném záhoně.
V letních měsících zelenina potřebuje zejména závlahu, okopávku, mulčování, pletí, hnojení, ale také jednocení, přihrnování a ochranu.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
