Jarní mrazy a houbové choroby dokážou ovocným stromům i keřům v zahradě pořádně zavařit. Pokud třešeň sice bohatě kvete, ale plody nikde, nebo když rybíz po útoku mšic začne nečekaně chřadnout, je potřeba jednat rychle. Přečtěte si rady z naší rostlinolékařské poradny, jak správně diagnostikovat příčinu a vrátit rostlinám vitalitu.

Napadení květu a větviček moniliniózou. Přitom stačí včasné ošetření…

1) Bohatý květ, ale žádná úroda

Dotaz čtenáře: Jsem vaší pravidelnou čtenářkou a děkuji za skvělé články a rady pro zahrádkáře. Bohužel mi teď zahrada dělá starosti, konkrétně dvě třešně. První je dospělý strom (chrupka), který posledních cca 5 let vůbec nemá plody. Bohatě kvete, ale pak z toho není nic. Soused má hned vedle polouschlou třešeň. Druhý stromek je mladý (cca 4 roky). První dva roky byly třešně krásné, loni už byly plody deformované a malé, letos opět nic. Prosím, netušíte, co se s nimi děje?

Odborník ČZS radí: Na vině může být mráz i sousedova infekce

Při absenci plodů u třešní musíme vzít v úvahu dvě nejčastější příčiny. První možností, která v posledních letech trápí pěstitele napříč celou republikou, jsou pozdní jarní mrazíky. Ty dokážou spolehlivě zničit jak samotné citlivé květy, tak i čerstvě nasazené miniaturní plůdky. Strom pak sice vizuálně krásně odkvete, ale úrody se nedočkáte. Druhou, mnohem závažnější příčinou je houbová choroba monilióza (moniliový úžeh).

• Jak moniliózu poznat: Patogen se do stromu dostává v době květu přes bliznu. Napadené květy ztrácejí jasně bílou barvu, získávají smetanový až nahnědlý odstín a zasychají přímo na větvičkách i s okvětními plátky. Často zasychají celé plodonoše a mladé výhony.
• Kde se vzala: Zdrojem infekce může být právě zmiňovaný sousedův polouschlý strom. Spory houby se větrem a deštěm snadno přenesou na vaše stromy. U mladého stromku pak monilióza způsobuje vážné deformace plodů a postupné odumírání větví.

Řešení a prevence: Základní radou pro zahrádkáře je v tomto případě včasný postřik fungicidy proti moniliovému úžehu. Provádí se na začátku kvetení a podruhé při dokvětu, zejména pokud panuje chladné a deštivé počasí. Nezbytné je také mechanické odřezávání a pálení všech suchých větví – ideálně i u souseda.

2) Krvavé skvrny na rybízu

Dotaz čtenáře: Na rybízu se mi objevily mšice. Lístky s červenými (krvavými) skvrnami jsem poctivě otrhala, ale za týden začal keř chřadnout a takto špatně vypadá už čtrnáct dní. Vůbec si nevím rady.

Odborník ČZS radí: Pozor na botrydiové odumírání a unáhlené trhání listů

Chřadnutí rybízu po otrhání listů je souhrou dvou různých faktorů. Červené puchýře na listech měla na svědomí mšice rybízová. Současné vadnutí a usychání celých větví však způsobuje jiný nepřítel – houbová choroba dříve známá jako šedá hniloba, dnes odborně nazývaná botrydiové odumírání meruzalky. Tato choroba napadá větvičky v keřích i na stromcích. Nezahubí keř najednou, ale projevuje se tak, že postupně vadnou a schnou jednotlivé větve.

Jak zachránit napadený rybíz?

• Radikální řez: Všechny napadené a zvadlé větve musíte okamžitě vyříznout až do zdravého, živého dřeva (často až u samého základu keře).
• Ošetření ran: Řezné rány ihned zatřete štěpařským voskem, sadařským balzámem nebo latexem, aby se infekce nešířila dál.
• Cílená ochrana: V případě silného tlaku lze aplikovat přípravky proti šedé hnilobě (aktuální seznam naleznete na Rostlinolékařském portálu).

Důležité varování pro příště: Deformované lístky s červenými skvrnami z keře nikdy netrhejte! Pro rostlinu je to obrovský šok – listy i přes poškození stále asimilují a dodávají keři energii. Mšice navíc v této době již pravděpodobně odletěly na hluchavkovité plevele. Otrháním listů navíc berete přirozenou potravu užitečným predátorům (slunéčkům, dravým plošticím či larvám pestřenek), kteří by populaci mšic v zahradě biologicky zregulovali.

Fotoarchiv časopisu Zahrádkář a Shutterstock