Prožíváte letos ten plíživý pocit marnosti, neboť vaše pěstitelské počiny provází jak naděje na úrodu višní, tak obavy z moniliové infekce?
Většina ošetření ovocných dřevin v době vegetace je za námi. Na podzim nás ale čekají neméně důležité preventivní práce.
A máme to tu zase. Rok se sešel s rokem a počasí nás opět zkouší, jestli jsme nezapomněli, co je to moniliniová spála višní a co k ní vede.
Pro teplomilné mandloně platí, že prospívají v nejteplejších polohách Česka. Ale i tam se přihodí, že úrodu nepřinesou, a nejen vinou mrazu.
Už od března nás těší květy ovocných stromů. S obavami sledujeme vývoj teplot. Současně bychom však měli stromy chránit před chorobami.
Sklízeli jste loni meruňky a višně? Nebo stromy bohatě kvetly, ale z úrody nebylo nic?
Příčinou mohl být jarní mráz, ale i houbová infekce.
Moniliniovou spálu způsobuje houba Monilinia laxa. Slovo spála však svádí k chybě. Úžeh, úpal, sucho ani mráz nezavinily poškození květů.
Houbová choroba monilinióza nejsnáze infikuje květy peckovin. Žádný druh není vůči moniliové spále odolný, jen na broskvoni bývá vzácně.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Zimním omezením houbových onemocnění zpravidla oddálíme první nejškodlivější výskyty a tím i aplikaci fungicidů během vegetační sezony.
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.
