Z oblasti od pobřeží Jihoafrické republiky přes provincie Východní Kapsko a KwaZulu-Natal až po jih Mosambiku pochází natalská švestka.
Když tuto rostlinu viděli poprvé návštěvníci výstav sukulentů, nazvali ji živý deštník. Pryšec se jmenuje Euphorbia bongolavensis.
Málo okrasných keřů se těší takové oblibě jako nenáročná zlatice. Vyniká oslnivě žlutým květem, ať zdobí trávník, nebo skupinu keřů.
Toulcovka, též lopatkovec z čeledi árónovitých pochází z tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky. Známe na čtyřicet druhů.
Už je to déle, kdy jsem prvně v létě naočkoval meruzalku angreštem odrůdy Captivator, bílým rybízem Blanka, červeným rybízem Rovada a černým rybízem Titania.
Říkáme jim půlroční kytky. Ty které poprvé vykvetly na jaře, dodržují rytmus a každý rok kvetou na jaře.
Lilie podobně jako mečíky vykvétají ve váze do posledního poupěte. Navíc dlouho vydrží svěží. A kromě toho se velmi dobře množí, a to dokonce několika způsoby.
V každé zahradě by mohl kvést šeřík. Pro svou jarní atraktivitu, pro vůni i kvůli pěkným tmavě zeleným listům.
Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky.
Ze skalky postupně odstraníme zimní kryty rostlin. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené, a tak je třeba je přitlačit.
Truhlíkové a nádobové květiny začneme v červnu přihnojovat. Většinou jsou totiž spotřebovány živiny v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. Nejlepší jsou hnojiva podporující kvetení v dávkách asi 0,2% roztoku jednou týdně.
