Pro pěstování zelí máme v Česku vhodné klima a půdu v zahradách i na polích. Není divu, že historie šlechtění zelí tu sahá až do 18. století.
Rostliny a mnozí živočichové dokážou syntetizovat kyselinu askorbovou, tedy vitamin C. Člověk tuto schopnost nemá. Céčko však potřebuje.
Předvánoční čas bývá plný shonu a spěchu. Leckdy se nestíháme ani v klidu najíst. Osvědčené polévky ze zeleniny a bylinek našemu tělu prospějí.
„Když jsem v únoru tohoto roku ochutnal první plod Opálu z loňské sklizně, měl jsem dojem, že tančím na slavnostním plese.“ Také tak může začít příspěvek pomologické diskuse.
Fazole mají domovinu v Jižní Americe, do Evropy je přivezli Španělé v 16. století. Pěstování fazolí se poměrně rychle rozšířilo a o sto let později se v kuchyních vařily lusky i suché plody.
V první půlce října vysazujeme jabloně, hrušně, třešně, slivoně, meruňky, kdouloně a třeba jeřáby. Pak ještě máme čas na broskvoně, mandloně a ořešáky.
Truhlíkové a nádobové květiny začneme v červnu přihnojovat. Většinou jsou totiž spotřebovány živiny v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. Nejlepší jsou hnojiva podporující kvetení v dávkách asi 0,2% roztoku jednou týdně.
