Třešně, které dávají půvab krajině a selským zahradám
27. 8. 2021 Josef SusMezi ovocné stromy, které zdobí krajinu Česka, jistě patří třešeň. Na semenných podnožích a vyšším kmeni se třešně dožívají vysokého věku.
Mezi ovocné stromy, které zdobí krajinu Česka, jistě patří třešeň. Na semenných podnožích a vyšším kmeni se třešně dožívají vysokého věku.
Kámen je odvěkým prvkem zahradní tvorby. Stále častěji je umisťován i v současných zahradách, způsob jeho využití však mnohdy budí rozpaky. Kámen jako stavební materiál pro zídky, dláždění cest apod. zůstává nadčasový a při správném použití je ozdobou všech typů zahrad. Stejně jako materiál k tvorbě soch a plastik je tradiční a může obohatit zahradu starou i moderní.
Způsob, jakým je kámen často používán v současných zahradách, je poněkud jiný. Zkusme rozkrýt jeho původ a pochopit, proč někdy působí nepatřičně.
Na prvním snímku je celkem častý útvar – obrubníkem vymezená „ledvina“ vysypaná bílým štěrkem a osázená převážně koniferami. Jejím ústředním prvkem je několik větších kusů lomového kamene.
Důvod, proč sestava na fotografii vznikla, je jiný – vznikla, protože se líbila u sousedů. Ač obsahuje prvky z výše uvedeného, jejich vyprázdněné využití tvoří seskupení, v němž je prapůvodní inspirace poměrně obtížně dohledatelná. Je zde vystaveno pro obdiv kolemjdoucích bez ambice splynout s okolím, působit přirozeně nebo mít nějaký význam, navíc bez příznivé perspektivy v budoucnu.
Na druhém snímku došlo k pokusu o využití kamene ke stavbě přírodně působícího útvaru – koryta vysokohorského potoka. Pokud vlastníme zahradu s prudkým svahem a ideálně přirozeným tokem, není takový nápad nemístný.
Dobře provedená realizace rozumného a přirozeně působícího nápadu bývá méně nákladná, než pokus vytvořit cosi ohromujícího.
Zde bystřina vyvěrá z betonových tvárnic, prodírá si cestu velmi divokým korytem a končí v pogumovaném plese obkrouženém dlažebními kostkami. Použití kamene (pokus o přírodní vyznění) bylo myšleno dobře, samotný výsledek příznivě nedopadl.
Důvodem je především neodpovídající prostředí (i okolní), přemíra nesourodých prvků a způsob jejich použití. Samotné provedení, jak je zde zřejmé, je stejně důležité jako dobrý a místu přiměřený nápad.
Kromě již zmíněných kamenných zahradních staveb a uměleckých objektů je možné kámen v zahradě použít i neopracovaný ve své syrové podobě. Zde je třeba mít jasný záměr, do jakého prostředí, jak a proč kámen umisťujeme.
Klasickým způsobem využití přírodně působícího kamene byly skalky. Při dobrém založení na vhodném místě (ve svahu) šlo často o zdařilé části zahrad zapálených sběratelů. Tato alpína imitovala divokou přírodu jak výběrem a uložením kamene, tak rostlinným sortimentem.
Skalky poněkud vyšly z módy a v současných zahradách se setkáváme s jejich podivnou obdobou – kameny nakupenými na hromadě v rovině, popřípadě kameny rozházenými v mulčovací kůře. Tudy, jak je ze snímku patrné, cesta nepovede.
Hlavním zdrojem inspirace pro využití člověkem neopracovaného kamene by měla být příroda a krajina. Pokud se pokusíme vybrat a uložit kámen tak, že bude působit, jako by do scenérie naší zahrady patřil, máme vyhráno. Sledujme například přirozenou polohu oblých kamenů na vřesovištích, pokud sami zahradu jako vřesoviště zakládáme.
Snímek z pálavské stráně nám pak může být dobrou inspirací pro moderní zahradu – dřeviny, trávy a místy vykukující vápencové balvany.
Kresba autoři, foto autoři a archiv autorů
Nadace Partnerství spustila veřejné hlasování o nejlepší projekt, který prospívá městu a krajině v období sucha, veder nebo přívalových dešťů.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.