Mezi ovocné stromy, které zdobí krajinu Česka, jistě patří třešeň. Na semenných podnožích a vyšším kmeni se třešně dožívají vysokého věku.
Kámen je odvěkým prvkem zahradní tvorby. Stále častěji je umisťován i v současných zahradách, způsob jeho využití však mnohdy budí rozpaky. Kámen jako stavební materiál pro zídky, dláždění cest apod. zůstává nadčasový a při správném použití je ozdobou všech typů zahrad. Stejně jako materiál k tvorbě soch a plastik je tradiční a může obohatit zahradu starou i moderní.
Způsob, jakým je kámen často používán v současných zahradách, je poněkud jiný. Zkusme rozkrýt jeho původ a pochopit, proč někdy působí nepatřičně.
Forma převýšila obsah
Na prvním snímku je celkem častý útvar – obrubníkem vymezená „ledvina“ vysypaná bílým štěrkem a osázená převážně koniferami. Jejím ústředním prvkem je několik větších kusů lomového kamene.
Důvod, proč sestava na fotografii vznikla, je jiný – vznikla, protože se líbila u sousedů. Ač obsahuje prvky z výše uvedeného, jejich vyprázdněné využití tvoří seskupení, v němž je prapůvodní inspirace poměrně obtížně dohledatelná. Je zde vystaveno pro obdiv kolemjdoucích bez ambice splynout s okolím, působit přirozeně nebo mít nějaký význam, navíc bez příznivé perspektivy v budoucnu.
Méně bývá více
Na druhém snímku došlo k pokusu o využití kamene ke stavbě přírodně působícího útvaru – koryta vysokohorského potoka. Pokud vlastníme zahradu s prudkým svahem a ideálně přirozeným tokem, není takový nápad nemístný.
Dobře provedená realizace rozumného a přirozeně působícího nápadu bývá méně nákladná, než pokus vytvořit cosi ohromujícího.
Zde bystřina vyvěrá z betonových tvárnic, prodírá si cestu velmi divokým korytem a končí v pogumovaném plese obkrouženém dlažebními kostkami. Použití kamene (pokus o přírodní vyznění) bylo myšleno dobře, samotný výsledek příznivě nedopadl.
Důvodem je především neodpovídající prostředí (i okolní), přemíra nesourodých prvků a způsob jejich použití. Samotné provedení, jak je zde zřejmé, je stejně důležité jako dobrý a místu přiměřený nápad.
Kromě již zmíněných kamenných zahradních staveb a uměleckých objektů je možné kámen v zahradě použít i neopracovaný ve své syrové podobě. Zde je třeba mít jasný záměr, do jakého prostředí, jak a proč kámen umisťujeme.
Kameny bez ladu a skladu
Klasickým způsobem využití přírodně působícího kamene byly skalky. Při dobrém založení na vhodném místě (ve svahu) šlo často o zdařilé části zahrad zapálených sběratelů. Tato alpína imitovala divokou přírodu jak výběrem a uložením kamene, tak rostlinným sortimentem.
Skalky poněkud vyšly z módy a v současných zahradách se setkáváme s jejich podivnou obdobou – kameny nakupenými na hromadě v rovině, popřípadě kameny rozházenými v mulčovací kůře. Tudy, jak je ze snímku patrné, cesta nepovede.
Kamenné zápraží a vyvýšený bylinkový záhon se zídkou z místního kamene zdobí zahradu i stavení
Hlavním zdrojem inspirace pro využití člověkem neopracovaného kamene by měla být příroda a krajina. Pokud se pokusíme vybrat a uložit kámen tak, že bude působit, jako by do scenérie naší zahrady patřil, máme vyhráno. Sledujme například přirozenou polohu oblých kamenů na vřesovištích, pokud sami zahradu jako vřesoviště zakládáme.
Inspirativní stráň s kameny na jihu Moravy
Snímek z pálavské stráně nám pak může být dobrou inspirací pro moderní zahradu – dřeviny, trávy a místy vykukující vápencové balvany.
Kresba autoři, foto autoři a archiv autorů
Nadace Partnerství spustila veřejné hlasování o nejlepší projekt, který prospívá městu a krajině v období sucha, veder nebo přívalových dešťů.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
