Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Mnoho z nás by rádo houby na zahradě pěstovalo, ale suroviny na intenzivní pěstování bývají těžko dostupné nebo nás odradí náročnost přípravy.
Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.
Vermikompostování známe dlouho. Technologie zpracování bioodpadů vznikla v Japonsku. Roku 1985 se žížaly začaly používat v Československu.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Jako nádoby pro okrasné rostliny lze v podstatě použít cokoliv, do čeho lze sázet. Měli bychom však vybírat jen takové, které rostlinám budou svědčit.
V Česku se písčité oblasti vyskytují hlavně na jihu Moravy a na východě Čech. Za výhodu lze pokládat, že písčitá půda se dá dobře obdělávat suchá i vlhká.
Kompostování jednodruhového rostlinného odpadu urychlí přídavek jiné organické hmoty, hnojiva. Podívejte se, co podpoří tlení trávy, listí ořešáku a dalších surovin.
Zelené hnojení má kladný vliv na výživu révy. Ozelenění je však třeba umístit dál od keřů, aby rostliny neubíraly révě vláhu.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
