Vyhledávání článků podle tagu keře

Kdo to zná? Zima někdy přijde bez ohlášení a zaskočí nás, protože na zahradě zůstaly třeba odkvetlé letničky nebo trvalky a keře bez úprav.

Cílem rychlení dřevin je, aby vykvetly v době svého vegetačního klidu. Dříve se používala metoda např. namáčení koruny do vody či teplá pára.

Jedna z nejčastějších otázek je: „Jak mám ty keře stříhat?“. Těžko říct, kde se vzala domněnka, že je nutno je stále stříhat či řezat.

Pojďme se s trochou nadsázky zmínit o několika prvcích a postupech, které je lépe při zakládání zahrady vynechat.

Je samozřejmé, že pečujeme o ovocné stromy a keře, které mají úrodu teprve přinést. Běžná by ale měla být i péče o rostliny po sklizni.

Co člověk, to názor. Zahradu chce každý z nás k jinému účelu. Jak si ji naplánovat a co by na ní nemělo chybět, aby nás bavila?

Když jsem v srpnu 1963 nastoupil do Průhonic, brzy jsem od pana Stržínka vyškemral sazeničku vilínu. Čekala mě tam i další setkání s vilíny.

Pojmenování vrbina nese rozsáhlá skupina vytrvalých bylin, které  jsou rozšířeny hlavně v mírném a subtropickém pásu severní polokoule.

Mohla by být zahrada navržena a zrealizována tak, aby starost o ni byla co možná nejmenší? Ptají se často klienti zahradních architektů.

Když tuto rostlinu viděli poprvé návštěvníci výstav sukulentů, nazvali ji živý deštník. Pryšec se jmenuje Euphorbia bongolavensis.