V přírodě rostou plodnice hnojníku obecného jednotlivě, roztroušeně na rozkládající se organické hmotě (seně, trávě, slámě) v trávnících, na pastvinách, podél cest a to zejména na jaře a na podzim. Klobouk je zprvu válcovitý, vejčitý až zvoncovitý, zpočátku bílý. Lamely jsou v mládí bílé až narůžovělé, pak černající a rozplývající se.

Hnojník v přírodě

Příznivé účinky hnojníku

• Hnojník obecný je nejdůležitější houbou s antidiabetickými účinky. Při jeho dlouhodobé konzumaci se snižuje hladina krevního cukru.
• Přítomnost hnojníku ve stravě zlepšuje chuť k jídlu, krevní oběh a je prevencí aterosklerózy.
• Zlepšuje trávení a udržuje pružnost cév.
• Doporučuje se při hepatitidě, střevních infekcích, stresu a zácpě.

Je známo, že příbuzný hnojník inkoustový obsahuje látku koprin, který má v lidském organismu podobné účinky jako antabus podávaný v alkoholických léčebnách. Hnojník obecný však tuto látku neobsahuje.

Hnojník se jako jedna z mála léčivých hub nepoužíval ve „východní“ medicíně. První poznatky o jeho léčivých vlastnostech byly získány až ve 20. století v Evropě. Až v posledních desetiletích se houba začala hojně používat v tradiční čínské medicíně.

Jednoduché pěstování

Houba našla své pěstitele v Nizozemí, Německu, ve Spojených státech, v Japonsku a Číně, kde se většinou konzervuje a suší. K pěstování se v Číně používají různé typy substrátů ve fóliovnících a při teplotách do 30 °C.

Na možnost, že hnojník obecný lze úspěšně pěstovat, upozornil v roce 1959 významný český mykolog Albert Pilát. Praktické zkušenosti s pěstováním houby poprvé získali v roce 1976 v tehdejší NDR. Houba byla potom v NDR pěstována převážně na zahrádkách a sklízena pro vlastní použití.

• Dobrého pěstitelského výsledku se dá dosáhnout naočkováním houby na fermentovaný žampiónový substrát nebo na nefermentovanou pšeničnou slámu.
• Pokud hnojník pěstujeme na řezané slámě prolité horkou vodou, roste houba podstatně rychleji než na slámě máčené pouze vodou studenou.
• Spolehlivě můžeme substrát hnojníku připravit ze spařených pelet z pšeničné slámy.

Hnojník na substrátu ze slaměných pelet

Postup pěstování

Do čistého plastového sáčku nalijeme 2 díly vřelé vody a do ní nasypeme 1 díl pelet. Konečná hmotnost substrátu v sáčku by měla být maximálně 4 kg. Musíme zajistit, aby voda hned prostoupila celým množstvím pelet, a substrát necháme den zchladnout.

Po zchladnutí slámu osázíme sadbou hnojníku. Podhoubí prorůstá substrátem při 24 °C. Po 14–21 dnech, kdy substrát prorostl podhoubím, jej zakryjeme 6cm vrstvou tzv. krycí zeminy tvořené směsí zeminy s rašelinou a záhon dostatečně zalijeme.

Úroda hnojníku v plastovém pytli

Pro vývoj plodnic je optimální teplota 18–28 °C. Vývoj zárodků v plodnici trvá 7–10 dnů. První sklizeň můžeme očekávat zpravidla za 4 týdny po osázení substrátu. Během vývoje plodnic pěstitelský prostor větráme a záhony již nezaléváme.

Plodnice hnojníku se vyvíjejí a zrají velmi rychle, proto se musí sklízet pouze mladé, tuhé a pevně uzavřené plodnice, které se skladují v chladničce při teplotě 2–4 °C, a to maximálně 1–2 dny. Právě kvůli krátké době skladovatelnosti není hnojník na seznamu čerstvých hub povolených k prodeji.

Houba příjemně voní a chutná

Hnojník má vysoký obsah bílkovin, nízký obsah tuků a je snadno stravitelný. Hodí se k přípravě polévek a dá se smažit a vařit. Například lze houby rozkrájené na čtvrtky podusit se zeleninou a podávat s brambory, nebo z hub nakrájených na plátky připravit na pánvi směs na toasty ochucenou kořením a česnekem. Jediným problémem je zmíněná krátká doba skladovatelnosti plodnic.

Foto autor