Diskusní fórum

Dobrý den. Dokázal by mi někdo poradit, jak se zbavit (případně zmírnit následky) zřejmě nevhodného složení půdy? Jedná se o těžkou jílovitou půdu na zahrádce, v níž dochází ke žloutnutí listů na některých plodinách. Nejvíce jsou postiženy ostružiny (listy až zbělaly a prosychají, maliny, broskev postupně v pěti letech odumřela, třešeň. Mírněji jsou postiženy rybíz, jahody, ale i další plodiny. CHoroba se projevuje žloutnutím listů, postupných prosýcháním, nevyvinutím letorostů. Jak s těmito projevy bojovat? Dokáže někdo poradit? Existuje nějaké hnojivo, či přípravek, který by s touto nepříjemností dokázal pomoci? Děkuji za radu. Projevy též viz foto. Jirka

detail žloutnutí

Tento typ chlorózy se vyskytuje opravdu jen na těžkých a jílovitých půdách. Bohužel její následky jsou pro rostliny zásadní a opravdu dochází až k odumření, nebo k tak těžkému poškození že rostliny následkem déle trvajícího živoření hynou.

Jedná se o poruchu ve výživě rostlin způsobenou nedostatkem Ca (vápníku) v rostlinách, který je na těchto typech půd vyvolán hlavně antagonistickým působením K+ (draslíku) a spolupůsobením vnějších podmínek (příznivé podmínky pro příjem K je vlhko). Tato situace nastává v době nejintenzivnějšího růstu, kdy přichází období relativně vlhčí a navíc chladnější. Projevy jsou patrné nejvíce na rostlinách rostoucích více let na jednom stanovišti - žlutý výhon maliníku uprostřed zelených je výhonem z loňské matečné rostliny a ty relativně pěkně zelené jsou výhony letošní, které vyrostly na novém stanovišti opodál mateřské rostliny. Chlorotický výhon má navíc zřetelněji vyvinutá plodenství u kterých sklidíte ale pouze první plody (i tak budou menší než na zelených výhonech) a ostatní zpravidla zaschnou nebo se nevyvinou. Pokud bude chloróza u výhonů ještě dále pokračovat, objeví se černé okraje listů (jakoby spálené) a listy budou ještě menší, bělejší a tenčí (papírového charakteru), budou se i více kadeřit.
Vápník podstatně ovlivňuje tvorbu a růst kořenů a zejména kořenového vlášení. Pokud je v půdě jeho dostatek a je pro rostliny i příznivá půdní reakce, vytváří se u nich bohatší kořenový systém, který zajistí vyšší příjem živin. Tento nedostatek Ca se proto u rostlin projevuje sníženou tvorbou kořenů, poruchami růstu vegetačního vrcholu a vyšším opadem květů. Fyziologický význam vápníku v rostlinných pletivech spočívá hlavně ve stabilizaci buněčných membrán a stěn buněk. Působí právě příznivě na stabilitu a integritu pletiv, což je významné hlavně u ovoce, kdy pokud je např. jeho dostatek v plodech jablek, je zajištěn pozvolný přechod do konzumní zralosti (zrání) - v opačném případě vzniká hořká pihovitost jablek. V této souvislosti je třeba připomenout, že kromě povětrnostních vlivů jsou u rostlin výrazné i odrůdové zvláštnosti. Většina moderních šlechtěných odrůd má vyšší náchylnost k výskytu těchto poruch než tomu je u starších odrůd a je velice pravděpodobné, že se to nebude týkat pouze jabloní.

Hlavním doporučením pro Vás je agrotechnikou a organickým hnojením zlepšit vlastnosti půdy. Pravidelně hnojte hnojem, kompostem, půdu zlepšujte zařazováním zeleného hnojení do osevních postupů, používejte k mulčováni rostlin rašelinu, zahradnický substrát, slámu a posečenou trávu (pozor na slimáky) a vůbec půdu obohacujte jakoukoliv dostupnou organickou hmotou - doporučuji v levém menu Kalendárium a v něm odborné články.

Nyní se dají výkyvy ve výživě nahradit a jejich následky trochu zmírnit mimokořenovou - listovou výživou. Doporučuji hlavně článek v Rukověti 2008 (v levém menu ke stažení) - Poruchy zahradních rostlin způsobené nevhodnou výživou autora Ing. Jaroslava Roda, Csc.
Rukověť zahrádkáře doporučuji v obecné rovině, najdete tu více odborných zdrojů, které se týkají Vašeho problému.


Pro lepší pochopení výše zmíněného problému je k dispozici v kalendáriu článek o příjmu vápníku a draslíku, který vysvětluje podstatné základní souvislosti.