Diskusní fórum

Diskusní fórum je otevřené – bez registrace a je částečně moderované.

Na dotazy odpovídají pracovníci ústředí Českého zahrádkářského svazu nebo spolupracující odborníci, proto odpověď nepřichází bezprostředně. Některé dotazy však zodpovědět nelze; buď jsou příliš obecné a neobsahují dostatek informací pro identifikaci problému, nebo naopak velmi speciální. V každém případě doporučujeme hledáním ve fóru zjistit, zda již někdo neřešil stejný problém.

Pro poptávku a nabídku nekomerčního charakteru využijte bezplatnou inzerci.

Právní dotazy ve fóru neodpovídáme. Pro řešení právních sporů disponuje Český zahrádkářský svaz právní poradnou a to zdarma, pokud se jedná o spor v základní organizaci ČZS při zahrádkářské činnosti.

Prosíme, buďte věcní a korektní. Vyhrazujeme si právo nevhodné dotazy a odpovědi nebo reakce z fóra odstraňovat.

Pokud chcete do textu vložit svůj e-mail, doporučujeme nahradit symbol @ slovem. Aspoň zčásti tak ochráníte svou e-mailovou schránku před nevyžádanou poštou.

Žloutnutí listů

< zpět
Autor: Jiří Kaupa 2010-06-21 11:56:22

Dobrý den. Dokázal by mi někdo poradit, jak se zbavit (případně zmírnit následky) zřejmě nevhodného složení půdy? Jedná se o těžkou jílovitou půdu na zahrádce, v níž dochází ke žloutnutí listů na některých plodinách. Nejvíce jsou postiženy ostružiny (listy až zbělaly a prosychají, maliny, broskev postupně v pěti letech odumřela, třešeň. Mírněji jsou postiženy rybíz, jahody, ale i další plodiny. CHoroba se projevuje žloutnutím listů, postupných prosýcháním, nevyvinutím letorostů. Jak s těmito projevy bojovat? Dokáže někdo poradit? Existuje nějaké hnojivo, či přípravek, který by s touto nepříjemností dokázal pomoci? Děkuji za radu. Projevy též viz foto. Jirka

Připojený obrázek: Žloutnutí listů
Autor: administrátor 2010-06-23 09:12:14

detail žloutnutí

Připojený obrázek: Žloutnutí listů
Autor: Ivana Kožešníková, ČZS 2010-06-23 10:24:20

Tento typ chlorózy se vyskytuje opravdu jen na těžkých a jílovitých půdách. Bohužel její následky jsou pro rostliny zásadní a opravdu dochází až k odumření, nebo k tak těžkému poškození že rostliny následkem déle trvajícího živoření hynou.

Jedná se o poruchu ve výživě rostlin způsobenou nedostatkem Ca (vápníku) v rostlinách, který je na těchto typech půd vyvolán hlavně antagonistickým působením K+ (draslíku) a spolupůsobením vnějších podmínek (příznivé podmínky pro příjem K je vlhko). Tato situace nastává v době nejintenzivnějšího růstu, kdy přichází období relativně vlhčí a navíc chladnější. Projevy jsou patrné nejvíce na rostlinách rostoucích více let na jednom stanovišti - žlutý výhon maliníku uprostřed zelených je výhonem z loňské matečné rostliny a ty relativně pěkně zelené jsou výhony letošní, které vyrostly na novém stanovišti opodál mateřské rostliny. Chlorotický výhon má navíc zřetelněji vyvinutá plodenství u kterých sklidíte ale pouze první plody (i tak budou menší než na zelených výhonech) a ostatní zpravidla zaschnou nebo se nevyvinou. Pokud bude chloróza u výhonů ještě dále pokračovat, objeví se černé okraje listů (jakoby spálené) a listy budou ještě menší, bělejší a tenčí (papírového charakteru), budou se i více kadeřit.
Vápník podstatně ovlivňuje tvorbu a růst kořenů a zejména kořenového vlášení. Pokud je v půdě jeho dostatek a je pro rostliny i příznivá půdní reakce, vytváří se u nich bohatší kořenový systém, který zajistí vyšší příjem živin. Tento nedostatek Ca se proto u rostlin projevuje sníženou tvorbou kořenů, poruchami růstu vegetačního vrcholu a vyšším opadem květů. Fyziologický význam vápníku v rostlinných pletivech spočívá hlavně ve stabilizaci buněčných membrán a stěn buněk. Působí právě příznivě na stabilitu a integritu pletiv, což je významné hlavně u ovoce, kdy pokud je např. jeho dostatek v plodech jablek, je zajištěn pozvolný přechod do konzumní zralosti (zrání) - v opačném případě vzniká hořká pihovitost jablek. V této souvislosti je třeba připomenout, že kromě povětrnostních vlivů jsou u rostlin výrazné i odrůdové zvláštnosti. Většina moderních šlechtěných odrůd má vyšší náchylnost k výskytu těchto poruch než tomu je u starších odrůd a je velice pravděpodobné, že se to nebude týkat pouze jabloní.

Hlavním doporučením pro Vás je agrotechnikou a organickým hnojením zlepšit vlastnosti půdy. Pravidelně hnojte hnojem, kompostem, půdu zlepšujte zařazováním zeleného hnojení do osevních postupů, používejte k mulčováni rostlin rašelinu, zahradnický substrát, slámu a posečenou trávu (pozor na slimáky) a vůbec půdu obohacujte jakoukoliv dostupnou organickou hmotou - doporučuji v levém menu Kalendárium a v něm odborné články.

Nyní se dají výkyvy ve výživě nahradit a jejich následky trochu zmírnit mimokořenovou - listovou výživou. Doporučuji hlavně článek v Rukověti 2008 (v levém menu ke stažení) - Poruchy zahradních rostlin způsobené nevhodnou výživou autora Ing. Jaroslava Roda, Csc.
Rukověť zahrádkáře doporučuji v obecné rovině, najdete tu více odborných zdrojů, které se týkají Vašeho problému.


Pro lepší pochopení výše zmíněného problému je k dispozici v kalendáriu článek o příjmu vápníku a draslíku, který vysvětluje podstatné základní souvislosti.

Přidat odpověď

Pokud váš příspěvek s tímto tématem nesouvisí, pak zde, prosím, neodpovídejte.
Založte si nové téma v hlavním menu »
(Nejprve vyberte tematický okruh a v něm založte téma.)
Inzertní nabídky / poptávky vkládejte do sekce inzerce, z tohoto fóra budou odstraněny.

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

Zahrádkář 10/2019 Zahrádkářka 10/2019 předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

15. 10. 2019

Proč a kdy vysadit na zahradě lískové keře

Vysazujeme několik keřů, aby se navzájem dobře opylovaly, obvykle na vzdálenost tři až čtyři metry od sebe. Lísku můžeme vysadit na jaře nebo na podzim.

zobrazit další rady a tipy