Diskusní fórum

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli lze vyléčit rakoviny jádrovin řezem?

Dobrý den.Dle mého názoru jenom řezem ne.Nemocné kosterní větve v koruně bych odřízl,ale pokud je silně napaden kmen,je lépe strom odstranit i s kořeny.Pokud je kmen v počátečním stadiu choroby,pokusil bych se vyříznout nekrotickou část až do zdravého dřeva a menší rány zatřít stromovým balzámem a nebo hustější latexovou barvou s přídavkem Kuprikolu.

Děkuji za odpověď

Rakovina se vyskytuje častěji na vlhkých jílovitých půdách, husté výsadbě, víc u slaběji rostoucích odrůd. Pomoci může zkypření a provzdušněné půdy pod stromkem, zapravení písku, či omítky, vyvážené přihnojení. Hojivé procesy pak mohou pevládnout nad nekrozami a strom ozdravit.

Dobrý den , mám uzavřenou polohu u 550 m. nad mořem lesa , kam jde málo slunce a je zde vlhko a poměrně vysoká hladina spodní vody, přesto mám v této nevhodné lokalitě jabloně. V současné době připravuji částečnou obměnu budu kupovat polokmeny na semenáči / staré odrůdy / protože na pozemku nic jiného nemá šanci přežít a budu následně přeroubovávat na moderní rezistenty proti strupovitosti, rád bych se zeptal jestli někdo nemůžete doporučit nějaké staré odrůdy vhodné do drsnějších poloh odolné rakovině. Děkuji.

Potíže s rakovinou by mohly dost omezit ošetření mědí v době zimního klidu, po zimním řezu. Dokáže potlačit nejen houbové, ale i bakteriální choroby.
Ze starších odrůd byly problémy se Spartanem, Bláhovou renetou, z novějších s Rubinolou. Doporučoval bych se vyhnout odrůdám,které je mají v rodokmenu. Také byste měl opatrně volit odrůdy s dlouhou vegetační dobou, dozráváním v říjnu. S nadmořskou výškou přibývají. Vybírejte též podle toho, co pěstují sousedé v okolí. Vybírejte odrůdy se snadnějším tvarováním, nenáročné na řez. Zkuste se domluvit se šlechtitelem panem Kumštou, vybírejte z jeho sortimentu, ten se snaží vyšlechtit odrůdy vhodné právě pro vyšší polohy.

Dobrý den,na podzim se nám na jabloni vytvořila vatová plíseň na větvích,nikdy jsem to neviděla. V únoru tam kde byla plíseň větve zbytněly,nebo se na nich utvořily jako bradavice.Možná,že je to právě rakovina.Můžete mi prosím zdělit co to je a jak se toho zbavit???

Ještě přikládám jeden obrázek.
Děkuji

Dobrý večer Tamaro, není to plíseň. Je to kolonie mšice vlnatky krvavé, její způsob ochrany-ta bílá vlákna- a reakce rostliny na její zraňování-tvorba jizev. V případě silného napadení kdy větve zasychají, tyto odstraňte. Ostatní ložiska jdou řešit rozmáčknutím, vykartáčováním. Poté postižená místa vypláchněte 8proc.octem, dojde-li k otevřenému poranění-při vyříznutí velmi nevzhledných boulí-ocet ještě nařeďte napůl vodou. Po oschnutí natřete rány nejlépe stromovým balzámem, nebo pro estéty vhodnějším balakrylem v barvě blízké větvoví. V předjaří se nejvíce těchto potvůrek vyskytuje na přechodu kmene a kořenů-důkladně zkontrolujte a zlikvidujte.

Pokud se zase objeví, je možné jí likvidovat přípravkem Mospilan. Ale vzhledem k tomu, že má mšice na sobě tu vatičku, je vhodné přidat do namíchaného postřiku smáčedlo. Originální smáčedla nejsou drahá a fungují mnohem lépe než Pur (nebo Jar). Mospilan účinkuje jak kontaktně, tak i systémově, putujíc rostlinou nahoru, hledá si jakého savého škůdce by zlikvidoval.

Dobrý den. Když má jabloň rakovinu, je ta choroba přítomná v celé rostlině, tzn. je možné z takto postiženého stromu odebrat zdravé rouby?

Pavle, upřesněte, prosím Vás, co konkrétně výrazem rakovina jabloně myslíte.

Pavle, také si rád přečtu, nebo raději uvidím, jak ta vyfocená rakovina vypadá, ale obecně to jsou houbové choroby nebo ev. bakteriózy napadající určité místo, nešíří se svazky cévními, \"pracují\" obyčejně na rozhraní odumírajícího a živého dřeva. Jako tradičně odkážu na stránky zahradkari.cz, kde v \"sekci\" Odborné informace najdete Atlasy chorob a škůdců a v nich Abiotické poruchy a choroby jádrovin. Je to ono?

Omlouvám se, že se reaguji až teď, ale chvíli mi trvalo, než jsem to vyfotil a stáhl z mobilu.
Jsou to čtyři fotky focené na čtyřech různých stromech, takže se může jednat o více chorob. Já jako laik v tom ale rozdíl nevidím.

druhá fotka

třetí fotka

a čtvrtá

Patří to všechno do jedné skupiny, korové nekrózy. Od druhé fotky je vždycky vidět příčina. Někde okolo prostředku té rány je souček. No a od té špatně zaříznuté větve se začala ta nekróza rozšiřovat. U té první to vzniklo možná dík tomu ostrému úhlu - ta spodní větev se při vyšší úrodě párkrát trošku vylomila, do zlomu se dostaly houby a začalo to.
Co udělat? Zbavit okolí ran mrtvé kůry, mechu. Dvakrát, třikrát zatřít, nebo lépe nastříkat nějakým měďnatým přípravkem (cca 2x vyšší koncentrace než na postřik). Mezi ošetřeními nechat zaschnout. Pak zatřít latexem v barvě okolí dřeva. Nebo dejte fungicid do latexu, určitě ho nebudete muset vyhodit.
Stromům pomoct hnojením, řezem. ochranou.
Bude třeba zatírat, ošetřovat i menší rány po řezu, řezat ne na čípek, ale na větevní kroužek
V zimě (do poloviny března omýt všechny stromy v sadu nějakým měďnatým přípravkem.
-vypadá to, že sad není v dobrém místě, tohle se děje v přehoustlých, neudržovaných zahradách na mokrém stanovišti nebo ve \"studené zemi, na jílu, v severní poloze, ůzkých údolích,... Roli hraje i odrůda. Citlivé jsou zejména Spartan a Bláhova reneta, podobné se objevuje více i na dalších odrůdách - Jonalord, Šampion, Jonatán. Ale v bídných podmínkách, bez péče si nebudou tyto choroby vybírat. Prostě padni komu padni, je jedno na jaké odrůdě bylo špatně řezáno.

Pavle, k Vašemu zákl.dotazu-pokud jsou i na takto postižených stromech vzhledově kvalitní letorosty, nebál bych se je použít ke štěpení. Jiné by to bylo, když by byly zavirované...Stromy, ze kterých jste na fotkách ukázal problémová místa, bych rád viděl celé, chtěl bych vědět o nich víc-to už naznačil p. Dvořák: jejich věk, lokalita, nadm.výška, povětrnostní podmínky, míra oslunění, půda-přibl.složení, její ph, starostlivost-dosavadní, momentální i plánovaná péče, a jaký Vy osobně k nim máte vztah-jste majitel...?

První fotka je ze zahrady mých rodičů. Tam je to spíš výjimka. Musel jsem chvíli hledat, než jsem to poškození našel. Tam je to na úrodné půdě.
Ostatní tři fotky jsou ze zahrady, kam jsem se \"přiženil\", takže původně to byla tchánova zahrada. Tady už jsou ty defekty častější a ta lokalita není tak přívětivá - je to ve svahu, takže odpoledního slunce moc není, docela větrno, cca 400 m n. m., půda je těžká jílovitá, Ph nevím. Stáří stromů odhaduji na cca 30 let. Na relativně malé zahradě bylo celkem osm jabloní a jedna ryngle, takže okraje korun se dotýkají. Jedna jabloň už odešla a druhá jabloň a ta ryngle začínají taky usychat.
Nechci se pouštět do žádných velkých akcí, takže ty zbývající stromy nechám dožít a postupně je budu nahrazovat novými stromky. Prosím o radu, které odrůdy jabloní, případně i dalších ovocných dřevin, by byly do tohoto stanoviště vhodné.

Ještě posílám dvě fotografie. Chvíli trvalo než jsem to stáhl z mobilu.

druhá fotka

Pavle, Váš záměr nechat stromy dožít je z ranku odpojit od přístrojů, nebo pravidelně navštěvovat, provést mani-pedi kůru, vysmíčit, popovídat a s poděkováním vzít část důchodu? Snad chápete podobenství... Sadit nové stromky vedle starých, neošetřovaných znamená, že první nebudou rodit už a nové ani nezačnou, protože si na nich choroby a škůdci ihned s chutí smlsnou. Ty fotky celých dřevin-tvarově pěkné, očistil bych co nejdříve kůru kmene a silných větví, zač. r. 2021 nabílil. Půdu pod korunami zryl, pohodil hnojivem, zralým kompostem, zjara žel. hráběmi srovnal. Zcela jistě by to bylo ku zdaru!

Zdravím. Bílení kmenů je dobrý nápad. Hnojit mohu také. Ty jabloně jsem úplně neodepsal, každé jaro je pravidelně prořezávám. Myslím, že to dělám docela poctivě, s ohledem na stav stromů možná až moc, dokonce po každém řezu dezinfikuji lihem nářadí.
Stromy byly ve špatné kondici, už když jsem je vyženil, ale nepatřím k těm, co hned všechno staré, co není jejich výtvorem, okamžitě zlikvidují. Snažím se řezem udržet stromy v takové výšce, abych mohl ze žebříku bezpečně ořezávat a sklízet. Nicméně zdá se, že podnože jsou dosti bujné, protože po každém řezu vyhání jabloně množství dlouhých výhonů.
V odrůdách se nevyznám, ale myslím, že většina není dobře zvolená pro dané stanoviště. Jsou tam tři jabloně se sytě červenými plody, řekl bych že Spartan, ty občas slušně zaplodí. Pak je tam jedna raná, asi letní průsvitné, to plodí pravidelně. Potom jsou tam tři (každé jiné) co neznám, s těmi je bída, plody se začínají kazit ještě na stromě než pořádně dozrají.
Časem bych proto chtěl stávající stromy nahradit odrůdami vhodnějšími pro dané podmínky a s méně bujným růstem (menším vzrůstem). Letos byla úroda velmi slabá (zatím asi nejhorší), což připisuji hlavně deštivé druhé polovině roku a oproti minulým letům i chladnějším (i když v předchozím století obvyklým) teplotám.

Pavle, ty stromy s brzy se kazícími plody mohou trpět výživovým nedostatkem-celkovým, nebo výběrovým, kdy chybí, občas přebývá některá významná složka. Jsou-li jinak ok, tak je lze přeroubovat, nebo ke stávající, zatím málo vděčné přiroubovat další sorty. Dřeviny nejsou letničky, salát ani ředkvičky-zejména u nich se oplatí postupovat s rozmyslem, udělat si představu na delší časové ose. Jak moc tam u Vás jablíčka trpí kvůli atakům monilie, strupovitosti, obalečů?

Strupovitost je u některých jabloní (odrůd) větší a u jiných téměř žádná. Jinak nedokážu posoudit, nevyznám se v tom. Nepoznám, jestli je hniloba plodu jen \"obyčejná\" hniloba anebo je způsobena moniliózou. Červivost jablek není častá, ale když je, tak nevím, jestli se jedná o obaleče.
V případě přeroubování, jaké mám tedy volit odrůdy pro podmínky (?), které jsem už uváděl, tj. východní svah, docela větrno, cca 400 m n. m., spíše těžká jílovitá půda. A jak se vůbec postupuje u přeroubování takovýchto již \"narostlých\" stromů?

V podstatě byste se měl věnovat základní hygieně v sadu. Tedy červavá jablka by neměla končit v kompostu, měl byste sbírat ta hnijící, na stromech by neměly zůstávat po opadu listů ty suché plesnivé plody. Tohle může na kompostě skončit, ale ne na povrchu, je třeba takové plody něčím přikrýt. Listím, plevelem ze zeleninových záhonů, nebo když není nic, tak je zarýt.
I když to bude docela problém, někdy v březnu vemte stříkačku s dlouhou násadou nebo třeba žebřík a ošetřete všechny stromy - když ne celé, tak kam dosáhnete některým z měďnatých přípravků. To je dezinfekce proti houbovkám, proti korovým nekrózám, potlačí i lišejníky, mechy. No a podle toho, jestli dosáhnete na celé stromy byste se mohl rozhodovat při řezu. Když tam nedostříknete, těžko tam i budete sklízet ovoce. Upravte koruny podle násady květů. Jestli to vypadá, že bude kvést jak svatební kytka, můžete řezat více, jestli se po koruně bude honit jen málo květů, řez klidně odsuňte na další rok. To k termínu řezu. S prvním řezem nechvátejte. Až další rok pak můžete řezat více, to už byste mohl roubovat.
Ten řez vyprovokuje strom k obrůstání, což je dobré jako příprava na roubování. Aby při seříznutí koruny před přeroubováním byly v koruně větve, které stromu v tom období pomohou. Laicky řečeno, třeba proti tomu, aby strom rouby nevytlačil, neutopil je v míze.
Je v okolí někdo, kdo by se k Vám přišel podívat na kafe s rumem nebo na hlt slivovice (makovou buchtu, štrúdl,...) a poradil na místě? Zkuste ho najít. Určitě má i vychytané vhodné odrůdy. Na druhou stranu můžete mít v zahradě to co v místě bylo nejlepší, jen dík nepéči to už není vidět.
U poškozené kůry na silných stromech, větvích, stačí pruh 5 cm široký na vyživení koruny.

Nasadili jste mi brouka do hlavy. O přeroubování některých stromů začínám vážně uvažovat a chtěl bych to zkusit. Na jaře se pustím do údržby. Děkuji Vám za cenné rady.

Bylo tady zmíněno, že někdy mohou být zavirované i celé stromy. Jak se to pozná? Je to tak, že dochází k nekróze nahodile bez vnějšího poškození? Někdy se mi stává, že odumřou krátké úseky řezem neporaněných větví a následně od tohoto místa celá větev. Posílám obrázek.

Uf. Zavirované bývají opravdu celé stromy.
Poškození houbovkami je převážně místní, spóry přiletí, sednou a zahnízdí se. V zanedbaných výsadbách stačí, aby v místě byl květní pupen, monilinióza si sedne na bliznu a skrze ní proleze i do větvičky. Některé houby se dokáží do stromu dostat i jizvou po listech, opadávajících na podzim (Nectria). Ale ve hnojených, upravovaných, občas i ošetřovaných výsadbách nejsou, nebo jen minimálně. Ona představa, že naši předkové jen někam vysadili stromy a pak bez péče a ošetřování sklízeli velké úrody úžasného a zdravého ovoce je zcestná.