Nejen jablky živ je člověk, a tak koncem léta ochutnávám hrušky u hrušně i ve sklepě. Také ten stav dozrání, kterého dosahují hrušky hniličky. (Pokračování textu…)
Konec léta nabízí jablka ke srovnání. Též odrůdy seniory a mladší. Stane se, že dědoušek předčí jinocha. Když ne ve vzhledu, tak jistě chutí. (Pokračování textu…)
Na Vysočině přicházejí s podzimem první mrazíky už v září, v nížinách na ně můžeme čekat do listopadu. Kdy je čas nechat rajčata zrát doma? (Pokračování textu…)
Pěstuji tři typy rajčat. Nejdelší tyčková – indeterminantní, dále semideterminantní a keříčková – determinantní. Těmi jsou Šejk a Zyska. (Pokračování textu…)
Jednou z hrušek, které známe z obchodu, je Clappova máslovka. Na trhu bývá červená forma této letní hrušně. Snědl jsem dvě klapovky v sadu. (Pokračování textu…)
Znovu jsme obhlíželi ovoce: Různé plody slivoní ve výšce asi 550 m nad mořem, v okolí Hlasiva a Hrobů na rozhraní jižních Čech a Vysočiny. (Pokračování textu…)
Bylo by liché očekávat od následujících řádků zprávu o zahradníku Řimbabovi, který si na špinavou práci najal Pelyňka. Tihle zabijáci umí víc. (Pokračování textu…)
Mezi žluté modré peckoviny patří například Moravský špendlík, Katalonský špendlík či švestka Tipala. A víte, proč se špendlíku říká špendlík? (Pokračování textu…)
Nevím, kolik hodin potřebují spory plísně, aby se uhnízdily v pokožce natě brambor či listů rajčat. Víc mi napoví počasí, že čas plísně je tu. (Pokračování textu…)
Asi nejluxusnějším ovocem z toho našeho středoevropského budou hrušky. Tedy podle mě.
Nejen kvůli chuti, ale i díky zdravotnímu přínosu. (Pokračování textu…)
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
