Peckoviny

Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem. (Pokračování textu…)

Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně. (Pokračování textu…)

Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše? (Pokračování textu…)

Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV.  Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky. (Pokračování textu…)

Mezi čtenářskými dotazy se objevuje i téma zahradnických nůžek pro řez stromů a keřů: Jak se liší nůžky střihací, cvakací, jednosečné a dvousečné? (Pokračování textu…)

Pod broskvoněmi ošetřujeme půdu tak, abychom omezili plevel, snížili výpar vody z půdy, zlepšili zasakování vody ze srážek i ze závlahy a přispěli k provzdušnění půdy. (Pokračování textu…)

Otázka: Dočetl jsem se, že čím více se ovocný strom řeže, tím více potom roste. Je to skutečně tak? (Pokračování textu…)

Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní. (Pokračování textu…)

Třešně raných odrůd dozrávají v Polabí ke sklizni  kolem 31. května, na Moravě o něco dříve. V té době pak běží první třešňové týdny. (Pokračování textu…)

Dobré pro řez broskvoní je umět rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejlepší z broskví se tvoří na pravých plodných výhonech. (Pokračování textu…)