Jádroviny

Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme. (Pokračování textu…)

Pěkné jarní dny nás lákají ven, a tak se konečně můžeme věnovat činnostem, které jsme si naplánovali. V ovocné zahradě máme co dělat klidně od rána do večera. (Pokračování textu…)

Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem. (Pokračování textu…)

Mírným řezem podpoříme plodnost, hlubším řezem dáváme zelenou růstu dřeva. Vodorovné větve plodí víc, svislé skoro nic. Jak řezat jabloně či hrušně, aby plody potěšily? (Pokračování textu…)

Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně. (Pokračování textu…)

Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše? (Pokračování textu…)

Do konce února řežeme – prosvětlujeme – méně bujně rostoucí staré jádroviny. Vhodná doba jejich řezu začíná již v prosinci. (Pokračování textu…)

Pěstování jabloní se neobejde bez pravidelného obnovovacího řezu. Tímto řezem lze zvýšit úrodu i kvalitu plodů a zlepšit rovnováhu mezi růstem a plodností stromu. (Pokračování textu…)

Miroslav Přasličák žije a sadaří u česko-polské hranice v podhůří Nízkého Jeseníku. Hodnotí, kterým odrůdám jabloní se u něj na Bruntálsku daří nejlépe. (Pokračování textu…)

Proč některá jablka na koncích výhonů bývají drobnější než ostatní, které většinou na zahradě sklízíme? Nebylo by lepší zkrátit tyto výhony již při jarním řezu? (Pokračování textu…)