První rok po výsadbě do zahrady představuje pro nový stromek nesmírně důležité období. Dřevina vytváří korunu a stabilní kořenový systém. (Pokračování textu…)
Některé druhy rostlin na rozdíl od většiny jiných vyžadují kyselou půdu. Jak se dobře starat o půdu pro acidofilní čili kyselomilné rostliny? (Pokračování textu…)
Ovocné dřeviny v zahradě hnojíme přiměřeně, aby měly zajištěn odpovídající růst a dobrou úrodu. Důležitá je i aplikace organického hnojiva. (Pokračování textu…)
Srážky chybějí na zahradě především zelenině. Ze své podstaty je náročná na zavlažování. Jak šetřit vodou a čím půdní vláhu podpořit? (Pokračování textu…)
V květnu dokvétá řada ovocných dřevin a rozbíhá se vývoj plodů. Právě o zdárný růst a zrání plodů se můžeme začít cíleně starat. (Pokračování textu…)
Kdy se jaro naplno rozběhne, nelze předem určit, ale některé postupy užívané při jarní péči o půdu, při výsevech a výsadbě má smysl dodržet. (Pokračování textu…)
Někdy se nám nedaří zajistit pravidelnou zálivku. Pomohou samozavlažovací nádoby, které se o ni samy dobře postarají. (Pokračování textu…)
Nejrůznější houby, nedostatek živin či živočišní škůdci mohou trápit okrasné rostliny, jako jsou primulky, gardénie nebo macešky. (Pokračování textu…)
Místo pro ostružiník vybíráme slunečné, aby plody lépe vyzrály a byly kvalitnější. Také ostružinám svědčí půda s organickým obsahem. (Pokračování textu…)
Vermikompostování známe dlouho. Technologie zpracování bioodpadů vznikla v Japonsku. Roku 1985 se žížaly začaly používat v Československu. (Pokračování textu…)
Listnáče reagují na sucho předčasným opadem listů. V příštím roce se však zpravidla a bez větší újmy znovu zazelenají. V nejteplejším letním období, které je bez srážek, se zejména stálezeleným dřevinám snažíme zajistit dostatek vláhy.
