V první části seriálu jsme si vysvětlili, proč je řez pro růže důležitý, kdy jej provádět a jaká pravidla při něm dodržovat. Samotná intenzita řezu se ale liší podle toho, do jaké skupiny růže patří. Právě správně zvolený způsob řezu rozhoduje o tom, zda bude růže bohatě kvést, dobře obrůstat a dlouhodobě prospívat.

Čajohybridy (ČH, TH)

• Popis: Růže vzpřímeně rostoucí dosahující výše 50 až 120 cm (ve vyhnojené půdě i více). Plné, docela otevřené květy jsou alespoň 9 cm velké. V květenství na lodyze jen 1 až 3 (zřídka 6) květů.
• Řez: Čajohybridy patří mezi růže, které řežeme nejvíce. Po jarním řezu ponecháváme přibližně 15 cm výšky keře. Silný řez podporuje tvorbu mohutných nových výhonů s velkými květy.

Řez čajohybridu

Velkokvěté floribundy neboli floribundy grandiflory (FG)

• Popis: Květy stejně velké (nad 9 cm) a keř také dorůstá 50 až 120 cm jako u čajohybridů, jen velkokvěté floribundy mají v květenstvích květů více.
• Řez: Shodný s čajohybridy. Velkokvěté floribundy mají podobný charakter růstu jako čajohybridy.
  

  Velkokvětá floribunda ´So Pretty´

Floribundy (FL)

• Popis: Růže dosahující výše 50 až 120 cm. Obvykle dosti plné květy jsou velké 6 až 9 cm, v květenství na lodyze 4 až 9 květů. Floribundy vytvářejí bohatší květenství s větším počtem květů.
• Řez: Řez je mírnější. Po řezu zůstává keř vysoký přibližně 30 cm.

Řez floribundy

Polyantahybridy (PH)

• Popis: Výška je opět 50 až 120 cm V květenství bývá asi 10 květů, květy někdy s volným středem, které jsou velké 4 až 7 cm.
• Řez: Také polyantahybridy řežeme podobně jako floribundy. Keř po řezu ponecháme přibližně 30 cm vysoký.

Polyantky (PL)

• Popis: Růže dosahující výše 50 až 120 cm. V květenství jsou desítky květů. Ty bývají velké jen 2 až 5 cm, často jsou sice plné, ale s volným středem. Vyskytují se i odrůdy s jednoduchými květy, které mají jen 5 korunních plátků.
• Řez: Stačí je zkrátit zhruba na polovinu jejich výšky, zpravidla na přibližně 50 cm.

Polyantka ´Roztomilá´

Půdopokryvné růže (PK)

• Popis: Růže kompaktně svými výhony pokrývající povrch půdy, vysoké zpravidla do 80 cm.
• Řez: Půdopokryvné růže jen nůžkami plotovkami zarovnáme na vhodnou jednotnou výšku i šířku. Půdopokryvné růže nevyžadují složitý individuální řez.

Půdopokryvná růže ´Jaroslav Ježek´

Miniaturní růže (MI)

• Popis: Tvoří kompaktní a vzpřímeně rostoucí keříky vysoké jen do 50 cm, Mají květy o velikosti do 5 cm. Většinou jsou plnokvěté,
  ale existují i miniaturní růže s květy prázdnými.
• Řez: Miniaturní růže řežeme velmi opatrně. Odstraňujeme především rozvětvené konce výhonů a zachováváme jejich přirozený kompaktní tvar.

Pnoucí růže (PN)

• Popis: Tyto růže dosahující výšky alespoň 2 m (obvykle více), mají ohebné výhony. Musí se proto vysazovat a přivazovat k opoře.  Růže pnoucí mohou mít květy různé velikosti, barvy i tvaru. Mohou vykvétat pouze na počátku léta, ale obvykle novější odrůdy kvetou více či méně až do podzimu.
• Řez: Pnoucí růže se řežou úplně jinak než keřové.

Řez pnoucí růže

Na jaře:

• odstraníme nejstarší výhony u země,
• odstřihneme odkvetlá rozvětvená květenství,
• mladé hlavní výhony ponecháme,
• vějířovitě je vyvážeme k opoře.

Pokud spodní část rostliny postupně vyholuje, lze během léta některé nové letorosty zkrátit přibližně na polovinu. Podpoří se tím větvení i kvetení.

Pnoucí růže ´Super Excelsa´

Sadové růže (S)

• Popis: Růže této skupiny tvoří pevný hustý keř s větvemi vzpřímeně nebo mírně převislými. Minimální výška je zpravidla 120 cm, často však více, květy jsou různé, často mají estetický význam i šípky.
• Řez: Sadové růže řežeme stejně jako pnoucí, tedy výrazněji nezkracujeme. Pravidelně pouze odstraňujeme nejstarší výhony vyrůstající od země a keř průběžně zmlazujeme. U mnoha odrůd ponecháváme po odkvětu šípky, které jsou na podzim výraznou ozdobou zahrady.

Botanické růže (B)

• Popis: Růže s květy jednoduchými (5 plátků), velkými do 6 cm, kvetení je většinou pouze na počátku léta, na podzim ozdobné šípky.
• Řez: Původní botanické druhy téměř žádný pravidelný řez nepotřebují. Pouze jednou za několik let odstraníme nejstarší větve, aby keř omladil.

Rugosa hybridy (RH)

• Popis: Keře vysoké asi metr s nápadně vrásčitými lesklými listy, větve silně ostnité, květy velké 8 cm a více, vonné, šípky velké, dužnaté, kulovité, kvetení se opakuje. Jsou velmi odolné, spíše musíme dávat pozor, aby se moc nerozrostly.
• Řez: Tyto mimořádně odolné růže dobře snášejí řez. Průběžně odstraňujeme nejstarší výhony a podle potřeby upravujeme velikost keře.

Anglické růže (A)

• Popis: Keře obvykle metr až 1,5 m vysoké vzpřímené. Květy velké 8 cm a více, velmi hustě plné, často vonné a sklánějící se k zemi. Kvetení se opakuje. Řez: Anglické růže řežeme podobně jako sadové. Na jaře odstraníme nejstarší výhony a během celé sezóny pečlivě odstřihujeme odkvetlá květenství. Právě to podporuje opakované kvetení.

Každá růže potřebuje jiný přístup

Nejčastější chybou bývá snaha řezat všechny růže stejným způsobem. Zatímco čajohybridům prospívá hluboký řez, pnoucí nebo sadové růže bychom tím připravili o velkou část květů. Právě znalost skupiny, do které růže patří, je základem úspěšného pěstování.

Ve třetí části seriálu se podíváme na nejčastější chyby při řezu růží, které mohou způsobit slabé kvetení, namrzání nebo postupné chřadnutí keřů.

Foto: autor, perokresby: Milena Malá

Redakčně upraveno podle podkladů publikovaných v časopisu Zahrádkář.

RNDr. Jiří Žlebčík patří k předním českým odborníkům na růže. Dlouhodobě se věnuje jejich pěstování, hodnocení odrůd i popularizaci zahradnických témat a je autorem řady odborných článků.

Řez je nejdůležitější pěstitelský zásah, který rozhoduje o zdraví, tvaru i množství květů. Přesto se ho mnoho zahrádkářů obává. Ve skutečnosti ale není složitý. Stačí vědět, do které skupiny vaše růže patří a jakého výsledku chceme řezem dosáhnout.

Na jaře růže krátíme s ohledem na jejich aktuální kondici, vzrůst a podle skupiny, do které patří

V první části seriálu nás autor Jiří Žlebčík provede obecnými pravidly řezu růží. V pokračování si ukážeme, jak řez přizpůsobit jednotlivým skupinám růží.

Proč růže pravidelně řezat

Možná vás napadne, že plané růže na mezích nikdo nestříhá a přesto kvetou. Když se ale na takový keř podíváme zblízka, zjistíme, že obsahuje mnoho suchých, polámaných nebo přestárlých větví. Spodní část bývá často holá a keř ztrácí vitalitu. U zahradních růží má pravidelný řez ještě větší význam.

Pomáhá totiž:

• podpořit tvorbu nových výhonů,
• zvýšit množství květů,
• udržet kompaktní tvar,
• omezit choroby,
• prodloužit životnost keře,
• zlepšit odolnost vůči mrazu.

Pravidelně řezané růže lépe obrůstají a mají více životaschopných pupenů, které mohou po zimě nahradit případně poškozené výhony.

Kdy růže stříhat

Hlavní řez provádíme na předjaří. Nejlepší orientací není kalendář, ale příroda. Vhodná doba nastává ve chvíli, kdy začínají kvést zlatice (Forsythie). V teplejších oblastech to bývá zpravidla během března, ve vyšších polohách později. Nebojte se ani lehce narašených pupenů. U růží to není problém.

Kvetoucí forzýtie jako signál pro jarní řez růží

Řez není jen na jaře

Péče o růže pokračuje po celé vegetační období. Během léta pravidelně odstraňujeme odkvetlá květenství, čímž podpoříme další kvetení. Naopak na podzim se silnějšímu řezu vyhneme. Větší zásahy mohou vyvolat rašení nových výhonů, které už do zimy nestihnou vyzrát a snadno namrzají.

Jak správně vést řez

Řez vedeme přibližně půl centimetru nad pupenem nebo rozvětvením. Příliš dlouhé pahýly zasychají a mohou se stát vstupní branou pro choroby. Obvykle se doporučuje mírně šikmý řez nad pupenem směřujícím ven z keře. Díky tomu zůstává koruna vzdušnější a lépe prosvětlená.

Řez děláme asi půl centimetru nad pupenem nebo větvením

Co odstranit jako první

Než začneme tvarovat samotný keř, vyřežeme všechny poškozené části.

Odstraníme:

• suché výhony,
• namrzlé větve,
• polámané části,
• slabé nebo nemocné výhony,
• duté větve,
• větve se skvrnitou kůrou.

Pokud po silné zimě zůstane jen několik zdravých pupenů, není důvod k panice. Růže mají mimořádnou schopnost regenerace.

Nezapomeňme růži průběžně zmlazovat

Součástí každoročního řezu je také odstraňování nejstarších větví. Staré výhony postupně nahrazují mladé, které lépe kvetou a udržují keř vitální po mnoho let.

Kvalitní zahradnické nůžky jsou základem správného řezu růží

Jaké nářadí použít

Vyplatí se investovat do kvalitních dvousečných zahradnických nůžek, které dřevo nestlačují. Na starší silnější větve použijeme úzkou zahradnickou pilku. Po práci nářadí očistíme, osušíme a lehce naolejujeme. Výrazně tím prodloužíme jeho životnost.

V pokračování seriálu si podrobně ukážeme, jak správně řezat jednotlivé skupiny růží – čajohybridy, floribundy, polyantky, půdopokryvné, pnoucí, sadové, anglické i botanické růže. Právě rozdíly mezi jednotlivými skupinami totiž rozhodují o tom, zda budou růže každoročně bohatě kvést.

Foto autor, perokresby Milena Malá

Redakčně upraveno podle podkladů publikovaných v časopise Zahrádkář.

Pokud hledáte odolnou trvalku, která zvládne letní vedra, sušší půdu a zároveň přiláká motýly i včely, stojí za pozornost mavuň červená (Centranthus ruber). Přestože pochází ze Středomoří, v posledních letech si získává stále větší oblibu také v českých zahradách. Nejlépe se jí daří na slunných stanovištích a ve štěrkových výsadbách, kde vytváří bohaté trsy zářivě zbarvených květů.

Centranthus ruber – formy s růžovými a červenými květy

Mavuň pochází ze Středomoří

Rostliny jsou nápadné výrazně růžově červenými květenstvími (u kultivaru ´Albus´ pak bílými), tvořenými desítkami drobných kvítků.

Rod mavuň zahrnuje přibližně deset druhů, které rostou především ve Středomoří. V zahradách se téměř výhradně pěstuje mavuň červená, výjimečně také mavuň úzkolistá (Centranthus angustifolius). Ve své domovině roste na kamenitých svazích, rumištích, ve skalních puklinách nebo na starých kamenných zdech. Právě proto se výborně hodí i do moderních štěrkových záhonů.

Centranthus ruber přesévající se na trvalkových záhonech v Dendrologické zahradě v Průhonicích

Jak mavuň pěstovat

Nejlépe prospívá na plném slunci v lehké, propustné půdě. Ideální jsou štěrkovité nebo kamenité záhony, suťoviště nebo suché zídky. Rostliny dorůstají přibližně jednoho metru výšky i šířky. Listy mají šedozelenou barvu a od konce jara vytvářejí bohatá květenství složená z drobných růžově červených květů. Existují však i kultivary s bílými nebo světle růžovými květy. Na těžkých, dlouhodobě zamokřených půdách může mavuň během zimy trpět vyhníváním. Pokud máme jílovitou zeminu, pomůže vrstva štěrkového mulče, která zlepší odvodnění.

Jak podpořit opakované kvetení

Mavuň začíná kvést obvykle na přelomu května a června. Jakmile první vlna květů odkvete, vyplatí se květenství včas sestřihnout. Rostlina často během druhé poloviny léta znovu nasadí květy (remontuje) a zahradu bude zdobit ještě několik dalších týdnů.

Centranthus ruber spolu se stepními druhy rostlin na záhonu mulčovaném štěrkem. Muzeum vesnice Niedersulz, Rakousko

Jak dlouho vydrží

K přesévání dochází především ve výsadbách mulčovaných štěrkem. V některých případech (zejména v nezapojených výsadbách) může mít přesévání skoro až „invazní“ charakter a počet mladých rostlin může být až neúnosně vysoký.

Mavuň nepatří mezi dlouhověké trvalky. Obvykle se dožívá čtyř až šesti let. Její životnost ovlivňuje především průběh zimy. Silné mrazy bez sněhové pokrývky nebo naopak dlouhé zimní vlhko mohou rostliny poškodit. Dobrou zprávou ale je, že se na vhodném stanovišti velmi ochotně sama vysemeňuje. Díky mladým semenáčkům tak porost přirozeně obnovuje a může na zahradě prosperovat řadu let.

Oblíbená mezi opylovači

Bohatá květenství nejsou atraktivní jen pro zahrádkáře. Mavuň láká také motýly, čmeláky, samotářské včely drvodělky fialové nebo dlouhozobky svízelové. Pokud chceme podpořit biodiverzitu na zahradě, patří mezi velmi vhodné trvalky.

Jaké odrůdy můžeme pěstovat

Nejčastěji se setkáme s botanickým druhem s růžově červenými květy. Oblíbená je také výše zmíněná odrůda ´Alba´, která kvete čistě bíle. Odrůda ´Roseus´ s růžovými květy a také ´Coccineus´ s výrazně červenými květy (ten se někdy uvádí jako C. ruber var. coccineus).

Foto autor

Autor je kurátorem trvalek a okrasných trav Botanické zahrady v Praze Troji

Redakčně upraveno podle podkladů z časopisu Zahrádkář.

Čistá voda je snem každého majitele zahradního jezírka. O její kvalitu se ale nestará jen filtrace. Stejně důležité jsou správně zvolené vodní rostliny, dostatek kyslíku i pravidelná údržba. Pokud se podaří vytvořit biologickou rovnováhu, odměnou vám bude zdravé jezírko s minimem řas a křišťálově čistou vodou.

V prvním dílu jsme se věnovali plánování a založení zahradního jezírka – od výběru vhodného místa přes volbu velikosti až po samotnou stavbu. Nyní se zaměříme na další důležitou část: jak jezírko udržovat, aby voda zůstala čistá, rostliny prospívaly a celé vodní prostředí fungovalo jako zdravý přírodní celek.

Biologická rovnováha je základ

Každé zahradní jezírko funguje jako malý ekosystém. Vodní rostliny spotřebovávají živiny, produkují kyslík a pomáhají omezovat růst řas. Důležitou roli hrají také užitečné bakterie, které rozkládají organické nečistoty. Čím lépe se podaří nastolit biologickou rovnováhu, tím méně práce budete mít s údržbou jezírka.

Kdy je potřeba filtrace

U menších okrasných jezírek s rostlinami si příroda často poradí sama. Pokud však plánujete chov ryb nebo větší vodní plochu, filtrace výrazně usnadní péči.

Moderní filtrační systémy obvykle spojují tři způsoby čištění:

• mechanickou filtraci, která zachytává nečistoty,
• biologickou filtraci pomocí užitečných bakterií,
• UV lampu, která omezuje množení jednobuněčných řas a některých choroboplodných zárodků.

Filtrace by měla pracovat pravidelně, aby nedocházelo k narušení biologických procesů.

Pokud máte v blízkosti jezírka stromy a nevyvarujete se spadu listí a nečistot do jezírka, je vhodné  vybavit jezírko skimrem, který je včas zachytí.

Vodní rostliny pomáhají udržet čistou vodu

Vodní a mokřadní rostliny nejsou pouze ozdobou jezírka. Spotřebovávají přebytečné živiny, poskytují úkryt živočichům a pomáhají udržovat stabilní prostředí. Každý druh vysazujeme do hloubky, která mu vyhovuje. Pobřežní rostliny prospívají v mělké vodě, zatímco lekníny nebo některé okysličující druhy potřebují hlubší partie.

Jezírko s rybami vyžaduje více péče

Pokud chceme chovat okrasné ryby, mělo by jezírko dosahovat alespoň 80 cm hloubky. Jen tak budou mít vhodné podmínky i během zimy. Důležité je ryby nepřekrmovat. Zbytky krmiva i rybí odpad zatěžují vodu živinami a podporují růst řas. „Přerybněné“ jezírko navíc mnohem obtížněji udržuje biologickou rovnováhu.

Jezírkové rostliny nejsou jen estetickým doplňkem – hrají důležitou roli v ekosystému jezírka.

Pravidelná údržba během sezony

Aby jezírko zůstalo zdravé po celý rok, vyplatí se pravidelně:

• odstraňovat spadané listí a další nečistoty,
• průběžně odstraňovat odumřelé části vodních rostlin,
• kontrolovat funkčnost filtrace a čerpadla,
• doplňovat odpařenou vodu,
• sledovat případný výskyt řas.

Po silných větrech nebo bouřkách je vhodné jezírko zkontrolovat a odstranit napadané větve či listí co nejdříve.

Nejčastější chyby při péči o jezírko

Mnoha problémům lze předejít už při plánování nebo běžné údržbě.

Nejčastějšími chybami jsou:

• umístění jezírka přímo pod listnaté stromy,
• příliš malé jezírko bez dostatečné hloubky,
• nadměrné krmení  a příliš mnoho ryb,
• zanedbané čištění filtrace,
• dlouhodobé hromadění organických nečistot na dně.

Právě kombinace těchto faktorů bývá nejčastější příčinou zakalené vody a přemnožení řas.

Pro okysličování vody v rybníčku jsou velmi důležité vedle potůčků a vodopádů též efektová čerpala, nebo chrliče.

Čisté jezírko není náhoda

Dobře navržené zahradní jezírko se postupně stane přirozeně fungujícím ekosystémem. Pokud mu dopřejeme pravidelnou, ale nenáročnou péči, odmění se nám čistou vodou, zdravými rostlinami i příjemnou atmosférou, která zpříjemní pobyt na zahradě po celé léto.

Pokud teprve o zahradním jezírku uvažujete, přečtěte si také první díl našeho průvodce, kde najdete rady k výběru místa, velikosti a založení jezírka.

Foto Shutterstock

1) Dotaz čtenáře

Na naší zahradě roste přibližně čtyřicet let stará meruňka. Posledních pět až šest let ji napadá spála. Některé konce větví vytvářejí typické metličky, část větviček usychá. Jak strom správně ořezat a kdy je nejvhodnější řez provést?

Odborník radí

Odstranění suchých větví můžete využít také k úpravě koruny. Tam, kde chcete větev zachovat, vystříhejte pouze suché větvičky. Pokud větev korunu zahušťuje nebo překáží, zkraťte ji až na zdravý výhon, který chcete ponechat. Řez proveďte co nejdříve. Platí to jak pro odstranění suchých větví, tak pro zásahy do živého dřeva. Veškerý odstraněný materiál spalte. Nenoste jej na kompost, protože by mohl být zdrojem další infekce. Spála sama nezmizí. Strom je proto potřeba pravidelně ošetřovat fungicidy, ideálně na začátku a na konci kvetení. Vybírejte přípravky s různými účinnými látkami a nestřídejte pouze obchodní názvy stejné účinné látky. Některé přípravky fungují lépe za chladného a deštivého počasí, jiné při teplém a sušším průběhu kvetení. Vždy se řiďte doporučením v příbalové informaci.

2) Dotaz čtenáře

Po odkvětu pivoňky každoročně vadnou jednotlivé výhony. Letos jsem u báze stonku objevil tmavé zbarvení a uhnilé pletivo. Co rostlinu napadlo a jak ji zachránit?

Odborník radí

Podle popsaných příznaků se s největší pravděpodobností jedná o šedou stonkovou hnilobu. Napadenou rostlinu ošetřete měďnatým přípravkem nebo přípravkem Revus. Opakovaně můžete použít také přípravek Alginure, vždy podle návodu výrobce.

3) Dotaz čtenáře

Na zahradě máme tři asi třináct let staré rododendrony. U dvou postupně hnědnou listy a zasychají větvičky, třetí má nápadně světlé listy. Nepomáhá ani pravidelná zálivka a hnojení. Může jít o houbovou chorobu?

Odborník radí

Příčin potíží může být několik. Část listů pravděpodobně poškodily vysoké letní teploty. Pokud jsou keře vystavené celodennímu slunci, může docházet ke žloutnutí nebo popálení listů. Lépe prospívají rostliny, které mají během dne alespoň částečný stín. Na listech je patrné také poškození způsobené lalokonoscem. Dospělci vykusují okraje listů a larvy poškozují kořenový systém, což může rostliny dále oslabovat. Zasychající výhony však nejspíš způsobuje některý z druhů fytoftóry (Phytophthora spp.).

Odstraňte všechny suché výhony až do zdravého dřeva a současně vylamujte odkvetlá květenství. Rostlina pak lépe vytvoří květní pupeny pro příští rok. Následně rododendron ošetřete vhodným přípravkem, například Alginure, Magnicur Energy nebo Prev Gard. Pozornost věnujte také zálivce. Zalévejte méně často, ale vydatně, aby voda pronikla do hloubky přibližně 20 až 30 cm. Pouze povrchová zálivka rostlinám během horkého počasí nestačí. Pokud rododendrony pravidelně nehnojíte, použijte hnojivo určené pro rododendrony, vřesovištní rostliny nebo kanadské borůvky. Rozpusťte jej ve vodě a aplikujte při zálivce podle doporučení výrobce.

Máte dotaz i vy?

Nedaří se vám vypěstovat oblíbenou rostlinu, objevili jste neznámého škůdce nebo si nevíte rady s chorobou? Pošlete svůj dotaz prostřednictvím online poradny iZahrádkáře. 

Fotoarchiv časopisu Zahrádkář

Zahradní jezírko patří mezi nejkrásnější prvky okrasné zahrady. Voda přináší do zahrady život, opticky zvětšuje prostor, vytváří příjemné mikroklima a láká ptáky, vážky i další užitečné živočichy. Pokud o jezírku uvažujete, vyplatí se věnovat čas dobrému plánování. Správně zvolené umístění i velikost totiž rozhodnou o tom, jak snadná bude jeho údržba v dalších letech.

Jedním z nejatraktivnějších prvků v zahradě je voda

Proč si pořídit zahradní jezírko

Vodní plocha není jen dekorací. Pomáhá ochlazovat okolní prostředí během horkých letních dnů, zvyšuje vzdušnou vlhkost a vytváří přirozené prostředí pro mnoho rostlin i živočichů. Díky vodním a mokřadním rostlinám získá zahrada nový rozměr a stane se ještě atraktivnějším místem pro odpočinek.

Kam zahradní jezírko umístit

Výběr správného místa je jedním z nejdůležitějších kroků při zakládání jezírka. Ideální je stanoviště, kde bude jezírko osluněné přibližně šest hodin denně. Celodenní přímé slunce podporuje přehřívání vody a růst řas, zatímco hluboký stín většině vodních rostlin nesvědčí. Vyhněme se také bezprostřední blízkosti listnatých stromů. Padající listí a další organické nečistoty zhoršují kvalitu vody a narušují biologickou rovnováhu. Naopak výhodou je umístění v blízkosti terasy nebo zahradního posezení, odkud si budete moci pohled na vodní hladinu užívat každý den.

Prvním krokem plánování  zahradního jezírka je výběr správného místa

Jak velké jezírko zvolit

Velikost jezírka ovlivňuje nejen jeho vzhled, ale také stabilitu celého ekosystému. Menší jezírka do přibližně 4 až 5 m² se nejčastěji budují z hotových plastových skořepin. Jsou vhodná pro menší zahrady a jejich instalace je poměrně jednoduchá. Větší jezírka se zpravidla zakládají pomocí speciální jezírkové fólie, která umožňuje vytvořit téměř libovolný tvar i hloubku. Platí přitom jednoduché pravidlo – čím větší objem vody, tím snáze se v jezírku udržuje přirozená biologická rovnováha.

Jak postupovat při stavbě jezírka

Ať už zvolíme plastovou skořepinu nebo jezírkovou fólii, základní postup je podobný. Nejprve vyznačíme budoucí tvar jezírka a vykopeme jámu odpovídající jeho velikosti. Dno i stěny pečlivě vyrovnáme, odstraníme kameny a kořeny a vytvoříme několikacentimetrovou vrstvu písku. U fóliových jezírek je vhodné pod fólii položit také geotextilii, která ji ochrání před poškozením. Při návrhu nezapomeneme vytvořit různé hloubkové zóny. Mělčí části poslouží pobřežním a mokřadním rostlinám, hlubší partie jsou důležité pro lekníny i případný chov ryb. Po usazení jezírka napustíme vodu, osadíme jej vodními rostlinami a teprve poté začneme řešit technické vybavení.

Dalším zásadním rozhodnutím je, jak velké by Vaše jezírko měl být

Mysleme na budoucí údržbu

Již při stavbě je dobré počítat s filtrací, případným čerpadlem nebo vodním prvkem. Ty pomáhají okysličovat vodu a usnadňují udržení biologické rovnováhy. Neméně důležitou roli hrají vodní rostliny, které spotřebovávají živiny a přispívají ke stabilnímu prostředí. Dobře navržené jezírko vám bude dělat radost dlouhá léta a jeho údržba nebude zdaleka tak náročná, jak se může na první pohled zdát.

Důležitá pro jezírko a zvláště pak pro jezírko osazené rybami je filtrace

Založením jezírka ale péče nekončí. Aby voda zůstala čistá a jezírko dobře fungovalo, je potřeba vytvořit správnou biologickou rovnováhu, zvolit vhodnou filtraci a věnovat pozornost pravidelné údržbě. V dalším dílu se podíváme na to, jak pečovat o zahradní jezírko, aby vám dělalo radost po celou sezonu.

Foto Shutterstock

Pokud plánujete dovolenou na Tenerife a kromě moře chcete poznat i výjimečná místa spojená s přírodou, zařaďte do programu Botanickou zahradu v Orotavě. Patří k nejkrásnějším botanickým zahradám Kanárských ostrovů a nabízí jedinečnou sbírku tropických i subtropických rostlin z celého světa.

 Po návštěvě sopky El Teide nebo známých pyramid v Güímaru stojí za zastávku také Aklimatizační botanická zahrada v Orotavě (El Jardín de Aclimatación de La Orotava). Přestože její název odkazuje na město Orotava, zahrada se nachází v letovisku Puerto de la Cruz na severu ostrova Tenerife.

Zahrada s více než dvousetletou historií

Botanická zahrada vznikla na konci 18. století na základě dekretu krále Carlose III. Jejím hlavním úkolem bylo aklimatizovat exotické rostliny přivážené především z tropických oblastí, aby si zvykly na podmínky panující na Kanárských ostrovech. Postupně se z ní stalo významné botanické a vědecké pracoviště, které dnes pečuje nejen o rozsáhlé sbírky rostlin, ale také o ochranu vzácné kanárské flóry včetně mnoha endemických druhů.

Tisíce druhů rostlin z celého světa

Na ploše přibližně dvou hektarů roste kolem 5 000 taxonů rostlin. Největší pozornost návštěvníků přitahují mohutné tropické stromy, z nichž některé jsou staré více než 200 let. Nezapomenutelným zážitkem jsou rozložité fíkovníky se vzdušnými kořeny, které připomínají tropickou džungli.

Nechybí ani rozsáhlé kolekce palem, bromélií, áronovitých rostlin, morušovníkovitých druhů nebo orchidejí. Právě pestrá skladba rostlin dělá z botanické zahrady místo, kde si na své přijdou nejen botanici, ale i běžní návštěvníci, kteří hledají klidné prostředí plné zeleně.

Ideální zastávka během dovolené

Na prohlídku zahrady si vyhraďte přibližně dvě až tři hodiny. Kromě obdivování vzácných rostlin oceníte příjemný stín vzrostlých stromů, který nabízí vítané osvěžení během teplých dnů. Botanická zahrada v Orotavě patří mezi místa, která stojí za návštěvu nejen milovníkům rostlin, ale každému, kdo chce během dovolené na Tenerife poznat i jinou tvář ostrova než jen pláže a hotelové resorty.

Foto autor

Červenec patří k hlavní sezóně sklizně bylinek. Pravidelným řezem podpoříte jejich další růst i opakované kvetení. Současně můžete začít využívat také jedlé květy, které ozdobí letní pokrmy i nápoje.

Kdy sklízet bylinky

Bylinky řežeme ve chvíli, kdy se začínají otevírat první květy. Právě tehdy obsahují nejvíce aromatických látek. Pravidelný řez navíc podpoří větvení rostlin a tvorbu dalších výhonů. Poslední větší sklizeň naplánujeme nejpozději na začátek září.

Meduňka pro dobré spaní

Jak bylinky správně sušit

Bylinky po sklizni jemně opláchneme a usušíme je:

• rozložené na sítech,
• nebo svázané do malých svazečků na stinném a vzdušném místě.

Opatrnost vyžaduje zejména meduňka, která při nevhodném sušení snadno černá. Výbornou směs pro domácí čaj vytvoří listy lesních malin, jahodníku a meduňky.

Pokrmy a nápoje můžeme ozvláštnit květy celé řady rostlin

Jedlé květy ozdobí letní kuchyni

Na zahradě roste řada květů, které můžete bezpečně využít v kuchyni. Hodí se do salátů, dezertů, domácích limonád i kostek ledu.

Oblíbené jsou například květy:

• lichořeřišnice,
• brutnáku,
• měsíčku,
• růží,
• chrpy,
• aksamitníku,
• heřmánku.

Používáme však pouze květy z rostlin, které nebyly chemicky ošetřeny. Květy můžeme několik dní uchovat v uzavřené nádobě v lednici. Pro slavnostní příležitosti krásně vypadá například květ ledovky položený na hladině aperitivu.

Foto Shutterstock

Léto není jen obdobím kvetení, ale také vhodným časem pro množení mnoha okrasných rostlin. V červenci můžete úspěšně řízkovat některé keře i přesazovat a dělit kosatce. Pokud dodržíme několik základních pravidel, získáme silné sazenice pro další sezony.

Červenec přeje řízkování okrasných dřevin

Zakořeňování podpoří: kvalitní množárenský substrát, kořenový stimulátor, vysoká vzdušná vlhkost.

Řadu okrasných keřů můžeme v létě množit bylinnými řízky. Řízky odebíráme z mladých koncových výhonů ostrým nožem, aby nedošlo k poškození pletiv. Nejdůležitější je zabránit jejich zavadnutí. Odebrané řízky proto nenecháváme na slunci a ihned je uložíme do vlhkého prostředí, například do mikrotenového sáčku. Velké listy zkrátíme přibližně na třetinu. Rostlina pak odpaří méně vody a řízky lépe zakoření. Truhlík s řízky proto zakryjeme fólií nebo průhledným víkem. Většina druhů zakoření během dvou až čtyř týdnů, některé pomaleji.

Bylinnými řízky lze množit např. azalky

Takto můžete množit například: azalky (Rhododendron), brusnice (Vaccinium), ibišky (Hibiscus), komule (Buddleja), ale i třeba některé smrky (Picea).

Červenec je ideální čas pro dělení kosatců

Tip: Kosatce přesazujte přibližně jednou za tři až čtyři roky. Díky tomu budou pravidelně a bohatě kvést.

Od poloviny července do poloviny září nastává nejlepší období pro dělení zahradních kosatců. Právě nyní vytvářejí nové kořeny, které jim pomohou rychle zakořenit na novém místě. Starší trsy vyryjeme rycími vidlemi a listy zkrátíme přibližně na 10 cm. Omezíme tak odpařování vody a rostliny se lépe ujmou.

Každý oddělek by měl obsahovat dvou- až tříčlánkový oddenek. Poškozené kořeny zkrátíme a řezné plochy necháme krátce zaschnout nebo je zasypeme drceným dřevěným uhlím. Při výsadbě rozprostřeme kořeny do stran a oddenek ponecháme částečně nad povrchem půdy. Nakonec rostliny důkladně zalijeme.

Foto autor

Batáty si získávají oblibu i u českých zahrádkářů

Batáty neboli sladké brambory patří mezi plodiny, jejichž popularita v posledních letech výrazně roste. Přestože jsou v Evropě známé již od dob kolumbovských výprav a pěstují se zde přinejmenším stejně dlouho jako brambory, větší pozornost jim pěstitelé i spotřebitelé věnují až v posledních desetiletích. Důvodem není jen jejich příjemně nasládlá chuť, ale především vysoká nutriční hodnota.

Batáty s oranžovou dužninou

Čím jsou batáty výjimečné

Povijnice batátová (Ipomoea batatas) patří do čeledi svlačcovitých a pěstuje se po celém světě. Hlízy obsahují vlákninu, přírodní cukry a vysoký podíl antioxidantů. Jsou bohatým zdrojem draslíku, vápníku a fosforu. Z vitaminů obsahují především vitaminy skupiny B, provitamin A, lutein a zeaxanthin. Významné jsou také rostlinné steroly, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Energetická hodnota batátů činí přibližně 300 kJ ve 100 gramech.

Kde se batáty pěstují

Největším světovým producentem batátů je Čína s produkcí přes 72 milionů tun ročně. Významnými producenty jsou také Malawi, Tanzanie, Nigérie a Spojené státy americké. V Evropě se batáty nejvíce pěstují v Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku.

Odrůdy s různobarevnou dužninou

Využití batátů v kuchyni

Batáty se používají především jako příloha. Připravují se podobně jako brambory – lze je péct, vařit nebo z nich připravit jemné pyré. Méně známé je jejich využití při pečení moučníků. Díky vyššímu obsahu přírodních cukrů mohou částečně nebo zcela nahradit přidaný cukr. Moučníky ze strouhaných batátů bývají vláčné a zároveň obohacené o cenné živiny. Batáty nacházejí uplatnění také v dětské výživě, a to ve sladkých i slaných pokrmech. Uvařené hlízy lze přidávat do pomazánek nebo zeleninových salátů.

Citronový dort s tvarohem a batáty – odrůda O’HENRY

Jaké odrůdy batátů jsou dostupné

Sortiment batátů je poměrně široký. Nejčastěji se pěstují odrůdy s oranžovou dužninou, stále častěji jsou však dostupné také odrůdy s bílou nebo fialovou dužninou.

BEAUREGARD

Patří mezi nejrozšířenější odrůdy. Má oranžovou dužninu, pravidelný řepovitý tvar hlíz a ve zkouškách dosáhla nejvyššího výnosu – 25,67 t/ha.

O’HENRY

Odrůda s bílou dužninou vytváří pravidelně tvarované hlízy. Ve zkouškách na Českomoravské vrchovině dosáhla výnosu přibližně 15 t/ha.

FIALOVÉ SLADKÉ BRAMBORY

Tato odrůda zaujme výraznou fialovou dužninou a podlouhlými hlízami. Také zde autoři zaznamenali výnos okolo 15 t/ha.

Pomazánka z vařených batátů – odrůda
BEAUREGARD

Zkušenosti z českých podmínek

Pokusy prováděné ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny ukázaly, že všechny tři uvedené odrůdy poskytly velmi dobré výnosy. Výsledky potvrzují, že při správném pěstování mohou batáty úspěšně prospívat i v českých klimatických podmínkách.

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Foto: autorka a Shutterstock