Pro zdraví

Rozmarýna lékařská pochází ze slunného Středomoří. V některých oblastech se stala symbolem věrnosti milenců a manželů. (Pokračování textu…)

Lichořeřišnice pěstujeme na zahrádkách a balkonech hlavně pro jejich krásné a výrazné květy. Hodí se však i do listového salátu. (Pokračování textu…)

Jako v oživlém herbáři si připadají návštěvníci valtické Bylinkové zahrady Tiree Chmelar. Roste tady více než tři sta druhů bylinek.

(Pokračování textu…)

Pampeliška spolu s podbělem, prvosenkou jarní, sedmikráskou nebo plicníkem lékařským rozsvítí probouzející se louky, příkopy, břehy potoků, parky a zahrady.  (Pokračování textu…)

V zimě přijdou vhod vitaminy, minerální látky a antioxidanty celeru. Nejzdravější je čerstvý v salátech a pomazánkách. (Pokračování textu…)

Přestože byla čočka ve střední Evropě známá od pravěku, nezdomácněla tady tak rychle jako hrách. Hrachu se na rozdíl od čočky dařilo i v severněji položených oblastech Evropy. (Pokračování textu…)

Fazole mají domovinu v Jižní Americe, do Evropy je přivezli Španělé v 16. století. Pěstování fazolí se poměrně rychle rozšířilo a o sto let později se v kuchyních vařily lusky i suché plody. (Pokračování textu…)

Dobře připravené šípkové víno patří k nejoblíbenějším. Použité šípky musí být zralé, ale ne měkké a nahnilé. K ochutnávání bude víno vyškolené za více než šest měsíců. (Pokračování textu…)

S jarem se naše chutě mění, podvědomě dáváme přednost lehčím pokrmům. Čerstvé bylinky a vajíčka, svěží barevnost i dobrá nálada je na talíři znát. (Pokračování textu…)

Kysané zelí sice tepelnou úpravou ztrácí část vitaminů, ale protože jídla z něj jsou tak skvělá, občas nakládané zelí uvaříme nebo zapečeme. (Pokračování textu…)