Vysévat okurky pro bohatší sklizeň lze až do června. Rovněž cukety a dýně Hokkaido. Budou sice později, ale vydrží víc sucha i výkyvy počasí.
Zpravidla vysejeme víc okurek a tykví, než kolik jsme jich byli schopni předpěstovat. Sejeme je do hnízd, do hustšího sponu.
Pod každé hnízdo dáme například půl vědra rozloženého hnoje, živného kompostu. Jak do něj kořínky sáhnou, porostou plodiny před očima.
Okurky můžeme vést po opoře, která rostliny provzdušní, plody budou čistší; foto Shutterstock
Po ledových mužích patří ven na záhony vše, co jsme v bytě nebo ve skleníku připravili na sázení. Sázíme do vlhké půdy nějaký čas po zálivce. Po výsadbě sazenice ještě zalijeme. Okopáváme, staráme se. Je to smutné, ale přesto to zprvu bude nejspíše cibule a česnek, později brambory a rajčata, které mnohde začnou vykazovat symptomy napadení houbovými chorobami.
Sejeme fazole keříčkové i pnoucí (keříčkové do hnízd, po 4–5 kusech, pnoucí do hnízda 2–3), letní kedlubny, cibuli na sazečku, čekanku na puky, ještě třeba i bob zahradní (po dvou, třech semenech do hnízda), červenou řepu, novozélandský špenát, ředkve, mangoldy, druhou vlnu hrášků, letní květák a zmíněné okurky nebo dýně. Sázíme polorané brambory, topinambury, jakon.
Ve skleníku máme první rajčata, postupně se budou vybarvovat. Ranou sklizeň podpoříme ukončením růstu tyčkových (indeterminantních) rajčat za třetím či čtvrtým vijanem. Už od března, dubna sklízíme salát, ředkvičky, květák (ozimý vytvoří po vyříznutí hlavní růžice ještě malé z postranních výhonů!) a další ranou zeleninu.
Pokud jste si v únoru vyseli artyčoky nebo kardy, popřípadě i chřest, je čas vysadit je na pěkně vyhnojené a slunné stanoviště.
Teprve v květnu přichází vhodná doba na výsevy tmavě fialových mrkví. Pocházejí z podstatně teplejších oblastí. Pokud rostliny zastihne chlad, vykvetou, aniž by vytvořily kvalitní kořeny.
Stále více se i ve vyšších polohách mimo skleníky a fóliovníky pěstují teplomilné druhy zeleniny (rajčata, tykve, papriky, lilky). Doporučuji pamatovat také na venkovní pěstování listové a špenátové zeleniny.
Foto autor a Shutterstock
Vedle rajčat, paprik, cuket a okurek nakládaček pěstujeme na zeleninových záhonech také salátové okurky, chutnou osvěžující letní zeleninu.
Ve vsích Dolního Rakouska od konce dubna do půlky června nabízejí čerstvý jarní chřest. V této době se tady, v rovinaté oblasti rozlehlého Moravského pole, sklízí.
Základní pravidlo říká: Keříčková rajčata nezaštipujeme, tyčkové odrůdy v růstu mírníme. Ovšem intenzitu vylamování zálistků může ovlivnit další péče o kondici oblíbené plodiny nebo i odrůda.
Když přijde jaro, začínáme se obyčejně starat o to, co všechno a kdy můžeme vysévat.
Nejrůznější škůdci, ale i spory původců chorob ovocných stromů přezimují v kůře kmenů. Proto je dobré starou rozpraskanou borku z kmenů ovocných stromů lehce oškrábat na rozloženou fólii, a poté ihned spálit, aby se zamezilo šíření škůdců.
Pane Dvořáku, ty plodící fazole Gusty v květnu, jsou z březnových výsevu na předpěstování? Vzhledem k tomu, že fazole je celkem choulostivá na nízké teploty, zajímalo by mne za jakých podmínek lze takto dosáhnotu květnové sklizně, mimo skleník? Protože já je obvykle dávám ven nejdřív po zmrzlích a to samé z přímého výsevu. Děkuji
Fazol obecný, vzhledem k tomu, že je samosprašný se dá vcelku snadno pěstovat i doma za oknem. Ono už je to přes 50 let, ale na prvním stupni devítiletky jsme v rámci přírodopisu pěstovali doma v květináčích hrášek i fazolky. A něco lusků z nich sklízeli.
Nedokážu říct, jestli by Gusty byla tou ideální, protože nevím jak je na tom s raností. Ale ty nejranější odrůdy keříčkových odrůd mají vegetační dobu okolo 60 dnů. Když přidáte alespoň 10 dnů na menší příkon světla v době začátku jejich růstu, mohl byste mít z výsevů koncem února sklízet v květnu svoje lusky. Výsadba otužené sadby vyklepnuté z květináče, s neporušeným balem ven okolo konce dubna, pod tunel z PVC (nebo třeba bublinkaté folie), vícenásobnou netkankou v případě, že by měly být teploty nižší než +3 °C.
Dřívější praxe byla podobná časný výsev přímo do květináčů, předpěstování, výsadba v dubnu do sedlových pařenišť nebo do skleníku jako výplň mezi saláty, paprikami, okurkami. Před válkou (1939-45), byly lusky z rychlených rostlin v kuchyni vítané a na trhu finančně dobře oceněné. Dneska máte ve větších obchodech lusky čerstvé prakticky celoročně a mražené na 100% celý rok.
Jinak obrázek je z léta a v článku je info o výsevu ven.