Vypěstované sazenice teplomilné zeleniny rozmístíme ve skleníku s ohledem na jejich rozmanité podmínky na pěstování.
Pokud se nám stalo, že sazenice paprik trochu přerostly, mívají rostliny při výsadbě založena poupata nebo i otevřené květy. Obojí otrháme a necháme rostliny zakořenit a zesílit. Pokud bychom nechali vyvíjet tyto první plody, rostliny by věnovaly veškerou svou energii do vývoje semen v nich. Omezily by pak vegetativní růst i nasazování dalších plodů.
Kvalitní sazenice papriky
Když zesílí, a až potom založí plody, bude naše úroda podstatně vyšší. Sazenice paprik doporučuji vysazovat po dvou. Poskytnou si tak vzájemně oporu a nerozklesávají se pod váhou plodů.
Efektivnější je ale rostliny papriky, hlavně v krytých prostorech, vyvázat motouzem v řádku k opoře. Kolíky zapícháme do řádku nebo dvouřádku ve vzdálenosti 2 metrů, a jak rostliny rostou, postupně je z jedné i druhé strany vyvazujeme. V tomto případě vysazujeme papriky po jedné rostlině.
Efektivní opora pro rajčata vyrobená z drátu
Tou klasickou jsou dřevěné kolíky. I proto se v češtině vžil termín tzv. kolíková rajčata. Dnes se často používají kovové spirály, do kterých se rostliny rajčete vpletou. Jsou výborné, často ale mají problémy se stabilitou a trpí vyvrácením se, hlavně když je rostlina plně obalena těžkými plody.
Jednoduchou a stabilní konstrukci pro rajčata si můžeme doma připravit ze železné tyčoviny o tloušťce 8 mm, kterou v prostředku ohneme do oblouku kolem pařezu nebo jiného kulatého předmětu. Při délce tyčoviny 4 metry získáme oblouk vysoký 180-190 cm, který je pro rajčata ideální.
Rajčata vysadíme do sponu 70 x 70 nebo 60 x 60 cm. Přes úhlopříčky zapíchneme vždy ke čtyřem rostlinám dva železné oblouky kolmo na sebe a v prostředku je svážeme provázkem. Získáme tak stabilní konstrukci, kterou nevyvrátí ani vysoká úroda plodů, ani silný vítr.
Na podzim oblouky uložíme např. do kůlny. Takto je můžeme využívat mnoho let. Železo na povrchu sice zrezaví, ale to rostlinám nijak neškodí.
Nejčastějšími nájemníky malých skleníků jsou zjara sazenice paprik, rajčat a okurek hadovek. Tyto zeleniny mají ale na prostředí různé nároky.
Rajčata potřebují sušší vzduch a příliš vysoké teploty jim nesvědčí, papriky naopak snesou i vlhké teplo. Teoretické doporučení zní: pěstujme ve skleníku buď jednu, nebo druhou zeleninu.
Skleník je ale na zahradě obvykle jeden a my chceme mít veškerou teplomilnou zeleninu. Jak to tedy udělat? Postačí, když umístíme rajčata blíže ke dveřím, kde jsou provětrávány v průvanu. Papriky, případně okurky hadovky pak zasadíme hlouběji do skleníku, kde bývají vyšší teploty.
Ve skleníku umístíme rajčata blíže ke vchodu, papriky naopak dál do skleníku
Foto autor
Papriky patří do stejné čeledi jako rajčata, lilek či brambor. Pěstujeme je jako letničky, dbáme na dostatek světla a organického materiálu.
Základní pravidlo říká: Keříčková rajčata nezaštipujeme, tyčkové odrůdy v růstu mírníme. Ovšem intenzitu vylamování zálistků může ovlivnit další péče o kondici oblíbené plodiny nebo i odrůda.
Chladné dny jara 2021 mohly mnohé příznivce okurek zaskočit. Snažili se vysít nebo vysadit okurky včas, ale nízké teploty se opozdily. Co s tím?
Možná jste právě zaseli nebo už vysadili okurky, budoucí poklady své zahrady a kuchyně. Připomeňme si, nač se u které skupiny okurek soustředit, aby úroda potěšila.
Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky. Například máčky, pivoňk, prvosenku zoubkatou, pilát, mák východní, chrpy, divizny.
