
Proč mají dýně zelené skvrny a cukety hrbolky – virózy v zahradě
18. 9. 2024Letos některé výpěstky tykvovitých rostlin vypadají jinak, než jsme zvyklí. Mají jinou barvu, tvar, hrbolky. Změny způsobují virózy.
Červen je právem považován za nejzelenější měsíc v roce. Zahrady jsou v plné síle a na záhonech by neměl zůstat ani kousek prázdný!
Práce na zahradě má uklidňující účinky, dává každodennímu životu rytmus a smysl. Vlastnoručně vypěstovaný salát nebo čerstvá ředkvička chutnají jinak – lépe. A navíc s jistotou víme, co jíme.
Každý volný kousek může nést užitek, ať už v podobě čerstvé zeleniny, bylinek nebo květin. K pěstování zeleniny se stále častěji uchylují i ti, kteří dosud zahradu vnímali spíše jako estetický doplněk domu než jako zdroj obživy. Nejde o to obracet trávníky naruby nebo likvidovat pečlivě založené trvalkové záhony – cílem není změnit zahradu v polní hospodářství. Ale faktem zůstává, že vlastní zelenina je nejen potravinou pro tělo, ale i radostí pro duši.
Pokud nevlastníme zahradní skleník nebo fóliovník, volíme místo okurek hadovek polní salátovky. Základní rozdíl je ve vlastnosti zvané partenokarpie – schopnosti nasadit plody bez opylení. Skleníkové okurky hadovky) jsou partenokarpické a mají 100% samičí kvetení. Při náhodném opylení pylem jiných okurek trpí deformacemi hlavně ty s dlouhými plody. Polní salátovky potřebují k vývoji květů opylení, pěstují se proto na zahradě tam, kde létá hmyz. Slupka těchto okurek je pevnější, v plodu jsou vyvinuta semena, mají ale výraznější „okurkovou“ vůní a chuť.
Kopr je nenahraditelným doplňkem při konzervaci okurek nakládaček i součástí tradiční české „koprovky“. Vysejeme jej nahusto do řádků 15 cm vzdálených. I když kopr preferuje lehčí humózní půdy, roste téměř všude, když mu zajistíme dostatek vláhy. Nejkvalitnější jsou mladé rostliny ještě předtím, než vytvoří tuhý květní stvol, sklízet můžeme již měsíc po vyklíčení.
V posledních horkých létech postihuje suchá hniloba špiček plodů rajčata a papriky velmi často a způsobuje poruchy ve vývoji jejich plodů. Příčinou je relativní nedostatek přijatelného vápníku. Prevencí je hlavně udržování vyrovnané vlhkosti půdy a nepřehnojování dusíkem. Při velmi vysokých teplotách ale rostlina není schopna kořeny vápník z půdy přijímat, dokonce ani tehdy, když je ho v půdě nadbytek. Tehdy pomáhá pouze postřik vápenatými hnojivy na list. Začneme v době, když jsou první plody zhruba 2 cm velké, postřik opakujeme 2–3 x v 10ti denních intervalech. Napadené plody včas odstraníme.
Mšice, roztoči, slimáci, ale i mravenci se těší na vaši zeleninu stejně jako vy. Kontrolujte pravidelně vaše rostliny a zasáhněte při prvních příznacích napadení. Silné poškození snižuje vitalitu rostlin i celkovou úrodu. Saví škůdci jsou navíc přenašeči virových onemocnění. Pokud uvidíme mezi rostlinami tykví, okurek nebo paprik typické příznaky viróz (deformované a chlorotické listy, deformované plody), odstraníme celou
rostlinu. Virózy nelze v zahradních podmínkách léčit, a rostliny jimi snadno šíří další infekce.
U tykví nejčastěji napadají žlutoplodé cukety a odrůdy druhu Cucurbita maxima s oranžovými plody. Typicky poškozují plody odrůdy Hokkaido – objevuje se na nich tmavě zelené, propadlé žíhání a viróza zasahuje i jejich dužinu. Mnohem méně často napadají odrůdy s šedomodrými plody, například Crown Prince F1. U odrůd tykve muškátové (Waltham Butternut, Ibiza, Sweet Berry) virózy napadají především listy, na plodech se však obvykle neprojevují.
Pozor ale také na přehnojení dusíkem – podporuje nárůst organické hmoty, nasazování plodů je slabší a tyto špatně vyzrávají. Pletiva rostlin přehnojených dusíkem jsou řidší, vodnaté a náchylnější k nemocem.
Pokud hospodaříme na lehkých, písčitých půdách, uvědomte si, že tyto půdy vážou živiny jen velmi málo. Rostliny je rychle vyčerpají a při zalévání nebo silných deštích se živiny vyplavují do hlubších horizontů. Na lehkých půdách proto aplikujeme živiny i v průběhu vegetace postupně, v menších dávkách. Prvkem, který je v půdě nejslaběji vázán, je dusík. Jeho nejvyšší potřebu má zelenina v době intenzivního růstu, v menší míře ho ale potřebují po celou vegetaci. Při akutním nedostatku dusíku v období nasazování plodů dochází k jejich „sprchávání“. Typickým příkladem jsou okurky nakládačky i skleníkové hadovky. Mají mělký kořenový systém a vyčerpání dusíku v období plodnosti je nejčastější příčinou usychání květů a malých, sotva založených plodů. V tomto případě je přihnojení na list nejrychlejším lékem, živiny jsou rostlinami rychlé absorbovány.
Foto dobrasemena.cz a Shutterstock
Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další druhy. Tyčkovým rajčatům průběžně vylamujeme zálistky a to co nejdříve, abychom předešli velkým poraněním.