Česnek je dobré vysazovat co nejpozději podle klimatických podmínek. Důvodem je ochrana proti vymrzání a fusárii.
Do zahradních prací můžeme zapojit také děti
Petržel a mrkev se obvykle sejí na jaře, můžeme je ale vysít i teď, na podzim. Obě tyto plodiny, hlavně ale petržel, dlouho klíčí a v čase klíčení jsou citlivé na přísušky a kůru na povrchu půdy. Pro klíčení potřebují využít zimní vláhu.
Některé odrůdy mrkve a petržele můžeme vysévat už na podzim
Právě pozdní podzimní výsev je alternativou jarního setí. V podstatě kopíruje situaci z přírody, kdy na podzim dozrálá semena vypadají do půdy, tam přečkají zimu, aby na jaře vyklíčila.
Lepší vzejití, využití jarní vláhy a brzká sklizeň, to jsou profity z podzimního setí.
Záhon uvolněný po sklizni letní zeleniny si připravíme nejpozději v průběhu listopadu. Zryjeme ho, rozdrtíme hroudy, pohrabeme a necháme slehnout. S výsevem nespěcháme. Vyséváme až těsně před příchodem mrazů, v listopadu nebo i v prosinci, aby už semena letos nevyklíčila. Semena vzejdou až v příštím roce brzy na jaře, v době, kdy bychom mohli půdu jen těžko připravit.
Je raná hybridní karotka, vhodná i na podzimní výsev. Kořen je dlouhý 15–17 cm, válcovitý, tupě zakončený, hladký. Je jednolitě zabarvený, bez viditelného stržně. Hlava kořene nezelená a nemá antokyanové zbarvení. Vegetační období je 90–95 dní.
Marion F1
V minulosti se doporučovalo vysazovat ozimé česneky již v říjnu. Pokud chceme výsadbu ochránit před fusarií a snížit možnost vymrzání, lépe uděláme, pokud výsadbu posuneme na konec listopadu, případně na začátek prosince. Vysazujeme proto co nejpozději, tak jak to klimatické podmínky dovolí. Vyhneme se záhonům, na kterých jsme pěstovali cibulovou zeleninu, ale i okrasné cibuloviny.
Česnek je náročný na živiny a záhon pod něj můžeme pohnojit dobře rozleženým kompostem. Aplikace čerstvé chlévské mrvy se ale nedoporučuje. Česnek je nejlépe sázet do druhé tratě.
Český česnek je jeden z nejkvalitnějších a mezi zahrádkáři je velice oblíbený. V posledních letech je ale trvalý nedostatek originální české sadby ozimého česneku a často je řešením pouze sadba dovážená. Ze zahraničních odrůd se u nás nejlépe osvědčili odrůdy francouzské, pocházející z podobných klimatických podmínek, jaké máme u nás. Vyznačují se dobrou chutí, správnou štiplavostí a výraznou vůní.
Český česnek patří mezi nejkvalitnější
Patří mezi ně odrůdy např. Germidou, fialový nepaličák nebo Therador bílý nepaličák. Obě tyto odrůdy mají velké cibule a velmi dobrý výnos. Vždy je ale dobré se ptát po certifikované sadbě. Pokud bychom vysadili konzumní česnek bez certifikátu, riskovali bychom zavlečení chorob a škůdců na pozemek.
Foto autor a Shutterstock
Mnozí nedají dopustit na česnek kuchyňský a dnes ani na česnek medvědí. Kdo tu možnost má, sám si ho pěstuje aspoň na malém záhonku.
Houbové mikroorganismy a člověk, dvě součásti genetické pestrosti na zeměkouli, které se ovlivňují v kladném i záporném slova smyslu.
Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.
Se známými občas probírám, které odrůdy česneku si oblíbili. Někdo pěstuje ty se jménem, jiný má své, třeba i tu po dědovi z první světové války. Jak to máte vy?
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
