Teplé a deštivé počasí během června ovlivňuje výskyt houbových onemocnění zeleniny. Své příčiny má i aktuální přítomnost škůdců a ochrana zeleniny.
Okopáváním zeleniny nejen ničíme plevel, ale také provzdušňujeme půdu. Rostliny lépe čerpají živiny a drží si dobrou kondici. Na dostatek kyslíku v půdě je náročná většina zeleniny. Provzdušněním současně půdu obohatíme o dusík: Urychlíme činnost mikroorganismů, které rozkládají organickou hmotu. Jednou okopávkou se uvolní do půdy asi 20 g dusíku na 10 m².
Rovné, dobře vybarvené kořeny mrkve docílíme při pěstování na hrůbcích, kde je půda nakypřená a více se prohřívá; foto K. Petříková
Ochrana plodové zeleniny ve skleníku a fóliovníku se optimálně děje při využití biologické varianty.
Nadměrný výskyt půdních parazitů (hlístic a háďátek) je zpravidla následkem nedostatečného střídání plodin. Hlavními projevy jsou: rozvětvování mrkve, zakrňování bulev celeru, žloutnutí petržele i pomalý růst jahod.
Pamatujeme na přihnojení rostlin. Nejlépe vodorozpustnými hnojivy v zálivce, ale můžeme si také připravit zásobu rychle působícího dusíkatého hnojiva v podobě výluhu z kopřiv:
Nádobu s kopřivovým výluhem postavíme do zahrady; foto D. Auf
Larvy lumků zničí v zahradě velké množství housenek škodlivého hmyzu a larev mšic. Ke své výživě potřebují dospělci lumků nektar miříkovitých bylin (Apiaceae), dříve označovaných jako okoličnaté nebo mrkvovité. Do této čeledi vyšších dvouděložných rostlin patří například kopr, kmín, kerblík, fenykl nebo petržel. Vyplatí se, když v zahradě necháme vykvést několik přebytečných rostlin.
Nektar kvetoucího kopru láká hmyz včetně lumků, jejichž larvy parazitují i na mšicích, foto Pixabay
Před houbovými chorobami preventivně chráníme rostliny okurek a rajčat ošetřením měďnatými přípravky. Deštivé počasí zvyšuje výskyt těchto chorob. Jsou-li listy v červnu dlouho vlhké, spory snadno na listech vyklíčí a prorostou do listového pletiva. Postřikujeme i proti plísni cibule, která může výrazně poškodit listovou plochu a snížit tak výnos.
Košťáloviny bývají v červnu napadány řadou škůdců, jako jsou dřepčíci, mšice, květilka, housenky běláska, můry zelné. Pokud však rostliny pěstujeme na zahradě pod netkanou textilií, napadení škůdci se vyhneme.
Profesionální pěstitelé zeleniny mají k dispozici aktuální zprávy o výskytu škůdců z Výzkumného ústavu rostlinné výroby – v záložce Poradenství.
Mšice zelná; foto Jan Kazda
Podle jejich zjištění jsou v týdnu od 21. června 2021 nejrizikovějšími škůdci můry, mšice zelná, molice a mandelinka.
Odborníci upozorňují mj. na housenky můry kapustové a zelné zažírající se do hlávek. Odhadují, že jejich škodlivost se bude zvyšovat.
Ze sledování vyplývá, že zatím ustal nálet třásněnek.
Zato narostly kolonie mšice zelné. Škodí nyní v závislosti na výskytu nepřátel – hlavně pestřenek.
Dobrá zpráva je, že vajíčka a larvy pestřenek jsou v koloniích mšic hojná. Pestřenky si s mšicemi dokážou během týdne poradit.
Mezi přirozenými nepřáteli škůdců je naopak méně mšicomarů. Slunéček je zatím velmi málo. Na brukvovité zelenině se objevují lumci rodu Diadegma, parazitující zápředníčka. Zvyšují se počty pavouků.
Na neošetřených porostech odborníci zaznamenali dospělce, vajíčka i larvy mandelinky bramborové. Doporučují sledovat rychlé změny v početnosti.
Molice vlaštovičníkové migruje na zeleniny z řepek. Šíření květilky zelné naopak stagnuje. Začínají se objevovat dospělci krytonosců, vzrůstá početnost dospělců zápředníčka, housenky se objeví v porostech za 7–14 dní. Vzácně jsou vajíčka a housenky bělásků.
Zdroj časopis Zahrádkář
Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.
Pro všechny teplomilné a nádobové zeleniny je dobré mít na zálivku odstátou vodu, ideálně v sudu nebo jiné větší nádobě.
Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
