Nepravá dužnatá cibule s nasládlou lékořicovou příchutí, to je fenykl, pozoruhodná zelenina, kterou můžete pěstovat na zahradě až do podzimu.
Pro mnoho lidí je fenykl jen divně chutnající semínko, do kterého kousnou, když jedí nakládanou červenou řepu. V nažce (fenykl má plod, ne volné semeno) je chuť a vůně vlastní fenyklu tak intenzivní, že to může být mnoha lidem nepříjemné.
Vedle fenyklu pěstovaného na semeno se pěstuje ještě fenykl hlíznatý, ze kterého se dále zpracovává botanicky vzato nepravá dužnatá cibule. Naši předkové mu říkali boloňský, protože pravděpodobně odsud do Čech přišel. Tedy on sám nepřišel, nejspíše ho přinesli s sebou benediktini.
Fenykl hlíznatý ke sklizni
Fenykl hlíznatý patří mezi zeleninu, kterou pěstujeme obyčejně jako druhou, popřípadě třetí kulturu na záhoně. Vhodná předplodina je každá zelenina, ke které se hnojilo hnojem či živným kompostem. Tedy košťáloviny, popřípadě může být vysazen po likvidaci porostu jahod. Nehodí se pěstovat ho po rané mrkvi či petrželi sklízené s natí, po cibuli či česneku – v půdě chybí dostatek humusu.
V zahradních půdách zásobených živinami (důležitý je obsah vápníku) s neutrálním pH a humusem narůstá až překvapivě rychle.
Fenykl ze zahrádky
U přímého výsevu bych doporučoval:
Na zahrádce bych volil výsadbu, při přímém výsevu je potřebné lépe zpracovat půdu, zalévat větší plochu, plít (plevele obyčejně rostou rychleji než malé fenykly), opatrně kypřit, odstraňovat půdní škraloup… Při pozdně letním výsevu fenykl lépe poroste, má sice rád teplo, ale ne horko.
Při výsadbě fenyklu stačí v řádku asi 20 cm, mezi řádky 30–40 cm podle toho kolik máme prostoru a jaké nářadí používáme na kypření meziřadí.
Vysazené prostokořenné rostlinky zalijeme, ujmutí je pak velmi dobré a brzy začínají vitálně růst.
Pro sklizeň jemného, šťavnatého fenyklu (neobsahujícího vlákna) je třeba zhruba dvakrát týdně rostliny pořádně zalít. Jeden den zalijeme, druhý prokypříme, znovu zaléváme podle počasí. Každodenní kropení, které neprovlhčí alespoň 5 cm do hloubky, nemá pro růst význam.
Sklízí se podle okolností tehdy, když má cibule velikost zavřené pěsti (pěstičky). Při uskladnění se nechávají řapíky asi 5–8 cm dlouhé (zasychající konce skladovaných řapíků je pak možno zkrátit před zpracováním), u rostlin určených k jídlu se odstraní až u cibule.
Pokud nestíháme sklizeň před prvními mrazíky, raději rostliny přikryjeme netkanou textilií. Šťavnatá pletiva by mohla namrznout a při uložení brzy zahnívat. V podmínkách bramborového či jablíčkového sklepa vydrží v solidním stavu minimálně do února. Když rostlinám necháme kořeny a vysadíme je do květináčů či truhlíků, zůstávají šťavnatější. Ze středu pomalu přirůstá nať. Rostliny přesazené do studeného skleníku pomalu rostou, začátkem května cibule prorůstají a chystají se kvést.
Ke zpracování se hodí i listy. Stejně jako najemno nakrájená cibule dávají salátu nasládlou, jakoby lékořicovou chuť, silice v nich obsažené zdánlivě chladí.
Samotné cibule se také zpracovávají v teplé kuchyni. Fenykl se vaří, dusí, zapéká, dělá se z něj polévka. Popravdě řečeno, je třeba si na něj zvykat. Typická intenzivní chuť a vůně napoprvé nemusí každého oslovit.
Vedle hlíznatého fenyklu se pěstuje i klasický fenykl na semeno. Ten se používá jako koření, ale i na čaj zklidňující trávicí soustavu. Vedle hřebíčku patřil fenykl mezi koření, které se žvýká pro zlepšení dechu a podporu trávení. V lidovém léčitelství se semínka žvýkala jako prostředek proti obezitě. Zrychluje krok; lidé trpící průjmy by ho měli zkoušet velmi opatrně, nejíst ho často. Fenykl se bere jako mírné sedativum, zklidňuje celý organismus.
Foto autor
Tuzemské zahrady zdobí mnohé rostliny původem ze Středozemí. Zejména ty léčivé a užitkové se v našich zeměpisných šířkách objevovaly již ve středověku.
Lednový plán celosezonního pěstování zeleniny, v němž si ujasníme, jak budeme střídat druhy a doplňovat živiny do půdy, nám může přinést novou zkušenost i pěknou úrodu.
Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.
Na rozdíl od fenyklu obecného, který se pěstuje pro semeno a nať, využijeme fenykl sladký jako surovinu do salátů a dalších zeleninových pokrmů.
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
