
Jak doplnit chybějící půdní živiny: draslík, vápník a další
14. 1. 2022Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Vyčerpanou zahradní půdu můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a přítomnost živin podpořit zeleným hnojením.
Na uvolněné záhony vyséváme od července do časného podzimu rostliny, které rychle – zhruba do sedmi týdnů – hustě narostou nad zemí i pod ní. Zeleň i kořeny zaryjeme buď ještě na podzim, nebo jako ozimou variantu na jaře.
Pro zelené hnojení v zahradách upřednostníme směsky vhodných druhů.
Na většině typů půd vyjma těžkých, zamokřených dobře roste svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Nevadí ji ani pokles teplot pod bod mrazu. Dlouho kvete, a tak poskytuje pastvu hmyzu ještě v době časného podzimu.
Výsevy v suchém, horkém létě je třeba zavlažovat.
Bez větších nároků na půdu roste pohanka (Fagopyrum esculentum). Zejména na lehčích až písčitých půdách se jí daří. Vyžaduje nejlépe neutrální až mírně kyselejší půdní reakci. Vyšší obsah vápníku v půdě ji naopak brzdí.
Na rozdíl od svazenky ohrozí pohanku pokles teplot k 0 °C a zničí ji i slabý mráz. Nehodí se pro ozimé setí.
Zelené hnojení má význam také pro rychlou kultivaci půd neobdělávaných, zanedbaných, zaplevelených nebo extrémně písčitých či jílovitých.
Na kořenech seradely (ptačí nohy seté) žijí v symbióze hlízkové bakterie, které zpracovávají vzdušný dusík. Stejný efekt nabízejí hrách a fazole, také jejich kořeny ponecháváme v zemi.
Dalšími rostlinami používanými do směsí zeleného hnojení je například vlčí bob, hrachor, vikev setá, jetel nachový zvaný růžák či inkarnát, jetel plazivý, slunečnice.
Foto Shutterstock
Dobré pro přínosný řez broskvoní je naučit se rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejkrásnější broskve se tvoří na tzv. pravých plodných výhonech.