Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování zahradních rostlin, které k životu potřebují hodně vody. Nedostatek vody omezuje jejich vitalitu, růst, kvetení i výnos.
Spotřeba roční dodatečné závlahy při normálním průběhu vegetace se odhaduje na 300 až 500 l vody na m² a to podle skutečného množství srážek a typu půdy. Vyšší dávky spotřebují zejména lehčí a písčité půdy.
K zálivce je ideální voda odstátá – o teplotě vzduchu, přednostně dešťová a povrchová rybniční nebo říční. Vodovodní nebo studniční voda se doporučuje k tomuto účelu napouštět do zásobních nádrží s jednodenním předstihem.
Protože voda a to i ta o teplotě vzduchu má chladicí efekt, zavlažujeme:
Nevhodná je závlaha za horkého počasí v poledních vedrech, vodou jen plýtváme bez efektu. Kořeny rostlin se navíc vytahují do vrchních vrstev půdy, kde nakonec zasychají. Navíc usnadňujeme klíčení plevelům, čímž si můžeme zaplevelit zejména trávníkové plochy. Správná technika zálivky je zalévání ve větších časových odstupech, ve vhodné době a ve větších dávkách.
Vodu můžeme šetřit také mulčováním půdy organickým materiálem.
Se zálivkou lze spojit i přihnojování rostlin, nejlépe hnojivým roztokem.
Foto Miloš Kožešník
Kaktusy se často spokojí s parapetem jižního okna. Mnozí pěstitelé své oblíbence letní, což řadě druhů kaktusů asi opravdu prospívá.
Hnojit průmyslovými hnojivy bychom měli na základě půdního rozboru ještě před osetím a osázením záhonů.
Nastává aprílové počasí: vyšší teploty, deštivo, slunečno, větrno, chladno, přeháňky. Počasí ovlivňují časté vpády arktického vzduchu.
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.
