V červenci znovu raší stromy a keře. Tato tzv. druhá míza je však slabší než jarní. Podle druhu trvá do konce srpna, případně do poloviny září.
Druhou mízu využíváme pro letní roubování a očkování.
Pokračovat můžeme v množení rostlin z bylinných řízků, při kterém z hygienických důvodů – kvůli snadnému napadení substrátu houbami – používáme nejlépe hydroponicko-minerální soustavu, nebo aspoň směs rašeliny a písku v poměru 1:1.
Vysoké teploty v delších obdobích beze srážek vyvolávají u listí a plodů tvorbu korkové oddělovací vrstvičky s velkým rizikem následného opadu. Tomu můžeme zabránit včasnou a vydatnou závlahou ke kořenům – povrchová voda by ke kořenům nedosáhla, protože odpar z půdy je v tomto období intenzívní. Zavlažujeme proto v delším časovém intervalu ve větších dávkách. Výhodné je zamezit zbytečnému odparu kypřením půdy a mulčováním.
Korkovitost na švestce; foto J. Rod
V červenci rovněž ukončíme přihnojování většiny zahradních rostlin dusíkatými hnojivy. Zmírníme tak růst a podpoříme vyzrávání rostlin, tím i jejich odolnost vůči infekcím a zimnímu mrazu. Plodinám, které ještě potřebují přihnojit, dáme výživu raději v roztoku.
Jak poškozuje nadměrné množství vody růst, vývoj a plodnost rostlin? A do jaké míry ovlivní úrodu sucho, vítr, teplo, sluneční úžeh a úpal?
Očkování růží je poměrně snadné, mnoho zahrádkářů jej považuje za jednu z nejzajímavějších činností. Důležité je, aby podnož byla dobře zakořeněná.
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
Půda má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, vyváženou zásobu živin, kyprou ornici. Potřebuje být dobře provzdušněná, udržet vláhu a výživu pro kořeny.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
