Co dělat, když sníh a mráz dají zahradě jinou tvář
14. 1. 2021I lehký sněhový poprašek vykouzlí půvab zimní zahrady. Vyniknou stálezelené rostliny, jehličnany, koruny stromů, keře i ploty. Krásu odpočívající flóry umocní jinovatka či mráz.
V mírných zimách mohou zahrady v nižších polohách závidět zahradám v horách sněhovou pokrývku. Sníh je cenným přírodním materiálem.
V zahradě se ležící sníh stává peřinou, která chrání před mrazem trávník i květinové záhony. Sníh také vytváří přirozenou zásobu vody; ta se do země dostane až s oteplením.
Sněhová vrstva funguje současně jako tepelná izolace a ochlazující prvek: Nízká teplota sněhu brání předčasnému probuzení rostlin. Může přispět k pozdějšímu kvetení, a tak chránit květy před jarními mrazy. Sníh také prospívá kyprosti zeminy ve zrytých záhonech.
Když už sníh napadne a odklízíme ho z cestiček, můžeme ho hned přesouvat na záhony, pod stromy a keře, zejména pod jehličnany a stálezelené rostliny.
Sníh, jak se zdá, se stává čím dál tím vzácnějším. Tento fakt nás může znepokojit stejně jako sucha v různých obdobích roku nebo letní vedra.
Po silném sněžení ulehčíme rostlinám od vrstvy sněhu, která by mohla polámat větve. K ometení použijeme koště. Je snazší to udělat co nejdřív, než bílá nadílka ztěžkne nebo k rostlinám přimrzne. Jehličnaté keře je možné už od podzimu chránit proti polámání svázáním nebo obalením řídkou síťovinou.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.