Nejčastějším krmivem pro přezimující ptáky jsou energeticky bohatá semínka slunečnice. Energetickou bombou pro strakapoudy, žluny a sýkorky je pak hovězí lůj.
Dnes jsou běžně k mání různé lojové koule se semeny vhodných druhů rostlin. Nejvhodnější je tyto ptačí zdroje energie zavěsit na bezpečná místa, kam se nedostanou kočky ani jiní nepřátelé.
Volné zimní dny si můžeme zpestřit tvořením více či méně netradičních krmítek, ať už těch násypných nebo určených pro směsi uložené v tuku.
Lojové koule můžeme pověsit i pod hliněný květináč, který vytvoří stříšku a ochrání kouli před nepříznivým počasím.
Ptáci se také cítí bezpečněji, pokud si mohou před vlastním zobáním sednout na květináč a rozhlédnout se po okolí.
Střízlík obecný, jeden z nejmenších ptáků Evropy, dorůstá do velikosti 10 cm; foto Shutterstock
Nezapomeneme ani na nejmenší opeřence – střízlíky, kterým krmení rozdrtíme, nastrouháme nebo do krmítka nasypeme pšeničnou krupici.
Přezimující ptáky můžeme krmit také zásypem na bezpečné volné prostranství v místě, kde nežijí kočky. Takový zdroj potravy ocení především pěnkava a strnad.
Některým druhům zpěvného ptactva můžeme přichystat hostinu na míru, například s rozinkami nebo ořechovými jádry, jiné potěšíme bobulemi z keřů a stromů.
Nasypat slunečnici do dřevěného krmítka je jednoduché a užitečné. Ale krmítko může být i pozoruhodným detailem zahrady, balkonu, stromu či okna.
Ptačím obyvatelům zahrady připravíme krmítko, aby si na něj zvykli, a aby ho rychle našli, až bude třeba. Už nyní můžeme do krmítka občas nasypat něco na zobání.
Mezi volně rostoucími nebo kulturně pěstovanými rostlinami, najdeme velké množství nebezpečných a problematických druhů. S těmito rostlinami se můžeme setkat ve výsadbách veřejné zeleně, zámeckých a městských parcích, v soukromých zahradách.
